Solární elektrárny v České republice čeká opět rekordní rok. Alespoň co do objemu výroby elektřiny. Jen za první pololetí solární elektrárny vyrobily o pětinu více elektřiny než za stejné období loňského roku, ukazují data provozovatele přenosové soustavy. Ve srovnání s rokem 2023 jde dokonce o dvojnásobný nárůst.
Poslední dva roky byly pro solární elektrárny v České republice přelomové. Do tuzemské soustavy totiž začaly přibývat nové solární zdroje ve větším množství. Předchozích 10 let sektor prakticky „přešlapoval na místě“ poté, co se kvůli solárnímu boomu z let 2009 a 2010 dostal do nelibosti veřejnosti a politiků.
Nový instalovaný výkon v uplynulých dvou letech byl tažen především novými instalacemi na střechách domů a firem o menším instalovaném výkonu. Velké solární parky (tj. parky s více než 10 MW) jsou dosud převážně pouze na papíře. I přesto se výkon solárních zdrojů v soustavě za poslední dva roky téměř zdvojnásobil, do sítě byly za tu dobu připojeny zdroje s výkonem v součtu přibližně 2 GW.
Výstavba nových zdrojů se pochopitelně projevila také na celkově vyšší výrobě solárních zdrojů v Česku. Jak je vidět na grafu zobrazujícím kumulativní roční výrobu elektřiny ze solárních zdrojů, jejich výroba se za poslední dva roky více než zdvojnásobila.
Významný milník si připíše také letošní červen. Z dat plyne, že se jedná o měsíc s dosud nejvyšší výrobou elektřiny pocházející ze solárních elektráren. Tyto zdroje vyrobily přes 650 GWh elektrické energie, tedy dostatek elektřiny pro roční spotřebu více než 200 000 českých domácností.
Bude rostoucí trend i nadále pokračovat?
Česká republika má mít v roce 2030 v solárních elektrárnách přibližně 10 GW instalovaného výkonu. Alespoň to předpokládá národní klimatický a energetický plán, který vláda schválila na přelomu loňského a letošního roku.
To znamená, že by v Česku měl každý rok vyrůst přibližně 1 GW nových solárních zdrojů — výkon srovnatelný s jedním blokem jaderné elektrárny Temelín. Nárůst instalovaného výkonu z posledních dvou let by se tedy měl opakovat každoročně až do roku 2030.
Dosáhnout stanoveného cíle ovšem nemusí být tak jednoduché. Zejména ekonomická návratnost investic do velkých solárních parků se výrazně zhoršila. Důvodem je, že se ceny elektřiny na spotových trzích v poledních hodinách v posledních dvou letech podstatně snížily. Hodnota výroby elektřiny solárních zdrojů tak ztrácí na hodnotě, což může ohrozit finanční návratnost investic do nových zdrojů.
Náznak zpomalení v oboru fotovoltaiky obsahuje také nedávná prezentace pro investory společnosti ČEZ. Z ní plyne, že také ona snížila své cíle ohledně výstavby obnovitelných zdrojů do roku 2030, a to přibližně na polovinu.
Že se velkým solárním parkům nedaří, ukazují rovněž data Energetického regulačního úřadu o nově vydaných licencích pro solární zdroje. Za poslední dva roky (do května tohoto roku) byla uvedena do provozu pouze jedna solární elektrárna s výkonem přes 10 MW. Tu zprovoznila ČEZ u obce Dolní Podluží na Děčínsku.
V roce 2024 navíc nastal pokles počtu nových instalací solárních elektráren a letos tento trend pokračuje. Největší distributor elektřiny ČEZ Distribuce připojil v prvním pololetí letošního roku do sítě 9 084 nových fotovoltaických elektráren, což je meziročně o 40 % méně. Instalovaný výkon výroben činil cca 253 MW; proti roku 2024 klesl tedy zhruba o pětinu. (Zajímavé je, že přes 86 % nových zařízení je doplněno bateriovým úložištěm.)
Ekonomiku solárních elektráren by mohly zlepšit provozní dotace. S těmi ovšem vláda nepočítá a spoléhá na to, že si investoři vystačí s investiční dotací z Modernizačního fondu. Po zavedení provozních dotací na solární zdroje volají dlouhodobě oborové organizace, dosud ovšem bezvýsledně.