Energetika a teplárenství mají úzkou politickou, věcnou i organizační souvislost s ochranou životního prostředí. „Jaké aktuální úkoly na tomto poli připadají Státnímu fondu životního prostředí ČR? Omezují se pouze na vyhlašování programů typu Nová zelená úsporám, Dešťovka, resp. na sumarizace dostupných prostředků na ně?“ zeptali jsme se jeho ředitele Petra Valdmana.
Souhlasím. Energetika a teplárenství mají nepochybně velký vliv na životní prostředí. Obě tato odvětví jsou energeticky náročná. Využívají a spotřebovávají různé druhy přírodních zdrojů v poměrně velkém množství. Následně pak emitují znečišťující látky. Elektřinu i teplo potřebujeme. Je však důležité snažit se najít co nejefektivnější způsoby výroby energie a následné likvidace odpadních látek tak, abychom se vůči životnímu prostředí chovali co nejšetrněji.
Státní fond životního prostředí je specificky zaměřená instituce, která už přes 25 let vybírá prostředky na zlepšování životního prostředí. Získáváme finanční zdroje z poplatkových zákonů, které následně investujeme přes dotované (či jinou formou podpořené) projekty zpět do životního prostředí, na základě priorit ministerstva životního prostředí.
Fungujeme jako ekonomický nástroj pro plnění závazků ČR vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, ze členství v EU a také Státní politiky životního prostředí. Zároveň jsme i tzv. zprostředkujícím subjektem pro evropský Operační program Životní prostředí, kde odpovídáme zejména za příjem a hodnocení žádostí a administraci schválených projektů. Naším hlavním úkolem a cílem je tedy rozdělování peněz na základě žádostí o dotace, hodnotíme a proplácíme podporu na projekty, které zlepšují životní prostředí u nás.
Máme široký záběr podporovaných činností. Vámi vyjmenované programy určitě patří mezi důležité. Nejsou ale jediné. Třeba již zmiňované teplárenské, energetické a další průmyslové podniky mohly a mohou nadále čerpat podporu na snižování emisí znečišťujících látek, čímž naplňují regulatorní opatření ze strany EU.
Nejsme ovšem jen administrátoři dotací. Poskytujeme (třeba ministerstvu) cennou zpětnou vazbu, jak ty či ony investice proběhly a jaký měly v reálu efekt. Díky tomu můžeme spolu s ministerstvem vytvářet vhodné nástroje podpory. Jsme v úzkém kontaktu s příjemci či jejich profesními asociacemi.
Energetika a teplárenství SFŽP ČR se ve spolupráci s místní exekutivou aktivně zasazuje o realizaci konkrétních projektů v regionech. Jenom z letošního roku vzpomeňme třeba projekt ekologizace CZT Žatecké teplárenské nebo odkaliště UVR v Mníšku pod Brdy. Jak lze charakterizovat tyto aktivity SFŽP ČR souhrnně? A jaké efekty zatím přinesly?
Souhrnně je možné tyto projekty charakterizovat jako zlepšování životního prostředí podporou konkrétních projektů v konkrétních místech. Fakticky se jde postupnou cestou, kdy žadatel o dotaci například modernizuje stávající zařízení, které je v provozu. Nové technologie, které jsou podporované, přinášejí velmi významné snížení emisí škodlivin. Komín vypouští méně nečistot, výroba je efektivnější, ve výsledku jsou všechny strany spokojené. Můžeme tedy hovořit o win-win situaci.
Podobné je to u odstraňování starých ekologických zátěží. Bohužel, v ČR máme spoustu míst poznamenaných průmyslovou výrobou, k nimž se nikdo nehlásí. Pro menší obce se jedná o neřešitelný problém, protože na nákladné vyčištění nemají peníze. Díky podpoře z Fondu se tato místa mohou nechat odborně sanovat a následně pak využívat.
