Nejvýznamnější politickou událostí nadcházejícího podzimu v ČR budou nesporně volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na základě rozhodnutí prezidenta M. Zemana se uskuteční 20. a 21. října. Pomocí systému poměrného zastoupení si zvolíme 200 poslanců.
Každý jsme jiný. Každý máme vlastní názor na to, co tato země potřebuje nejnaléhavěji. Nemálo voličů bude zvažovat svůj hlas pro konkrétní stranu a kandidáta i podle jejich postojů k současné energetické situaci a k prezentovaným návrhům dalšího rozvoje tuzemské energetiky a teplárenství. Jak se postaví ke konceptům smart energie a smart grids pro chytrá města a regiony? Jak napomohou k implementaci moderních ekologických systémů a techniky výroby, distribuce, akumulace a užití energie a tepla?
Přijatých zákonů a směrnic byla spousta
Samozřejmě, nejsou to poslanci ani ministři, kdož v této zemi pěstují biomasu, těží uhlí, budují či modernizují energetické a teplárenské zdroje, příp. zakládají projekty nových energetických a teplárenských děl pro nastupující generace. Jejich poslání občané spatřují především v tvorbě optimálních legislativních předpokladů pro rozvoj obou oborů a v adekvátním exekutivním zabezpečení přijatých zákonů a směrnic. A nedostatkem energie ČR věru nestrádá. Dokonce ji může exportovat.
83,3 TWhCelková výroba elektřiny v ČR dosáhla vloni cca 83,3 TWh, což představuje pokles oproti předloňsku o 0,7 % (586,4 GWh). |
Stát přebírá prostřednictvím ASEK odpovědnost za dlouhodobé směřování energetického sektoru. „Tam, kde je volný trh efektivní, se ASEK spoléhá na jeho fungování a využívá tržní mechanismy. Avšak kupříkladu energetická infrastruktura, věda a výzkum a výchova energetických expertů jsou oblastmi, kde stát musí disponovat jasnými prioritami a nespoléhat se pouze na krátkodobé tržní signály,“ podotkl k dokumentu tehdejší ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek. Nová ASEK identifikuje mechanismy, které zabezpečují bezpečnost státu v zásobování energiemi. Klade důraz na větší diverzifikaci zdrojů, na udržení plné nezávislosti v oblasti dodávek tepla a elektřiny, ale už bez významného vývozu vyrobené energie. Toho bude možné docílit pouze dalším rozvojem jaderné energetiky v ČR.
Rozporuplná causa jádro
+47 %Paroplynové elektrárnyNejvětší meziroční změna výroby elektřiny byla zaznamenána u paroplynových elektráren, a to o 1 300 GWh (+47 %). Jejich instalovaný výkon zůstal beze změn (1 363 MW) |
Jenže v posledním případě padla příslovečná kosa na kámen. Česká veřejnost ani český průmysl nemají problém s jadernou energetickou koncepcí. Nikoliv už její kritici (a to nejenom u nás). Ti „projadernou ASEK“ odmítli i v souvislosti s přírodní katastrofou a následným poškozením japonské JE Fukušima z 11. 3. 2011. Sobotkova vláda (a to jí budiž přičteno ke cti) nezpanikařila a jako některé sousední kabinety nezastavila chod žádného z tuzemských reaktorů. Na druhé straně, po celé čtyři roky také nenašla dost sil a odvahy k zahájení výstavby nějakého dalšího. Nezvrátila ani rozhodnutí managementu ČEZ (jehož dominantním vlastníkem je český stát) z 10. dubna 2014, jímž bylo zrušeno drahé bezmála pětileté mezinárodní výběrové řízení na dostavbu dvou bloků JE Temelín. Jen pro připomenutí: tendr měl výkon jihočeské elektrárny zdvojnásobit. Typ nových bloků měl vzejít právě z citovaného tendru. Odhad investice osciloval v rozmezí 200–300 mld. Kč.
