S pomocí bohatého doplňkového vybavení posunula firma Ventos laserové zařízení Trumpf na úroveň unikátního 3D laserového pracoviště splňujícího definici Průmyslu 4.0 a přinášejícího úspory nákladů, lidské práce i nové příležitosti.
Laserové pálení je dnes standardní součástí mnoha procesů výroby a firmy, které chtějí být konkurenceschopné, si velmi dobře hlídají, aby měly ve svých provozech k dispozici pracoviště, které dokáže s neustále se zrychlujícím světem průmyslu držet krok. Jednou z takových společností je například Ventos ze skupiny Skylimit, která investovala do laserového pracoviště Trumpf, unikátního zařízení v celé Evropě.
Ve společnosti Ventos Energy Solutions, která se mimo jiné specializuje na výrobu tepelných výměníků, se rozhodli po 18 letech přikročit k výrazné obměně a modernizaci laserového pracoviště. Volba přitom padla na zařízení Trumpf TruLaser 3030 fiber FMC. Celoevropsky jedinečný stroj však z tohoto pracoviště dělá až konfigurace přídavných zařízení umožňující například 3D pálení.
„Standardní laser pálí pouze ocelové ploché desky a náš nebyl výjimkou. Nyní ale můžeme díky zařízení RotoLas pálit také profily a trubky bez nutnosti dalšího zpracovávání například frézováním. Máme tedy de facto dva stroje v jednom, zvládající všechny potřebné operace,“ říká Michal Bakajsa, spolumajitel skupiny SkyLimit Industry, podle nějž nyní stačí díl do podavače založit a laser si poradí se všemi osami, ať už jsou to trubky, či jakékoliv profily, které zde využívají.
Zařízení tak zefektivňuje celý proces výroby, navíc je v něm možné pálit i nové materiály, jako jsou hliník, barevné kovy, měď či mosaz. Řezání těchto materiálů dříve musel Ventos poptávat u třetích stran formou služby. S novým laserem se však karta obrací, protože to, co společnost dříve musela poptávat, bude nyní třetím stranám sama nabízet.
„Tím, že se proces pálení zrychlil, nám vznikla kapacita pro to, abychom pracoviště poskytli nejen dalším firmám ze skupiny SkyLimit, ale i těm, které stojí mimo ni. Ten, kdo bude potřebovat, u nás může poptat buď zpracování vlastního a dovezeného materiálu, nebo kompletní službu.“
Z porovnání časů pálení starého zařízení a laseru Trumpf TruLaser 3030 fiber FMC vyplývá, že nové zařízení dokáže na jedné směně ušetřit 3—5 hodin v závislosti na typu materiálu. Rychlost je několikanásobně větší i díky té unikátní konfiguraci, přídavná zařízení ji totiž ještě zvyšují. K tomu je laser nesrovnatelně přesnější a kvalita řezu daleko vyšší.
„Ohromnou úsporou je také fakt, že klasický laser je sice zapojený osm hodin na směnu, ale fyzicky pracuje jen přibližně pět, protože je třeba vyměnit plech, pálicí hlavy a trysky. To si nový laser dělá sám. Má naprogramováno, co má dělat, a podle toho si sám mění hlavy i trysky. Představuje to ohromnou časovou, a tedy i finanční úsporu v prostojích,“ pokračuje Michal Bakajsa s tím, že maximální rozměry dílu, který lze pálit, jsou 3 m na délku, 1,5 m na šířku a 0,115 m na výšku při maximální hmotnosti zhruba 1 100 kg. Trubky a další profily jsou limitované tloušťkou stěny 1 cm a délkou 6 m.
CESTA K PRŮMYSLU 4.0
Laserové pracoviště Trumpf je dále vybaveno podavačem desek v kombinaci se zakladačem palet. Do věžové části zařízení lze umístit palety s různými tloušťkami plechu a zakladač i podavač naprogramovat tak, aby laser pracoval ve zcela bezobslužném režimu. „Chceme jej používat zejména při nočních směnách, kdy odpolední směna stroj naprogramuje na to, co bude třeba vypálit na noční směně, a laser si sám sáhne do příslušné pozice, vyndá plech, vypálí ho a založí jej. Ráno pak obsluha už jen vyndá hotové výpalky,“ upřesňuje M. Bakajsa a dodává, že díky této úspoře nákladů i lidské síly se mohou zaměstnanci věnovat jiné, kvalifikovanější práci.
