Nízkoemisní zdroje v roce 2023 vyrobily zhruba dvě třetiny v EU vyprodukované elektřiny. Hlavní podíl na tom měly tradiční zdroje s malou uhlíkovou stopou: tedy produkce vodních elektráren a jaderných zdrojů. V obou případech se produkce zvedla po letech útlumu. Větrné a solární elektrárny se na výrobě podílely ze 27 %.
V Evropské unii vyrobená elektřina neměla nikdy tak malou uhlíkovou stopu jako v roce 2023, všiml si energetický think-tank Ember. Svou roli ve změnách nehraje jen jiné rozdělení produkce, ale také klesající poptávka po elektřině. V roce 2023 klesla poptávka o 3,4 % (−94 TWh) oproti roku 2022 a byla o 6,4 % (−186 TWh) nižší než v roce 2021, kdy energetická krize začala. Analytici ovšem neočekávají, že by měl trend takto pokračovat. S rostoucí elektrifikací poptávka po tomto druhu energie nebude rozhodně rychle slábnout, i když výhledy jsou stále nejasné (záleží například na tempu elektrifikace dopravy atp.). Aby bylo možné snižovat spotřebu fosilních paliv rychlostí potřebnou k dosažení cílů EU v oblasti klimatu, budou muset obnovitelné zdroje energie držet krok s rostoucí poptávkou.
Evropská unie se zdá být na cestě k přechodu od systému založeného na fosilních palivech k systému, jehož páteří jsou větrné a solární elektrárny — se všemi výhodami a nevýhodami, které to s sebou přináší. V roce 2023 24 % času pocházela méně než čtvrtina elektřiny z fosilních paliv. V roce 2022 to bylo jen 4 % času. S tím, jak se tento posun stává ještě zřetelnějším, roste i význam faktorů podporujících čistý energetický systém. Vedle růstu větrné a solární energie budou energetický systém budoucnosti určovat sítě, skladování a odezva na straně poptávky.
Tradiční zdroje oslabují
Podíl fosilních paliv se naopak snižuje. A klesá dlouhodobě, loňský rok v tomto nebyl výjimkou. Výroba elektřiny z fosilních paliv se propadla o rekordních 19 % (−209 TWh) a poprvé v historii představuje méně než třetinu elektroenergetického mixu EU. Za posledních sedm let tak v Evropské unii klesla výroba elektřiny z uhlí na polovinu.
Obrovskému poklesu výroby elektřiny z uhlí v loňském roce nezabránilo ani dočasné zpomalení uzavírání uhelných elektráren během energetické krize. A vlna uzavírání elektráren na fosilní paliva by měla pokračovat i v tomto roce. Výroba plynu klesla již 4. rok po sobě a vzhledem k tomu, že se v mnoha zemích blíží ukončení produkce elektřiny z uhlí, plyn po něm štafetu vytlačovaného paliva zřejmě postupně převezme.
Pokud jde o uhlí, produkce z tohoto zdroje klesla o 26 % (−116 TWh) na historicky nejnižší úroveň (333 TWh), přičemž v roce 2023 tvořila pouhých 12 % z celkové výroby elektřiny EU. Postupný útlum těžby uhlí není žádnou novinkou, navíc celá řada uhelných elektráren se v roce 2024 blíží ke konci své životnosti.
Jenom v Německu chystají ukončení produkce elektřiny z uhlí v elektrárnách čítajících v součtu více než 10 GW instalovaného výkonu. Itálie plánuje zahájit svou poslední fázi odklonu od uhlí s elektrárnami o instalovaném výkonu 1 GW. Slovensko hodlá zavřít svou poslední uhelnou elektrárnu Vojany.
V Rakousku sice koketovali s myšlenkou znovuspuštění uhelné elektrárny Mellach, ale vysoká finanční zátěž na daňové poplatníky tento plán zhatila.
I navzdory tomu, že uzavírání uhelných elektráren během energetické krize zpomalilo, strukturální úpadek uhlí dále postupuje. Důležitým zjištěním je, že odklon od uhlí nevedl k nárůstu výroby elektřiny ze zemního plynu. Ta klesla o 15 % (−82 TWh) na 452 TWh, což je největší roční pokles minimálně od roku 1990. V roce 2023 se plyn podílel na celkové výrobě elektřiny z necelých 17 %.
Vítr a slunce
Meziročně naopak došlo k nárůstu výroby z větrných elektráren, a to o 55 TWh (+13 %). Vítr rostl tak prudce, že dokonce poprvé překonal i výrobu elektřiny ze zemního plynu. Celkový objem elektřiny vyrobené z větru činil 475 TWh, což odpovídá celkové francouzské poptávce po elektřině.
Větru se tak už podruhé podařilo překonat i výrobu z uhlí (333 TWh). Poprvé tento jev nastal v roce 2020, kdy pandemie poptávku po elektřině snížila opravdu výrazně.
V roce 2023 se podařilo instalovat o 1 GW větrné energie více než v roce 2022 (16 GW). Má-li však EU dosáhnout svých klimatických cílů, musí se tato míra zavádění do roku 2030 téměř zdvojnásobit na více než 30 GW ročně, poznamenává k tomu think-tank Ember. Obor se však potýká s potížemi, a někteří výrobci proto otevřeně volali po zvyšování výkupních cen za elektřinu z „větrníků“. Odezva je však malá a zdá se, že jedinou možností je najít cestu k dalšímu snižování výrobních cen.
V roce 2023 poprvé čtvrtina elektřiny pocházela z větrné a solární energie; v roce 2022 to bylo 23 %. Výroba z těchto zdrojů vzrostla o rekordních 90 TWh a instalovaný výkon o 73 GW. Solár pokračoval ve svém silném růstu s 56 GW dodatečné kapacity v roce 2023 ve srovnání s 41 GW v roce 2022. Solární energii se však nepodařilo vyrovnat se meziročnímu růstu výroby z roku 2022 (+48 TWh), jelikož v roce 2023 zaznamenala nárůst „jen“ o 36 TWh.
Emise CO2 uvolněné při produkci elektřiny klesly o rekordních 19 % (−157 milionů t ekvivalentu oxidu uhličitého), čímž byl překonán předchozí rekordní meziroční pokles o 13 % (2020), znovu ovšem spojený s pandemií. Emise v elektroenergetickém sektoru se nyní od svého vrcholu v roce 2007 snížily téměř na polovinu (−46 %). K poklesu přispěl hlavně nárůst využití elektřiny z větru a slunce a v druhé řadě i snížená poptávka po elektřině, která, dodejme, je do značné míry nežádoucím jevem, protože jednou její příčinou je utlumování průmyslové výroby v Evropě a její přesun jinam.