Odmítli byste nabízené peníze? Vaše reakce vás možná překvapí, přesto se vždy zachováte stejně. Především je-li v pozadí nějaká nespravedlnost. Lidské bytosti mají sklon - jak je vědecky dokázáno - odmítnout odměnu, pokud je výsledkem nerovného rozdělení zdrojů, ať už se nespravedlnost týká jich samých nebo někoho jiného. Proč lidé odmítají nabízené peníze? Jaký vývojový článek je spojen se zjevně nevýhodným jednáním? Stojí za tím jedna specifická část mozku, kterou identifikovali vědci z Mezinárodní školy pro pokročilá studia (SISSA) v severoitalském Terstu.
Přestože se chováme identicky v otázce respektování spravedlnosti pokud jde o nás samé i pokud jde o někoho třetího, studie zveřejněná v časopisu Social Cognitive and Affective Neuroscience (SCAN) ukázala, že mozkové spoje podílející se na těchto dvou případech jsou různé. Zvláště jedna část mozku je zřejmě klíčová při chápání spravedlnosti pokud jde o nás samé.
U osob, které se pokusu účastnily, vědci použili metodu takzvané transkraniální stimulace tDCS, která umožňuje dočasně a bezpečně deaktivovat jednu část mozku. Tyto osoby pak byly vyzvány, aby v krátkosti odmítly nebo přijaly jistou částku peněz, o které se měly dělit s tím, kdo jim je nabízel. Rozdělení peněz určoval ten, kdo dával, a mohlo být rovné (tedy půl na půl), nebo nerovné, kdy přijímající obdržel jen mnohem menší částku.
"Kdyby se člověk měl řídit dokonale racionálním měřítkem, měl by přijmout jakoukoli nabídku, protože 'aspoň něco' je vždy lepší než nic. Ale i v případě nerovného rozdělení peněz bylo procento odmítnutí velmi vysoké," upozorňuje hlavní autorka studie Claudia Civaiová, kterou citoval italský deník Corriere della Sera.
Mozkové spoje, které jsou za těchto situací uvedeny v činnost v případě, že jde o nás samé nebo o třetí osobu, jsou různé. "V předešlých studiích jsme pozorovali stejnou tendenci odmítnout nespravedlivou nabídku, ať už se to týkalo pokusné osoby samotné, anebo nějaké třetí osoby. Při nynějším pokusu se však ukázalo, že mozek v obou situacích pracuje odlišně," dodává Civaiová.
S pomocí metody tDCS vědci deaktivovali tu zónu mozku, která byla v předchozích výzkumech označena jako klíčová pro tento typ situací. "Střední část prefrontálního kortexu je tím místem v mozku, které jsme v předešlých výzkumech označili za klíčovou pro tento typ situací. Deaktivovali jsme ji s pomocí tDCS, zatímco pokusné osoby plnily úkol," uvádí Civaiová.
"Zatím nevíme, jakým způsobem tato část mozku přispívá k chápání nespravedlnosti. Mohla by pomáhat právě při chápání nespravedlnosti nebo rozšiřovat intenzitu emocí, které pociťujeme, když se s námi špatně nakládá, ale nyní jsme přesvědčeni o tom, že tato zóna mozku je důležitá pokud jde o sebelásku," dodává Civaiová.