+20 %Vodní elektrárnyU velkých vodních elektráren s instalovaným výkonem nad 10 MW se výroba meziročně zvětšila o 154 GWh (+20 %). U malých vodních elektráren o 51 MWh (+5%). |
Existuje světélko na konci „jaderného tunelu“? Zatím jen zredukované: 7. jaderný reaktor v ČR postaven bude (J. Štuller v rozhovoru pro Technický týdeník letos v březnu odhadl, že jeho výstavba by mohla začít v roce 2025 nebo 2026). Stane se to nikoliv v Temelíně, nýbrž v Dukovanech. Otázek k řešení je hromada: jak dlouho potrvá administrativní a projektová příprava tak složitého díla? Kdo se stane dodavatelem technologie? Jaká bude finální cena díla atd. atd.
-6 %Sluneční zdrojeVýroba elektřiny ze slunečních zdrojů meziročně klesla o 132 GWh (−6 %). Instalovaný výkon od roku 2011 mírně roste (na 2 047 MW na konci roku 2016). |
Na výsledek tahanice úředníků a finančníků netrpělivě čeká i tuzemský energetický průmysl. S každým dalším rokem zpoždění ztrácí zkušené experty, kteří participovali na projekci, výstavbě a zprovozňování Dukovan i Temelína. Bez aktuálních referencí klesá rovněž jeho přitažlivost pro zahraniční partnery coby zkušeného subdodavatele pro jejich reaktory v zemích, kde výstavba jádra zdárně započala a pokračuje.
Není jenom elektřina
-0,3 %Alternativní zdrojeI přes nárůst tuzemské spotřeby elektřiny o 1 404 GWh (+2 %) zůstala hodnota produkce elektřiny z alternativních zdrojů téměř stejná: 9 395 GWh (−0,3 %). Podíl výroby elektřiny z OZE na celkové spotřebě dosáhl 13 %. |
Teplárenští manažeři si plně uvědomují fakt, že narůstající decentrální výroba elektřiny z čistších zdrojů bude vyžadovat zajištění nových služeb, které by teplárny mohly na komerční bázi poskytovat. Požadují však nastavit odpovídající pravidla. Jejich apel směřoval na Sobotkův kabinet. Platí však (logicky) i pro nový, povolební.
+2 %Tuzemská spotřeba elektřiny druhým rokem rostla na 72,4 TWh (+2 %)a byla nejvyšší za posledních 10 let. |
Vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu vznesli požadavek na maximální pozornost při vyjednávání balíčku legislativy Čistá energie pro všechny Evropany, specifik teplárenství a udržení jeho konkurenceschopnosti.
Neopomněli ani Ministerstvo životního prostředí. Chtějí, aby co nejdříve provedlo transpozici směrnice o omezení emisí ze středních spalovacích zařízení, využilo přechodná období umožněná směrnicí a vytvořilo tak stabilní prostředí pro provedení nezbytných investic. Teplárenská obec se nezříká svých povinností při naplňování klimaticko-energetických cílů ČR do roku 2030. Požaduje ale včas připravit patřičný právní rámec a stabilní předvídatelné podmínky pro investory.
+3 %DomácnostiNejvíce vzrostla spotřeba elektřiny u domácností: meziročně o více než 437 GWh (+3 %). |
Teplárenství by podle ní mělo ve IV. obchodovacím období EU ETS získat odpovídající podíl bezplatné alokace povolenek výměnou za investice. Prioritou jsou rekonstrukce tepelných sítí a přechod z páry na horkou vodu. Co se týká věcného usměrňování ceny tepla, teplárníci požadují ve střednědobém výhledu zjednodušit celkový regulační rámec a stanovit regulační periodu i pro teplárenství tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu pak zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.
Na nový parlament a novou vládu ČR čeká řada zásadních úkolů. Energetické a teplárenské nevyjímaje. Oba obory nelze podceňovat. Jsou vpravdě strategické. Bez levné, spolehlivě dodávané a ekologicky akceptovatelné energie a tepla by naše země existovat nemohla.