Až na Tchaj-wanu jsem si po pětadvacetileté pedagogické praxi na univerzitě uvědomil různé drobné, ale i větší systémové nedostatky v naší výuce. Měl jsem totiž možnost vyzkoušet si moderní způsob výuky z pozice studenta," říká Ing. Miloš Hernych, proděkan Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Technické univerzity v Liberci po návratu z dvouměsíčního kurzu „Chytré strojírenské technologie pro vysokoškolské pedagogy". Kurz pořádá Ministerstvo ekonomických vztahů Čínské lidové republiky (Tchaj-wan).
Byl jste jediný z České republiky, kdo se tohoto kurzu letos zúčastnil. Jak jste se k tomu dostal?
Vybrané české univerzity oslovilo tchajwanské zastoupení v České republice s nabídkou vyslat na kurz své pedagogy. Protože obsah kurzu konvenoval s problematikou, kterou na naší fakultě řešíme, přihlásil jsem se do výběrového řízení. Jsem rád, že jsem byl vybrán, protože Tchaj-wan je jasný lídr v moderních chytrých technologiích.
V čem se to lídrovství projevuje?
Tchaj-wan investuje hodně peněz do výzkumu a vývoje moderních technologií a jejich aplikací v praxi, tamější průmysl se zaměřuje na výrobky s vysokou přidanou hodnotou i na výrobu odpovídajících technologií. V České republice se sice hodně mluví o Průmyslu 4.0 na politické úrovni, ale v průmyslu jsou tyto technologie většinou nedostupné. Firmy stále váhají investovat do nejmodernějších technologií a přiznejme také, že naším dluhem ve školství je nedostatek patřičně vzdělaných odborníků. Tchaj-wan je z tohoto pohledu špička a pro mě bylo absolvování kurzu cennou zkušeností.
Co vás v oblasti technologií zaujalo?
Třeba důsledná aplikace informatiky do průmyslové výroby. Navštívili jsme například strojírenskou firmu, která se specializuje na zakázkovou výrobu hřídelových matic s maximálním využitím automatizace a robotiky.
Pro svých přibližně 2 000 zákazníků z celého světa je schopná produkovat matice v malosériové výrobě už od dvou kusů. Z celého výrobního řetězce sbírá detailní informace o každém stroji, zaměstnanci i výrobku a tyto informace jsou k dispozici on-line. Data jsou zpětně vyhodnocována a využívána při plánování výroby, v predikci údržby, nasazování jednotlivých zaměstnanců i strojů na konkrétní operace. Zaujalo mě, že 10 % zaměstnanců firmy jsou IT specialisté. Vždyť koncept Průmyslu 4.0 se od stávajícího průmyslu odlišuje právě maximálním zapojením informačních technologií, pružností výroby a vysokým stupněm automatizace a robotizace.
Co jste si z toho jako pedagog odnesl? Liší se nějak výuka na českých a tchajwanských technických vysokých školách?
Na Tchaj-wanu se školy při výuce technických předmětů systémově zaměřují na projektovou výuku. Student při výuce absolvuje kompletní cestu od úvodní myšlenky, ideového návrhu výrobku až po jeho konečnou realizaci. Pokud je tento koncept doveden do důsledků, absolvuje student sám všechny kroky, které vedou k hotovému výrobku, naučí se pracovat se všemi potřebnými programy, nástroji a technologiemi. Taková výuka je velmi efektivní, protože se studenti neseznamují izolovaně s jednotlivými fázemi, ale jsou nuceni projít celou problematiku ve všech souvislostech. Nemělo by se tak - jako občas u nás - stávat, že student připraví výkresovou dokumentaci, ale protože neřeší následnou výrobu, je nemile překvapený, že je dostupnými materiály, nástroji a technologiemi nerealizovatelná. Projektově pojatá výuka má i výrazný motivační prvek, protože jejím výsledkem je finální výrobek jako hmatatelný výsledek studentovy práce.
(Celý rozhovor naleznete v aktuálním čísle TT.)