Co se týká efektů, ty jsou patrně nejlépe představitelné při čtení výročních zpráv našeho Fondu. Za uplynulé roky je to obrovské množství podpořených projektů: od výstavby tisíců kilometrů kanalizací přes stovky čistíren odpadních vod až po tisíce zateplených budov. Když sečtete přínos všech těchto projektů a k tomu přidáte ty „měkké“ (týkající se environmentálního vzdělávání či odborných studií), v celkovém součtu je to obrovský přínos nejen pro životní prostředí, ale i pro konkrétní lidi.
ČR se na pařížské XXI. mezinárodní konferenci OSN o ochraně klimatu zavázala k náročným úkolům v oblasti antiemisní politiky. Jak k jejich splnění přispěje SFŽP ČR? Co je k tomu nezbytné podle vás učinit ve sféře legislativní, organizační nebo investiční?
Jak už jsem řekl v úvodu, jsme především ekonomický nástroj. Rozhodující je vždy záměr vlády, ministerstva životního prostředí a státní politiky ochrany životního prostředí. My samozřejmě už nyní distribuujeme peníze finálním žadatelům, jejichž projekty mají za cíl snížení emisí vypouštěných do ovzduší, jak z oblasti průmyslu, tak i veřejné sféry a domácností.
Unikátní projekt svým nastavením a finančním objemem jsou kotlíkové dotace. Ty myslím netřeba nikomu připomínat. Evropské fondy směřují i do veřejné sféry, například do zateplování veřejných budov. Jedna zateplená a energeticky zefektivněná mateřská školka dokáže ušetřit výrazné množství skleníkových plynů. A takových projektů jsme podpořili stovky a další stovky podpoříme.
Co se týká domácností, tam nemohu nezmínit Novou zelenou úsporám, která patří mezi top programy a závidí nám ji celá řada okolních států. Od roku 2014 si o dotace na energeticky úsporné renovace či výstavbu rodinných a bytových domů řeklo více než 22 tisíc lidí. Pokud bychom sečetli uspořenou energii a snížení množství emisí díky těmto opatřením, tak už to bude velmi významné číslo. A nejsou to opatření na rok či dva. Energii a zdroje budou šetřit ještě hodně dlouho.
Doporučení bych určitě nějaká měl. Díky našemu postavení tzv. fabriky na projekty máme v celku bohaté know- -how, což mimo jiné ocenilo i Norsko. Vybralo nás jako zprostředkovatele Norských fondů pro následující období. Budeme odpovídat za prioritu Životní prostředí, ekosystémy a změny klimatu.
To, kde má ČR rezervy, je nastavení efektivní administrace projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU. Náročnost administrace si v řadě případů způsobujeme sami a pouze se vymlouváme na Brusel. Pokud porovnám již tři programová období, kdy jsme mohli (či můžeme) čerpat EU prostředky, nevím, nevím, zda systém administrace zjednodušujeme.
Další otázkou, která je k řešení, je systém kontrol u příjemců dotací. Je poněkud paradoxní, že žádná kontrola nedokáže jednoznačně prohlásit, že je na projektu vše v pořádku, neboť závěry předchozí kontroly může zpochybnit kontrola následná, třeba od jiného kontrolního orgánu. Míra nejistoty příjemců dotací je mimořádná. Legislativa zavádějící v této oblasti jasná pravidla se zdá v nedohlednu.
Nu a v neposlední řadě, kde máme rezervy, je tak trochu resortismus. Má negativní dopady na nastavení priorit a systém podpor. Dotační programy se občas překrývají, občas naopak vytvářejí bílá místa. Mnohdy jsou stejná opatření financována z několika různých programů, přičemž dělicí čárou je charakter příjemce.
