Společnost EDF se opět potýká s problémy v podobě korozních trhlin v klíčových částech svých jaderných reaktorů. Známky poškození se objevily na potrubí reaktoru Civaux 2, a to na komponentě, která již v minulosti prošla opravou.
Jaderná elektrárna Civaux © Civaux-communication
Nejnovější nález znepokojující nejen francouzskou veřejnost, ale i celou Evropu (problémy z minulých let bolestivě ukázaly, jak snadno může technický problém v jedné zemi rozkolísat ceny elektřiny na celém kontinentu), o kterém jako první informoval francouzský deník La Tribune a následně jej potvrdila i samotná společnost EDF, se týká takzvané napěťové korozní trhliny (SCC — stress corrosion cracking). Jde o defekt materiálu, který vzniká nebezpečnou kombinací tří faktorů: mechanického napětí, korozivního prostředí a citlivého materiálu. V jaderných elektrárnách tento jev ohrožuje především potrubní systémy bezpečnostních vstřikovacích systémů, které jsou klíčové pro chlazení reaktoru v případě nouze.
Problém byl detekován na druhém bloku elektrárny Civaux — tedy na stejném místě, kde celá krize s korozí na konci roku 2021 začala. A co je ještě více alarmující, náznaky defektu se objevily na části potrubí, která byla kvůli stejnému problému opravena před necelými třemi lety. To vyvolává zásadní otázky ohledně účinnosti použitých opravných metod a dlouhodobé odolnosti materiálů.
EDF okamžitě zahájila podrobné analýzy a nedestruktivní testy, aby zjistila přesný rozsah poškození. Společnost sice uvedla, že tato „situace“ neovlivní její cíle pro výrobu elektřiny v letošním roce ani v letech následujících, trhy s elektřinou však na zprávu okamžitě reagovaly nervózním nárůstem cen ve Francii i v sousedních zemích.
Krize, která otřásla Evropou
Abychom plně pochopili současné obavy, je nutné se vrátit do let 2021 a 2022, kdy se francouzský jaderný sektor ponořil do největší krize za více než tři desetiletí. Objev korozních trhlin na reaktorech nejnovějšího typu N4 (Civaux a Chooz) spustil lavinu kontrol a následných odstávek. Problém se postupně ukázal být mnohem rozšířenější a zasáhl i starší reaktory o výkonu 1 300 MW, které byly uváděny do provozu v 80. a 90. letech.
Situace eskalovala v průběhu roku 2022. V jednu chvíli, konkrétně na začátku září 2022, bylo mimo provoz 32 z celkového počtu 56 francouzských jaderných reaktorů. Důvodem ovšem nebyly jen opravy korozí, nýbrž i plánované údržby a problémy spojené s historickým suchem, které omezilo dostupnost chladicí vody z řek.
Jaderná výroba ve Francii se v roce 2022 propadla na pouhých 279 TWh, což bylo nejméně od roku 1988. Pro srovnání, v roce před krizí (2021) vyrobily francouzské reaktory 361 TWh. Tento masivní výpadek přeměnil Francii, tradičně největšího evropského exportéra elektřiny, v čistého dovozce — poprvé za 40 let.
Tato změna nemohla přijít v horší dobu. Evropa se právě potýkala s energetickou krizí vyvolanou omezením dodávek ruského plynu po invazi na Ukrajinu. Výpadek stabilního a levného zdroje z Francie tak působil jako rozbuška na velkoobchodních trzích. Ceny elektřiny vylétly do rekordních výšin, což pocítily domácnosti i firmy napříč kontinentem, včetně ČR.
Pro samotnou EDF byla krize finanční katastrofou. Společnost musela draze nakupovat elektřinu na trhu, aby splnila své závazky, což vedlo k rekordní čisté ztrátě ve výši 17,9 mld. eur za rok 2022. Její dluh narostl na 64,5 mld. eur a ratingové agentury S&P a Moody's jí snížily úvěrové hodnocení. Francouzská vláda nakonec musela přistoupit k úplnému znárodnění společnosti, aby stabilizovala její situaci.
Poučili se z krize?
¨Po traumatické zkušenosti z roku 2022 spustila EDF masivní program kontrol a oprav. Byl vytvořen specializovaný tým a postupy se zefektivnily. Zatímco první opravy trvaly i více než rok, v roce 2023 už EDF dokázala podobné odstávky zkrátit na 4—5 měsíců. Jaderná výroba se postupně zotavila a v roce 2023 dosáhla 320 TWh. Pro rok 2024 EDF cílí na produkci mezi 315 a 345 TWh.
Analytici se shodují, že opakování scénáře z roku 2022 je v krátkodobém horizontu nepravděpodobné. Existuje i několik důvodů k mírnému optimismu. Fenomén napěťové koroze je dnes mnohem lépe prozkoumán a zdokumentován. EDF a francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) mají lepší představu o potenciálních příčinách, od vadných svarů po úroveň kyslíku v chladicí vodě. To umožňuje cílenější a rychlejší reakci.
„Pokud by EDF byla nucena opakovat opravy potrubí na dalších reaktorech, nevěříme, že by to vedlo ke stejně dlouhým odstávkám jako v roce 2022,“ řekla Sabrina Kernbichlerová, hlavní analytička pro energetiku ve společnosti Energy Aspects. Podle ní by se tentokrát mohly odstávky pohybovat v řádu 90 dnů a regulační orgány by pravděpodobně povolily rozložení kontrol a oprav do delšího časového období, například mezi lety 2025 a 2027.
Francie, která plánuje masivní investice do výstavby nových reaktorů, se musí spolehnout na svou stávající flotilu ještě několik desetiletí. Každá neplánovaná odstávka, každá nová pochybnost o technickém stavu reaktorů podkopávají důvěru a mají potenciál znovu rozhoupat evropský energetický trh.