Energetická společnost Enel je u nás známá díky svému ne zcela povedenému působení na Slovensku, které se pomalu chýlí ke konci. I díky prodražené
a protahované dostavbě jaderné elektrárny Mochovce se společnost zbavuje části svého majetku, včetně toho slovenského. Není rozhodně sama, velké energetické firmy probíhající změny v energetice obecně řečeno finančně vycházejí velmi draho. Některé úspěšněji, některé méně hledají rovnováhu mezi starým a novým – aniž by někdo samozřejmě přesně věděl, co to „nové“ vlastně bude.
Enel se tak například pokusil prorazit i ve výrobě fotovoltaických článků. V roce 2015 se stal stoprocentním vlastníkem společnosti 3Sun (do té doby v ní měl třetinový podíl), které patří velký provoz na výrobu solárních panelů na úpatí Etny, v druhém největším sicilském městě Katánii. Ani to nebyl z finančního hlediska nejúspěšnější krok. Výrobky z továrny se nemohly ani výkonnostně, ani cenově srovnávat s čínskou konkurencí, která v posledním desetiletí válcuje trh s fotovoltaikou. Evropští výrobci zavírali jeden za druhým, ani ochranářská opatření (racionálně zdůvodnitelná čínskou státní podporou pro tamní výrobce) většině z nich nepomohla. Zhruba
70 % všech panelů se dnes vyrábí právě v Číně.
Ta už nemá možná tak velikou výhodu v ceně pracovní síly, ale v koncentraci výrobních kapacit, technologických zkušeností a dobře vybavených provozů. Evropa, která de facto díky státní podpoře fotovoltaiku uvedla do světa velké energetiky, jí přestala velmi rychle stačit. Ani Enelu nezbylo než přiznat porážku a továrnu pod Etnou na podzim loňského roku zavřít – ovšem jen nakrátko.
NASTAV DRUHOU TVÁŘ
Na jaře letošního roku se továrna opět otevřela a během letoška by měla vyprodukovat panely s celkovým maximálním výkonem několika desítek megawattů. Zároveň se bude dále instalovat nové zařízení, takže postupně by měla výrobní kapacita činit zhruba 250 MW ročně. Celá investice vyjde na přibližně 100 mil. euro (tj. 2,5 mld. korun), ze kterých 14 mil. firma získala ve formě dotací od státu a místní samosprávy.
I když se výroba rozběhne naplno, doslova to bude jen kapka v moři, protože na světě se v loňském roce instalovaly panely o celkovém výkonu necelých 100 GW. Italové nebudou mít žádnou velkou výhodu v rozsahu své produkce. Společnost doufá, že jí výhodu nezbytnou k přežití poskytne technologie, kterou (snad) Čína nedokáže tak rychle napodobit. To je v tuto chvíli obecně řečeno asi nejlepší naděje evropského solárního sektoru na přežití.
Panely Enelu budou oboustranné, elektřinu tedy budou vyrábět i ze světla, které na ně dopadá zezadu. Pro použití například na střechy to nedává vůbec žádný smysl, ale panely ze Sicílie budou určeny především pro veliké instalace na speciálních konstrukcích, kde množství odraženého světla není až tak úplně zanedbatelné. Firma optimisticky odhaduje, že toto opatření zvýší jejich výkon proti jednostranné konkurenci o 10 až 15 %, a minimálně spodní hranice tohoto odhadu je zřejmě dobře dosažitelná (tj. celková účinnost by mohla být tedy například 20 místo
18 %). Oboustranné články ovšem zdaleka nejsou specialitou plánované produkce ze Sicílie. Jde o jednoduchý způsob, jak poměrně levně zlepšit účinnost panelů, která se jinak zvyšuje docela špatně, a takto podobný krok plánuje i řada dalších producentů. A někteří už je na trh dodávají.
