V dnešní době se drony vybavené pokročilou umělou inteligencí nepohybují jen v ovzduší. Čím dál častěji se odvážně pouštějí na i pod hladinu moře. Například proto, aby řešily notorickou slabinu západní civilizace, kterou je velice důležitá, a přitom nesmírně zranitelná podmořská infrastruktura.
Podmořskou bezpečnost by mohly zlepšit autonomní podmořské drony, především podmořské či oceánské kluzáky (undersea glider). Jde o autonomní podvodní plavidla, která využívají vztlak a křídla k pasivnímu průzkumu oceánů. Bývají navržena pro energeticky velmi úsporný provoz a efektivní shromažďování dat.
Vysoce autonomní podmořské kluzáky by mohly fungovat v celých flotilách jako mobilní soustavy senzorů schopné obsáhnout větší prostor pod vodní hladinou. Pokud se osvědčí, změní bezpečnostní prostředí v oceánu.
Pro Evropu je žhavým želízkem v ohni německá společnost Helsing se sídlem v Mnichově, která nedávno představila podmořský výzvědný systém založený na autonomním podmořském kluzáku SG-1 Fathom a softwarové platformě Lura.
Lura je pozoruhodná umělá inteligence pracující s akustickými signály podobným způsobem, jako to dělají velké jazykové modely (LLM — large language model) typu ChatGPT nebo Gemini se slovy. Tento takzvaný velký akustický model (LAM — large action models — přesněji tedy spíše velký akční model, viz doplňující infobox) je vycvičen na značném množství akustických dat. Dokáže vyčíst podstatné informace z kakofonie přírodních i technických zvuků detekovaných pod hladinou moře, včetně toho, že určí konkrétní typ plavidla, které dotyčný zvuk vydávalo. Lura zpracuje akustická data asi 40× rychleji než zkušený lidský operátor.
Mobilní platformou disponující inteligencí Lura je podmořský kluzák SG-1 Fathom, schopný operovat plně bez lidského řízení. Jednou z jeho klíčových předností je relativně nízká cena. Díky tomu bude možné tyto kluzáky vyrábět po stovkách a v případě potřeby je rychle nasadit, aby sledovaly určenou oblast oceánu v režimu 24/7.
Pokud se technologie osvědčí, nový systém Lura/Fathom by mohl být významnou modernizací amerického systému SOSUS, jehož kořeny sahají do dob studené války, a dalších systémů pro monitorování podmořského prostředí. Podle vyjádření výrobce je následným cílem vytvoření digitálního dvojčete oceánu prostřednictvím nepřetržitého a komplexního datového toku o podvodním provozu a dalších aktivitách. To by umožnilo propracovanější, autonomní, škálovatelný a datově orientovaný dohled schopný rychle detekovat a pomáhat v boji proti stupňujícím se podmořským hrozbám a zároveň by to umožnilo jedinému lidskému operátorovi řídit stovky kluzáků.
Fathom SG-1 se pohybuje oceánem tiše a s vynaložením natolik malého množství energie, že může operovat bez dobíjení až tři měsíce. Určitým omezením stroje o délce 1,95 m a hmotnosti 60 kg je rychlost pouhých 3,7 km/h. Podrobnější údaje o provozu kluzáku drží společnost Helsing pod pokličkou. Technologii jako tato bychom každopádně v oceánu potřebovali jako sůl.
Stanislav Mihulka, upravil a doplnil Michael Málek
Foto: Helsing