V pátek 17. května byly v arizonském Phoenixu slavnostně vyhlášeny výsledky největší celosvětové soutěže v oboru vědy a techniky určené pro studenty středních škol – Intel ISEF 2013. V té nejtvrdší možné konkurenci více než 1500 nejlepších středoškolských studentů ze sedmdesáti zemí se soutěže zúčastnilo také šest projektů středoškoláků z ČR. Projekty dvou z nich byly ve svých kategoriích oceněny. Hlavní Cena Gordona Moorea jde poprvé do Evropy – získal ji rumunský student za projekt nízkonákladového auta, které se samo řídí. Druhé místo v kategorii elektrické a mechanické inženýrství obsadil student Marek Novák z českobudějovického Gymnázia Jírovcova. Ve svém projektu sestavil měřicí přístroj, jehož jeden modul lze využít v lékařství, konkrétně v oblasti prevence srdečního selhání a včasného odhalení kardiovaskulárních chorob.
„Výsledkem mého projektu je komplexní zařízení schopné sledovat srdeční elektrickou aktivitu, okysličení krve a další vitální parametry v domácích podmínkách nebo na cestách. Toto zařízení může být používáno jak lékařským personálem, tak i pacientem,“ vysvětluje Marek Novák, který se v první části projektu zaměřil na návrh a realizaci hardwaru pro vývoj elektroniky, který by se od komerčně nabízených řešení odlišoval především multifunkčností a přitom byl stále finančně dostupný. Za svůj prakticky využitelný projekt s názvem Návrh modulárního multifunkčního senzorového a měřicího zařízení a jeho implementace získal prémii 1.500 amerických dolarů, která je spojená s druhým místem.
Koordinační sloučeniny lanthanoidů a jejich luminiscenční vlastnosti – tak je nazvána práce Michaely Krákorové z Gymnázia v Brně-Řečkovicích, za kterou v kategorii anorganické chemie vybojovala třetí místo. „Zabývala jsem se zejména chemickou syntézou a charakterizací dosud nepopsaných komplexních sloučenin europia a praseodymu, prvků patřících do skupiny lanthanoidů, které jsou známé pro své luminiscenční vlastnosti,“ uvádí Michaela Krákorová. Díky získání dvou dosud nepublikovaných molekulových struktur komplexů praseodymu bude možné rozšířit naše představy o vnitřním uspořádání těchto sloučenin, což vědcům také může pomoci pochopit jejich chování. Výsledky jejího projektu lze využít zejména v analytické biologii, chemii a biochemii na značení vzorků (například DNA), a tedy při studiu procesů v živých organismech na molekulární úrovni. Michaela Krákorová bude maturovat až za rok, pak chce studovat medicínu, přičemž chce skloubit jak lékařskou praxi, tak medicínský výzkum. Svou účast na Intel ISEF hodnotila jako příležitost nahlédnout do života v jiné části světa a také získat kontakty nejen na odborníky, ale i na mladé lidi s podobnými zájmy – vědou. Za třetí místo jí přísluší odměna ve výši 1000 amerických dolarů.