Kdy přijde pokles
Hodnota každoročně nainstalovaného výkonu v solárních elektrárnách v posledních desetiletích vždy jen rostla. Ale změna čínské politiky připomněla, že jednou se růst musí zastavit. Bude to už letos? Podle analytiků nejspíše ne, trh bude totiž velmi konkurenční. Zdá se ovšem, že tempo růstu v příštích letech se zřejmě výrazně zpomalí.
| 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | |
| Celkový nainstalovaný výkon (v GW ) | 100,5 | 138,9 | 178,4 | 229,3 | 306,5 | 406 |
| Ročně nainstalovaný výkon (v GW ) | 30,0 | 38,4 | 40,1 | 50,9 | 76,8 | 95 |
SENDVIČ JINAK
Z hlediska výrobce ještě důležitější novinka je na pohled zcela neviditelná a týká se samotné konstrukce článku. Jde o články označované obvykle anglickou zkratkou HIT (Heterojunction with Intrinsic Thin layer), které jsou do jisté míry mixem dvou různých postupů na přípravu solárních článků. Zatímco nejrozšířenější panely jsou dnes z monokrystalického křemíku, byť s různými „příměsmi“ (tzv. dopované), aby měly správné vlastnosti, HIT články se skládají z důmyslného sendviče krystalického a amorfního křemíku.
Ve srovnání s běžnými panely mají „HITy“ několik výhod. Dosahují například vyšší účinnosti při vyšších teplotách, tedy třeba v horkých dnech. Zvýšení teploty o stupeň Celsia u nich znamená pokles elektrického výkonu článku jen o 0,33 %, ve srovnání s 0,4 % u článku z krystalického křemíku. A protože se fotovoltaika už z velké části staví ve velmi teplých oblastech světa, není to úplně zanedbatelná výhoda. Ke zvýšení celkové účinnosti přispívá i to, že HIT články využívají o něco málo větší část slunečního spektra.
Z hlediska výrobce je zase zajímavý proces výroby, který je nejen dobře známý a zvládnutý (podobný se používá při výrobě některých obrazovek), ale také vyžaduje teploty jen kolem
200 °C. To nejen ušetří na energiích, ale také umožňuje používat tenčí, a tedy méně odolné vrstvy křemíku. Což údajně neznamená, že by neměly být méně robustní; Enel slibuje životnost nejméně 30 let, tedy alespoň zatím.
ÚSPĚCH NEZARUČEN
Technologie HIT vypadá na papíře opravdu slibně, navíc články z krystalického křemíku se podle některých odhadů nepodaří již příliš výrazně zlevnit. V posledních několika letech také vypršela platnost klíčových patentů nutných pro výrobu „HITů“. Skeptické předpovědi už tu ovšem byly, a navíc trh se solárními panely určují i vlivy, se kterými ani sebelepší technologie nic nepořídí.
V současné době na něm například panuje doslova zoufalý převis nabídky nad poptávkou. Jak jsme psali v minulém čísle, čínská vláda v květnu nečekaně oznámila omezení podpory rozvoje fotovoltaiky. Odhaduje, že celkový výkon letos v této zemi nainstalovaných panelů tak poklesne proti odhadům z loňského roku o zhruba třetinu, možná i více (byť by to stále mělo být zhruba
30 GW).
Ceny článků a panelů zareagovaly samozřejmě prudkým poklesem, i když ten nedosáhl zdaleka ještě ani třetiny ceny, kterou analytici z Bloombergu předpovídají ke konci roku. Co není, může být; čínské výrobce čeká nepochybně tvrdý boj o přežití. Pravda, může jim pomoci uvolnění evropských cenových omezení na čínské panely, které zřejmě vyprší na začátku září (zatím ho nikdo nenavrhl prodloužit), a také možné změny na indickém trhu, kde se v současné době investoři soudí o platnost vládou vyhlášených poplatků pro solární farmy. Protože však je čínský výpadek tak veliký, obecně se očekává, že pokles cen bude pokračovat.
Enel ani žádný jiný evropský výrobce s tím nic nenadělá. Stejně jako v předchozích letech bude osud evropského „soláru“ závislý především na dění jinde. I kdyby se oboustranné HIT články staly – čtenáři odpustí – prodejním hitem, zašlou slávu evropského „slunečního“ průmyslu minimálně v horizontu několika let těžko obnoví.