Jedním z hlavních cílů, na které Trump, jakožto nastupující prezident USA, a jeho administrativa hodlají zaměřit svou pozornost, je zákon o snížení inflace (IRA — Inflation Reduction Act), přijatý v roce 2022. Ten představuje klíčový pilíř americké strategie přechodu na čistou energii a boje proti klimatickým změnám.
Výroba baterií pro hybridní vozy v automobilce Škoda © Škoda
Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách je zásadním zvratem nejen pro Spojené státy, ale i pro globální ekonomiku. Republikáni nyní ovládají Senát a pravděpodobně i Sněmovnu reprezentantů. Tato kontrola Kongresu Trumpovi poskytuje silný politický mandát, který může využít k demontáži Bidenovy legislativy.
Např. zákon IRA obsahuje balík investic a daňových pobídek v hodnotě stovek miliard USD, které měly urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, podporovat domácí výrobu baterií a elektromobilů a přitáhnout investice do „zelené“ infrastruktury. Tato legislativa měla Spojené státy přiblížit k evropským standardům v oblasti udržitelnosti a energetické transformace. Z Evropy se ovšem ozývaly hlasy, že jde o protekcionistická opatření, která zvýhodňuje americké výrobce na úkor evropských.
V každém případě byl však jeho vliv na směřování americké energetiky a průmyslu značný. Podle analýzy společnosti Rho Motion vedly pobídky realizované na základě zákona k investicím ve výši přes 110 miliard USD do sektoru elektromobilů a baterií. Například kapacita výroby baterií plánovaná do roku 2030 vzrostla během Bidenovy administrativy z přibližně 360 GWh na více než trojnásobek, konkrétně 1 310 GWh.
Tyto investice však kandidát Donald Trump opakovaně kritizoval. Pokud můžeme soudit podle jeho dosavadních vyjádření — a to je veliké pokud — tak je jeho cílem zrušit některé části zákona, především ty podporující elektromobily. Trump také odmítá některé další vybrané daňové pobídky, jako je například sekce zákona poskytující daňové úlevy na nákup elektromobilů. Což je mimochodem opatření, které by zvýšilo cenovou konkurenceschopnost automobilek na americkém trhu vůči Tesle, na jejíž vozy už se nevztahuje. Pobídky jsou totiž omezeny na určitý počet prodaných kusů elektrických vozů dané značky, jež Tesla již překročila.
Trumpova administrativa ovšem považuje IRA za překážku ekonomického růstu. Trump již během své předchozí vlády dával jasně najevo svůj skeptický postoj k otázkám klimatické změny. Odstoupení od Pařížské dohody v roce 2017 bylo jeho způsobem, jak demonstrovat, že Spojené státy nehodlají obětovat ekonomický růst na oltář environmentálních závazků. Nyní, když se vrací do Bílého domu, avizuje zrušení zákona IRA a návrat k politice podpory fosilních paliv, zejména ropy, plynu a uhlí.
Je třeba si uvědomit, že Trumpova politika má v americkém prostředí podporu nejen u části politického establishmentu, ale také u voličů, pro něž jsou fosilní paliva synonymem ekonomické stability. Zvláště v regionech, které závisí na těžbě uhlí nebo ropy, vnímá mnoho lidí přechod na obnovitelné zdroje jako existenční ohrožení.
Zákon pro „červené státy“
Ovšem zároveň je nutné uvést, že navzdory Trumpově kritice profitovaly z investic vyplývajících z IRA především republikánské státy. V těch se realizovalo zhruba 90 % projektů, jež v rámci zákona získaly nárok na nějakou formu státní podpory.
Mezi největší příjemce patří Texas považovaný za republikánskou baštu. Tamní kapacita výroby baterií plánovaná do roku 2030 představuje významnou část celkového objemu. Pokud by Trump se zrušením IRA uspěl, mohlo by to ohrozit nejen ekonomický růst v těchto regionech, ale i snahy Spojených států dohnat technologický náskok Číny.