Typickým příkladem jsou energetické úspory. Za námi jdou rodinné domy (včetně bytovek v Praze) a veřejné budovy. Průmysl řeší zateplení průmyslových objektů a místní rozvoj financuje bytové domy mimo Prahu. Projektanti či energetičtí specialisté, bez nichž by žádné projekty nevznikly, musí reflektovat mnohdy různé požadavky resortů podle toho, kam projekt na zateplení dávají. A když se pak v nějakém programu nečerpá dostatečně, hrozí, že oblast úspor energie přijde o finanční prostředky, protože jsou realokovány v rámci programu do jiné oblasti, namísto aby se zafinancovala energeticky úsporná opatření v jiném programu.
Energetika a teplárenství byly velkými původci kontaminace ovzduší, vod i půdy. Zároveň by se tyto obory mohly stát mimořádně účinným nástrojem pro energetickou a teplárenskou exploataci průmyslového i komunálního odpadu, který již nelze využít jinak a který ČR nebude smět skládkovat. Co se musí učinit, abychom v tomto směru dosáhli výsledků srovnatelných se skandinávskými nebo s německy mluvícími státy Evropy?
My se v současné chvíli zaměřujeme na to, aby na skládkách končilo co nejméně odpadu. Zrovna nedávno jsme přidělovali peníze projektům zaměřujícím se na lepší a efektivnější nakládání s odpady. Mezi 632 projekty, což je opravdu vysoké číslo, jsme rozdělili přes 2 mld. Kč. Přihlášených projektů bylo opravdu hodně. Požadovaná částka vysoce převýšila vyhrazenou sumu. Kvalitně a smysluplně zpracovaných projektů s reálným dopadem na snížení produkce komunálního odpadu byla většina. Navýšili jsme proto alokaci o dalších téměř 187 mil. Kč, abychom mohli vyjít vstříc více než dvěma třetinám žadatelů. Už dříve jsme v podobném programu rozdali miliardu korun. Nyní je v běhu další výzva na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů, v níž je připraveno 800 mil. Kč.
Výzva podporuje nejen systémy a novou výstavbu na lepší separaci a nakládání s odpady, ale také modernizaci či budování zařízení na energetické využití ostatních odpadů nevhodných k materiálovému využití. Úplnou novinkou v rámci Operačního programu Životní prostředí 2014– 2020 je energetické využití odpadů skrze pyrolýzu, zplyňování nebo třeba výrobu paliv z ostatních odpadů, podpora výstavby a modernizace zařízení na energetické využití ostatních odpadů nebo zařízení na tepelné zpracování odpadních kalů z čistíren odpadních vod, včetně využití fosforu.
Všichni se shodneme, že jedinou alternativou k dožívající fosilní energetice a teplárenství je jejich zásadní transformace a přechod k nízkouhlíkovým formám. Skeptici ale mají problém vést paralely mezi moderní energetikou a teplárenstvím a ochranou životního prostředí. Aktivisté naopak nemohou akceptovat jiný přístup než výlučně svůj, ekologický. Lze naladit optimální dialog mezi oběma tábory a čím je s to k jeho posilování napomoci SFŽP ČR?
Elektřinu i teplo potřebujeme a budeme je vyrábět i nadále. Je důležité stále myslet na to, jak energii vytvářet s co nejnižším dopadem na životní prostředí. Ideální cesta je samozřejmě ta, kdy výroba energií jde ruku v ruce s modernizací technologií, které umožňují efektivnější a zároveň ekologičtější produkci. Takže výrobcům se vyplatí modernizovat, protože tím sníží výrobní náklady a zvýší zisk. Zároveň to přinese menší zatížení pro životní prostředí, což je možná méně kvantifikovatelný atribut, ale rozhodně ne méně důležitý.
Státní fond životního prostředí v tomto ohledu není a zřejmě nikdy nebude mediátorem diskuze. Ta bude zcela určitě vždy hodně politická. Můžeme ale přispět technickými věcmi a zkušenostmi z již hotových projektů. Rozhodnutí bude vždy na politicích, kteří reprezentují zájmy občanů. /lav/