Přesně před rokem provedl Institut klinické a experimentální medicíny vůbec první multiviscerální transplantaci v České republice, potažmo střední a východní Evropě. Tehdy šedesátiletému Bartoloměji Peštovi transplantovali lékaři při této operaci 5 orgánů najednou, a to včetně tenkého střeva. Zákrok trval více než 10 hodin. Vůbec poprvé zde navíc lékaři transplantovali tenké střevo. Dnes, rok po náročném výkonu se Bartoloměji Peštovi daří výborně, dochází do IKEM na pravidelné kontroly a postupně se vrací do normálního života.
Bartoloměji Peštovi diagnostikovali lékaři před šesti lety cirhózu jater, kterou zapříčinilo autoimunitní onemocnění. Před třemi lety se začal jeho stav rapidně zhoršovat, už nemohl sportovat, i obyčejná procházka pro něj byla náročná. Několikrát týdně musel navíc do nemocnice, kde mu vždy několik hodin odebírali z břišní dutiny tekutinu, která se mu tam tvořila. V posledním roce se jeho zdravotní stav natolik zhoršil, že byl navržen jako kandidát transplantace jater. Z následujících vyšetření ovšem vyplynulo, že ta samotná nemůže jeho stav vyřešit. Proto se lékaři rozhodli - po vyhodnocení všech vyšetření - o zařazení k tzv. "multiviscerální transplantaci". Pacientovi tehdy zbývalo několik měsíců života.
Trvalo týdny, než se našel vhodný dárce. Náročný byl již samotný odběr orgánů od zemřelého dárce, který rovněž do té doby nebyl nikdy v Česku proveden. Následovala několikahodinová transplantace. „V první části transplantace bylo nejprve nutné odstranit všechny orgány dutiny břišní, zde jsme nakonec ponechali pouze ledviny a část tlustého střeva. V druhé části operace jsme pacientovi transplantovali žaludek, slinivku s dvanáctníkem, slezinu, játra a tenké střevo. Zákrok trval celkem 10 hodin, složitost výkonu vyplývala z celkově těžkého stavu pacienta. Výkon musel být proveden co nejrychleji, abychom zabránili poškození odebraných orgánů tzv. "studenou ischémií", současně bylo nutné postupovat velmi opatrně, abychom pacienta neohrozili vykrvácením během operace. Dutinu břišní jsme následně ponechali jen provizorně uzavřenou, pacienta v umělém spánku. Dva dny po první operaci jsme tak mohli na sále zkontrolovat vitalitu všech transplantovaných orgánů," říká přednosta Kliniky transplantační chirurgie doc. MUDr. Jiří Froněk, Ph.D., FRCS.
Dnes, rok po zákroku, může slavit Bartoloměj Pešta pomyslné "druhé narozeniny". Jen díky tomuto, do té doby v Česku neprovedenému zákroku, žije. „Zrovna o víkendu jsme měli doma oslavu, dokonce jsem měl i malý dost se svíčkou. Ještě loni bych ani nevěřil, že mi teď bude tak dobře. To víte, sem tam to ještě zabolí, ale to už nic není. Teď se už těším na svátky s rodinou a taky na Vánoční večeři, letos mám totiž od lékařů dovolený dokonce i salát s kaprem,prý si mám jen dávat pozor na kosti," říká se smíchem Bartoloměj Pešta.
S každým z pacientů, ať již čekajícím na transplantaci tenkého střeva, těsně před nebo po tomto náročném zákroku, je v neustálém telefonickém kontaktu koordinátor Programu transplantace tenkého střeva. „S panem Peštou a jeho rodinou jsme společně prošli všemi fázemi. Nyní, rok po provedené transplantaci, jsme nadále v téměř každodenním kontaktu. Pan Pešta se mnou telefonicky konzultuje jakýkoli problém nebo otázku týkající se zdravotního stavu a režimu po transplantaci. Jsem mu k dispozici 24 hodin denně. Řešíme spolu jednoduché otázky počínaje stravou, sportem a jeho společenskými aktivitami, až po zdravotní obtíže, které mohou znamenat okamžitou hospitalizaci. I díky blízkému vztahu s panem Peštou a jeho rodinou se celému týmu podařilo první rok po transplantaci překlenout bez větších obtíží. Velké poděkování patří i manželce pana Pešty, která se o manžela vzorně stará a spolupráce s ní nám velmi pomáhá při zajišťování kvalitní péče v jeho domácím prostředí," popisuje koordinátorka Programu transplantace tenkého střeva IKEM Mgr. Bohumila Heřmanová.
Náklady na multiviscerální transplantaci jsou vzhledem k náročnosti a složitosti zákroku a také dlouhé rekonvalescenci relativně vysoké „Institut klinické a experimentální medicíny se na tento zákrok a spuštění programu transplantací tenkého střeva připravoval už několik let, proto se nám podařilo vyjednat s VZP spolufinancování. Prvních pět milionů korun dávají oni, cokoli nad tuto částku hradíme z našeho rozpočtu. V IKEM chceme i do budoucna provádět jen jednotky takovýchto transplantací ročně, pouze v případech, že nebude existovat pro daného pacienta jiné řešení. Takto jsme kromě pana Pešty transplantovali tenké střevo už dalším dvěma pacientům, jeden je nyní aktuálně zařazen na čekací listině," uzavírá ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny MUDr. Aleš Herman, Ph.D.
Tisková zpráva IKEM