Globální poptávka po elektřině v nejbližších letech dál výrazně poroste a do roku 2030 se bude zvyšovat průměrným tempem více než 3,5 % ročně. Ve zprávě nazvané Electricity 2026 to před několika dny uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA ). Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, zemního plynu a jaderné energie se přitom bude rozšiřovat tak, aby tento růst dokázala pokrýt.
Zpráva Electricity je každoroční publikací IEA zaměřenou na globální elektroenergetické systémy a trhy. Nabízí podrobnou analýzu trendů a obsahuje prognózy vývoje poptávky po elektřině, její nabídky a emisí oxidu uhličitého (CO2) na pětileté období do roku 2030.
Ta letošní uvádí, že poptávka po elektřině do roku 2030 poroste nejméně 2,5× rychleji než celková poptávka po energii, jak se prosazuje takzvaný „věk elektřiny“. K tomuto trendu přispívá rostoucí využívání elektřiny v průmyslu, pokračující rozšiřování elektromobility, vyšší spotřeba elektřiny na klimatizování a rozvoj datových center a umělé inteligence (AI).
Přestože růst spotřeby dál zajišťují hlavně rozvíjející se a rozvojové ekonomiky, spotřeba elektřiny ve vyspělých ekonomikách roste rovněž — po 15 letech stagnace — a do roku 2030 se bude podílet pětinou na celkovém nárůstu globální poptávky po elektřině.
Globální výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpořená rekordním nasazováním solárních fotovoltaických elektráren, nyní směřuje k tomu, aby překonala výrobu z uhlí — s tou se podle nejnovějších dostupných dat loni prakticky vyrovnala. Výroba elektřiny z jádra také dosáhla nového maxima. Dynamika nízkoemisních zdrojů pokračuje i směrem k roku 2030, kdy by obnovitelné zdroje a jaderná energie dohromady měly vyrábět 50 % světové elektřiny proti 42 % v současnosti.
Výroba elektřiny ze zemního plynu se bude také zvyšovat, a to za podpory sílící poptávky po elektřině ve Spojených státech a pokračujícího přechodu od ropy k plynu při výrobě elektřiny na Blízkém východě.
Výroba elektřiny z uhlí je naopak ve světě na ústupu s tím, jak se rozšiřují obnovitelné zdroje. Do konce desetiletí by se měla vrátit na úroveň roku 2021 a v důsledku toho se očekává, že globální emise CO2 z výroby elektřiny zůstanou mezi současností a rokem 2030 zhruba stabilní.
Tyto trendy — tedy rostoucí poptávka, čím dál více na počasí závislý mix zdrojů výroby elektřiny a měnící se vzorce spotřeby a technologie — vyžadují rychlé a efektivní rozšiřování elektrických sítí a zároveň posilování flexibility celého systému, zdůrazňuje zpráva.
Ta rovněž konstatuje, že instalace bateriových úložišť v průmyslovém měřítku prudce vzrostly a poskytují důležitý zdroj krátkodobé flexibility. Trhy v Kalifornii, Texasu, Německu, Británii a Jižní Austrálii v posledních letech zaznamenaly výrazný růst kapacity těchto úložišť.
Electricity 2026 rovněž upozorňuje, že dostupnost elektřiny z hlediska ceny zůstává klíčovým a rostoucím problémem. Ceny elektřiny pro domácnosti v mnoha zemích od roku 2019 rostly rychleji než příjmy. Vysoké ceny zároveň vyvíjejí tlak na průmysl a podniky. V důsledku toho se zodpovědní činitelé zaměřují na opatření, tržní uspořádání a regulace, které mají zajistit nejen dodatečné investice, ale také větší flexibilitu a efektivitu ve všech částech elektroenergetického systému — na straně poptávky, nabídky i při využívání infrastruktury.
Podle zprávy je rovněž nutné vyvinout větší úsilí ke zlepšení bezpečnosti a odolnosti energetických systémů po celém světě, které čelí rostoucím rizikům spojeným se stárnoucí infrastrukturou, extrémními projevy počasí, kybernetickými hrozbami a dalšími hrozbami, které se nově objevují. Modernizace provozu systémů a posílení fyzické ochrany kritické infrastruktury budou podle zprávy pro zvládnutí těchto hrozeb zásadní.