Technologie pyrolýzy s plamennou plazmou eliminuje potřebu předsušení a přeměňuje organický odpad nasycený vlhkostí na biouhel antracitové kvality s průmyslovým potenciálem.
Ve světě se každoročně vypije přibližně 400 miliard šálků kávy, po nichž zůstane asi 18 milionů tun vlhké kávové sedliny. To odpovídá zhruba hmotnosti tří Velkých pyramid v Gíze. Většina tohoto odpadu končí na skládkách, přestože představuje zajímavou surovinu a také potenciální zdroj energie. Největší překážkou pro další využití je vysoký obsah vody.
Vědci korejského institutu KIGAM (Korea Institute of Geoscience and Mineral Resources) vyvinuli metodu, která dokáže vlhkou kávovou sedlinu přeměnit na kvalitní biopalivo už za 90 s. Technologie využívá plazmovou pyrolýzu v plameni (FPP — Flame Plasma Pyrolysis). Sedlina je vystavena mimořádně horkému plameni o teplotě 800 až 900 °C, který bleskově odpaří vodu. Prudké uvolnění páry připomíná pukání popcornu a materiál se přemění na porézní biouhel.
Podle badatelů má výsledný produkt výhřevnost srovnatelnou s kvalitním antracitovým uhlím. Na rozdíl od dosavadních technologií navíc není nutné sedlinu sušit, což bývá energeticky náročné. Během procesu se voda mění na vodní páru, která podporuje průběh reakcí a zlepšuje kvalitu výsledného biopaliva.
Vědci zpracovávali sedlinu s přibližně 55 % vody, tedy stále velmi vlhký materiál. Plamen vznikající spalováním zkapalněného ropného plynu (LPG) a stlačeného vzduchu zpracoval sedlinu na suchý porézní biouhel. Přitom došlo ke snížení hmotnosti materiálu o 83,3 %. Výsledný biouhel dosahoval výhřevnosti 29 MJ/kg. Pro srovnání, běžné dřevo má výhřevnost přibližně 15 až 20 MJ/kg. Kromě vysokého energetického obsahu se výrazně zlepšily i další vlastnosti materiálu.