Další oblastí, kterou se Bidenova administrativa snažila rozvíjet, byla těžba klíčových surovin přímo na území USA. Úspěch nebyl absolutní, zdá se ovšem, že tady by podpora mohla pokračovat prakticky beze změn. Trump domácí těžbu strategických surovin dlouhodobě ve svých vyjádřeních podporoval. Je možné, že jeho vláda by mohla přikročit k ještě dalším reformám v oblasti povolování těžby a k dalším investicím do tohoto sektoru.
Co se týče elektromobilů, během Bidenovy administrativy došlo k významnému nárůstu jejich prodejů, nyní tvoří přibližně 10 % nových registrací. Tento trend byl však dočasně narušen zavedením pravidel FEOC (Foreign Entity of Concern), která omezila daňové pobídky na elektromobily vyráběné s komponenty z „problematických zemí“, zejména z Číny. Na čínské elektromobily Bidenova administrativa zavedla 100% clo. A Trump, alespoň podle dosavadních vyjádření, plánuje tato pravidla ještě zpřísnit, což by mohlo trh s elektromobily dále ovlivnit.
Nově zvolený americký prezident také avizoval záměr zmírnit emisní standardy, které byly posíleny za Bidenovy vlády. Tyto změny by mohly snížit poptávku po elektromobilech, ale jejich implementace by vyžadovala několik let. Některé státy, jako Kalifornie, již přitom přijaly vlastní přísné normy, které jsou na federální úrovni nezávislé.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu znamená nejen zásadní změnu v přístupu k energetické politice, ale i nejistotu pro sektory, které se spoléhaly na podporu zákona IRA. Spojené státy stojí na křižovatce, kde se střetávají zájmy fosilního průmyslu, geopolitické strategie a globální závazky ke snižování emisí.
Co my s tím
Evropě vývoj v USA nabízí příležitosti i důvody k obavám. Na jedné straně se může stát, že Spojené státy znovu začnou využívat levnější fosilní paliva, což by mohlo ještě prohloubit cenový rozdíl mezi energiemi v EU a v USA a zhoršit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Nepomohlo by ani to plnění klimatických cílů, které jsou dnes jedním z úhelných kamenů evropské mainstreamové politiky.
Na druhou stranu, snížení ceny fosilních paliv by bylo ke škodě Ruska, které představuje v současnosti pro Evropu zásadní bezpečnostní a ekonomický problém. Ruské ambice si totiž vyžádají evropská protiopatření, která nebudou zadarmo. Ať už jde o přechod k jiným dodavatelům, či vyšší investice do obrany, oslabené Rusko bude méně nebezpečné a protiopatření tedy méně nákladná.
Evropská komise se hned v prvních dnech po amerických volbách snažila zjevně novému prezidentovi nabídnout lákavé sousto. Ursula von der Leyenová prohlásila, že by EU v ještě větší míře mohla odebírat americký plyn, který má být pro Evropu „přechodovým palivem“ k bezuhlíkové energetice. Nabídka zjevně měla snížit riziko obchodní války mezi Evropa a USA. Ale protože je situace stále nepřehledná a není jasné, zda, jaká či kdy skutečně nový Bílý dům zavede cla na dovážené zboží (i) z Evropy, těžko v tuto chvíli soudit, jak se bude situace vyvíjet.
Zrušení Bidenova zákona o omezení inflace by ale rozhodně nebylo pro Evropu jen špatnou zprávou. Mohlo by snížit tlak na evropské země, aby přijaly podobná opatření na ochranu vlastního průmyslu před konkurencí ze Spojených států. Pochopitelně v každém případě bude nadále existovat čínská konkurence.
Trumpova rétorika a politika jsou symptomem hlubšího rozdělení v názorech na budoucnost energetiky, které není rozhodně výhradně americkým fenoménem. Otázkou zůstává, zda jeho návrat do úřadu a jeho energetická politika budou mít krátkodobý charakter, nebo zda ovlivní dlouhodobé směřování USA i světa.