Stroj je vybaven mnoha bezpečnostními senzory a ramenem Lift Master, které rovněž dokáže v automatickém režimu nabírat plechy z palet, posunout je do podavače stroje a následně na výstupu i založit.
Zajímavostí je, že laser ještě v rámci svého programu každý výpalek označí QR či DNC kódem, který je načten čtečkou a v okamžiku zaskladnění se v ERP systému objeví informace o daném dílu včetně konkrétní pozice na skladě.
„Podle mě náš laser do puntíku naplňuje definici Průmyslu 4.0. Díky velké míře automatizace se mohou lidé věnovat práci, v níž mohou lépe využít svůj potenciál. Tato digitalizace výroby šetří lidem i firmě čas a peníze.“ Podle Michala Bakajsy se proces přechodu k Průmyslu 4.0 v mnoha oblastech výroby ještě vyvíjí a ani ve Ventosu se ještě nemůže srovnávat s automatizací třeba v automobilkách. „Firmy se obecně snaží a budou dále snažit nahradit fyzicky náročnou a monotónní práci automatizací a lidské zdroje využívat na práci kvalifikovanou, kreativnější.“
Programování laseru Trumpf probíhá přímo na dvou ovládacích obrazovkách, které jsou umístěny na bocích, přičemž jednou obsluha programuje podavač, druhou pak samotné pálení. Kvalifikovaný operátor by měl obsluhu zvládnout bez potíží.
„V tuto chvíli je programování už vyloženě standardní znalostí operátorů, ať už se jedná o laser, soustruh či frézu. Naopak se setkáváme s tím, že zejména mladí operátoři už neumějí pracovat se staršími stroji. Neznají fígle starých mistrů, kteří pracovali intuitivně a měli vše v rukách,“ zamýšlí se dále Michal Bakajsa a dotýká se tak faktu, že svět IT a průmyslu se propojuje. „I když část IT segmentu samozřejmě zůstává samostatná, i dělnické profese se s překotnějším vývojem technologií s IT světem střetávají. Člověk, který nemá znalosti a zkušenosti z CNC strojů, programováním a obsluhou takových strojů, prakticky nemá šanci se v oboru chytit.“
KVALITA TECHNICKY VZDĚLANÝCH ABSOLVENTŮ JE VYSOKÁ
S touto proměnou mnoha pracovních pozic v průmyslu souvisí i to, zda je vůbec české školství schopné generovat technicky vzdělané absolventy, kteří jsou pro práci s moderními technologiemi dobře vybaveni. Michal Bakajsa se domnívá, že kvalifikace absolventů se jednoznačně zlepšuje a jejich kompetenční výbava je na dobré úrovni.
„Nutno ale dodat, že nejsou vybavení proto, že by náš školský systém tak perfektně fungoval, ale proto, že je v něm zapojen soukromý sektor. Prakticky všichni studenti průmyslových středních škol a technických učebních oborů mají praxe ve firmách, a mají tak náskok před školstvím samotným.“
Navíc tento náskok je podle něj povzbuzován tím, že firmám neustále chybí kvalifikovaná pracovní síla, na což reagují i vytvářením vlastních středních škol či učilišť, které se zaměřují přímo na jejich potřeby. Vzniká tak do jisté míry paralelní školství. Ve státním školství je proto třeba urychleně otevírat nové obory, které průmysl potřebuje, a také je třeba zatraktivnit technické obory a přilákat ke studiu více dětí.
To, že je na trhu kontinuální nedostatek kvalifikované pracovní síly, je podle Bakajsy dáno tím, že řemesla a technické obory byly dlouhé roky dehonestovány, a proto se na ně dětí hlásilo málo. „Není to ani tak dávno, vzpomeňte si na to, jak nikdo nechtěl pracovat rukama a pověst učebních oborů byla mizerná. Nyní se trend už naštěstí otáčí a prestiž řemesel i průmyslových škol stoupá. Je to dáno i tím, že kvůli nedostatku pracovní síly ve výrobě výrazně stoupají mzdy.“ Zaměstnavatelé tak mladým lidem dávají najevo, že už v žádném případě nejde o podřadné práce, ale o pozice, v nichž je vysoká kvalita pracovníků dobře oceněna.
