Energie získávaná z vlnění oceánu by podle některých prognóz mohla do roku 2050 pokrýt čistou elektřinou až desetinu světové spotřeby. V současnosti je lídrem v oboru Evropa. Na sklonku loňského roku zahájilo provoz své první komerční vlnové elektrárny Portugalsko a nové projekty oznámilo několik dalších evropských zemí.
Portugalský projekt realizovala finská společnost AW Energy. Jde o velkou desku, která se kymácí ve vlnách asi 800 m od pobřeží nedaleko portugalského města Peniche, přibližně 100 km severně od Lisabonu. Zařízení je ponořeno a ukotveno k mořskému dnu, pracuje v hloubkách 8 až 20 m, a má výkon v rozmezí 350 kW až 1 MW. Nyní AW Energy chystá poblíž Peniche výstavbu druhé vlnové elektrárny a další projekty rozjíždí v Mexiku a v jižní Asii.
Další finská společnost Wello úspěšně otestovala asymetrickou loď Penguin (Tučňák), jejíž princip spočívá v tom, že se houpe ve vlnách, a uvádí tak do chodu rotující zařízení uvnitř trupu. Penguin je ukotven ke dnu moře a v rámci zkoušek u skotských Orknejí obstál ve vlnách o výšce až 18 m. Wello nyní pracuje u ostrova Nusa Lembongan v Indonésii na projektu o výkonu 10 MW, který se stane největším vodním vlnovým parkem na planetě. Záměr již schválily místní úřady. Další projekty s plánovaným uvedením do chodu v roce 2023 a s kapacitou 20 a 10 MW společnost chystá v Indii. Jeden poblíž Bombaje a druhý na východním pobřeží země. Na konci loňského roku Wello uzavřelo dohodu také s místními orgány španělského Baskicka. Týká se nasazení Tučňáka poblíž města Armintza. Finský nápad si ke spolupráci vybrala i Čína. Společnost CIMC OEI, která je součástí mezinárodní společnosti CIMC Group, podepsala smlouvu o testování jednotek Penguin v čínských pobřežních vodách v oblasti poloostrova Šan-tung.
ITÁLIE NEZŮSTÁVÁ POZADU
Pozadu ve využití vlnové a přílivové energie nechce zůstat Itálie. Tamní energetický koncern Eni nedávno založil společnost, která vyvíjí komerční elektrárnu na bázi vlnového konvertoru ISWEC. Prototyp chce spustit už ve druhé polovině letošního roku na jihozápadním pobřeží Sicílie poblíž města Gela. Strategickou dohodu o budování vlnových parků u pobřeží Spojeného království a Irska podepsaly také švédská CorPower Ocean a Simply Blue Energy. Elektrárny, založené na konceptu ukotvené bóje pohybující se ve vlnách, by měly začít dodávat elektřinu v roce 2024. Celkový výkon vlnových parků má být 10 MW.
Jiný italský energetický gigant Enel podepsal dohodu s Australian Renewable Developer Carnegie Clean Energy o vývoji vlnového generátoru CETO 6 o výkonu 1,5 MW. Roční testovací fáze by měla začít už v první polovině letošního roku u města Albany na západním pobřeží Austrálie. S nasazením jednotky CETO 6 se po dokončení zkoušek počítá hlavně v Austrálii a Evropě.
Energetika založená na oceánském vlnění je hned po klasických vodních elektrárnách druhým energetickým zdrojem s nejnižší produkcí skleníkových plynů po celou dobu své životnosti. Je spolehlivá a není závislá na výkyvech počasí známých u slunce nebo větru. Problémem je zatím financování. Podle generálního ředitele Ocean Energy Europe Rémi Grueteho jsou státní pobídky nezbytné, celý sektor pak čeká velká budoucnost: „Poznatky, které jsme v posledních letech získali v oblasti technologií oceánské energie, jasně ukazují, že z moře je možné vyrábět velké množství elektřiny.“ První známky toho, že nové technologie vzbuzují důvěru, už se objevily. Na vývoj projektu Penguin dala Evropská komise v rámci programu Horizon grant ve výši téměř půl miliardy korun. Řádově menší částkou přispělo nedávno americké ministerstvo energetiky na zavádění vlnové energie do projektů na odsolování mořské vody.