Etapu demontáže stávajících technologií má za sebou modernizace jednoho ze tří soustrojí – TG1 – vodní elektrárny Slapy. Po skončení akce na podzim roku se zvýší efektivita této části elektrárny o cca 4 % a dojde k navýšení roční výroby
o 10 milionů kWh.
Za plného provozu zpracuje soustrojí TG1 vodní elektrárny Slapy 100 kubíků vltavské vody za vteřinu.
S její pomocí se točí 35tunové oběžné kolo turbíny o průměru 3,7 m, které tuto energii přenáší na rotor generátoru a vzniká ekologická elektřina. Momentálně tato část druhé nejvýkonnější elektrárny vltavské kaskády připomíná spíše kráter, protože nejdůležitější komponenty – rotor generátoru i oběžné kolo – byly vyzdviženy k opravám nebo je zcela nahradí nové efektivnější prvky.
„Ve strojní části provozu dochází zejména k výměně komory oběžného kola a nástavce savky TG1, kompletní výměně turbíny a regulace turbíny. V elektročásti je v plánu oprava statoru generátoru, oprava pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru. Ekologický rozměr modernizace spočívá ve zvýšení tlaku v ovládací hydraulice ze současných cca 22 bar na tlak 149–170 bar. Dojde tím ke snížení objemu olejové náplně o 95 % – z tisíců litrů na stovky litrů – a snížení příkonů čerpadel,“ přibližuje hlavní body modernizace Roman Pospíšil, specialista programu obnovy zařízení Vodních elektráren ČEZ.
Hotovo má být na Slapech do konce roku. Celá akce vyjde na více než 150 milionů korun. Modernizací soustrojí TG1 prodlouží životnost zařízení o další desítky let a má vést ke zvýšení účinnosti až o 4 %.
Slapy v loňském roce dodaly do sítě 194 miliony kWh. V provozu je v posledních letech prakticky pouze v době odběrové špičky, tedy ráno a večer. Roli v tom hrají ekonomické, ale i hydrologické důvody. Slapy se totiž stejně jako většina dalších vodních zdrojů v České republice potýkají s nedostatkem vody nebo nevhodnými profily srážek (pokud spadne příliš mnoho srážek najednou, elektrárna vodu nedokáže efektivně využít, protože musí upouštět).
Podobná modernizace proběhla na Slapech v roce 2011, kdy novou podobu dostalo soustrojí TG3. Práce na posledním ze tří slapských soustrojí – TG2 – odstartují v první polovině roku 2020. Modernizaci má za sebou už více než 20 soustrojí všech typů vodních elektráren Skupiny ČEZ v České republice. Za uplynulých 15 let to znamenalo celkové náklady ve výši téměř
2,5 miliardy korun. Nové technologie vyrábějí čistou energii mj. na elektrárnách Vrané n. Vltavou, Kamýk, Dalešice, Mohelno, Lipno nebo Dlouhé stráně.
| VODNÍ ELEKTRÁRNA SLAPY – SOUČÁST STEJNOJMENNÉHO VODNÍHO DÍLA – byla od roku 1949 budována v rámci první velké stavby vltavské kaskády po II . světové válce. Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň, které z větší části vzaly sílu právě čerstvě dokončené Slapy. Regulérní provoz zahájila elektrárna o rok později a dosud vyrobila více než 17 miliard kWh elektřiny, což by stačilo na pokrytí spotřeby všech současných středočeských domácností po dobu 10 let. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na začátku bývalých Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Plně automatizovaná elektrárna je umístěna pod čtyřmi přelivy 15 × 8 m s kapacitou 3 000 m3/s. Přímo v tělese hráze se nachází strojovna elektrárny s trojicí soustrojí, veškeré pomocné provozy, velín, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě. |