Na začátku letošní ho března otevřel a společnost Heineken v Mexiku nový pivovar. Ani v pivomilném Česku by si taková zpráva nezasloužila místo v energetické rubrice, pokud by na ní nebylo něco více, než se na první pohled zdá – a v tomto případě jsou to okna.
Fasáda nového pivovaru je pokryta „fotovoltaickými okny“, přesněji řečeno průhlednými fotovoltaickými panely. Jejich výrobcem je společnosti Onyx Solar a jde patrně o jeden z prvních příkladů nového trendu, který by se mohl stát poměrně běžnou součástí stavebních zvyklostí, minimálně v zemích s vhodným klimatem. Případně v zemích, jako je Česká republika, kde legislativa jednoznačně upřednostňuje stavbu nízkoenergetických, či dokonce aktivních budov.
Tato okna mají (přesněji řečeno mohou mít, pokud si to zákazník přeje) stejně dobré izolační vlastnosti jako protisluneční skla s pokovenou vrstvou (tzv. low-E), ale navíc obsahují tenké křemíkové amorfní články, laserem opracované tak, aby byly co nejmenší a nejtenčí a okno tedy propouštělo co nejvíce světla.
Takové řešení nikdy nemůže být dokonalé, a podobné fotovoltaické okno vždy bude pohlcovat část dopadajícího viditelného světla, a ne například pouze UV část slunečního spektra. Což samozřejmě použití do jisté míry limituje. Navíc ztmavovací efekt je poměrně výrazný, produkty Onyxu se pohybují od matných skel po taková, která propouštějí pouze zhruba 30 % dopadajícího slunečního záření. To je vhodné do skutečně slunečných oblastí, ale třeba v našich zeměpisných šířkách by to pro řadu použití bylo až příliš. 
Výkon takového systému také není nijak závratný. Podle kalkulátoru na stránkách výrobce by očekávaná roční výroba z jednoho čtverečního metru kolmé fasády směřující na jih měla být něco přes 30 kWh elektřiny. To je zhruba čtvrtina až pětina hodnoty, kterou bychom měli očekávat u stejné plochy běžných panelů, a je to důsledek nejen o něco nižší účinnosti samotných průhledných tenkovrstvých panelů, ale také nevhodné orientace většiny fasád (s 45° sklonem střechy by výroba byla téměř dvojnásobná). Na druhou stranu, fasáda je prostor zdarma, a pokud bude tato technologie zajímavá ekonomicky, nízká účinnost nemusí být překážkou.
V tomto ohledu ovšem příliš jasno nemáme. Onyx Solar uvádí, že její produkt je v některých případech jen o 10 % dražší než skla s pokovenou vrstvou, ale z jeho materiálu není přesně jasné, jak srovnání probíhalo ani jaký produkt byl pro srovnání použit. O ekonomické stránce je tedy těžké hovořit – byť samozřejmě výrobcem udávané hodnoty v jeho kalkulátoru vycházejí nepříliš překvapivě poměrně dobře a slibují finanční návratnost během několika let podle místních podmínek.
PŘICHÁZÍ KONKURENCE
Více ukážou až konkrétní zkušenosti, kterých by mohlo v příštích několika letech začít poměrně rychle přibývat. Na trh se chystají i další subjekty. První v závěsu za Onyx Solar by mohla být americká společnost SolarWindow Technologies, která v srpnu loňského roku podepsala licenční smlouvu na svou technologii s výrobci oken Triview Glass Industries.
SolarWindow články okna nanáší v několika „nátěrech“ v polymerových vrstvách. Jde o tzv. organické fotovoltaické články, které mají obecně nižší účinnost než křemíkové (rekord je necelých 12 %). Ovšem jejich výroba je teoreticky poměrně jednoduchá (v tomto případě nástřikem několika vrstev na sklo) a mají i další pro okna zajímavou vlastnost: úzké absorpční pásy, a tak lze připravit články absorbující v podstatě jen vyhrazené části spektra (například infračervené), aniž by došlo ke ztrátě průhlednosti ve viditelném spektru.
SolarWindow tvrdí, že mohou na trhu dodávat okna, která propouštějí zhruba 85 % viditelného světla a budou mít přibližně srovnatelnou účinnost jako tenké křemíkové články. Otázkou zůstává trvanlivost této technologie; organické články totiž obecně příliš velkou trvanlivostí nedisponují a jejich obnova (či výměna) po několika letech provozu se nezdá praktickou.
Do závodu by v dalších letech mohly promluvit i dalších technologie, například obecně slibné perovskitové články, které se pro průhlednou fotovoltaiku teoreticky velmi dobře hodí. Ale jejich hlavní proponent, firma Oxford Photovoltaics, se údajně na okna nechystá a chce se soustředit na vývoj kombinovaných (tzv. tandemových) článků perovskit- křemík. Vzhledem k tomu, že na světě se každým rokem objeví několik miliard metrů čtverečních nových fasád, místo na trhu by podle našeho odhadu mohly najít i tak. Souboj o „energetická okna“ se teprve pomalu rozbíhá.