Přispět k léčbě zhoubných nádorů mozku, jež ročně postihnou v Česku zhruba 700 lidí, by mohl výzkum vědců z první lékařské fakulty UK. Zjistili, že vznik a rozvoj nejagresivnějšího zhoubného nádoru mozku, glioblastomu, ovlivňují tzv. melouchařící (moonlighting) molekuly. Název vychází z toho, že táž molekula může v různých buňkách za různých okolností plnit odlišný úkol.
"Molekula může mít různé biologické reakce v závislosti na mikroprostředí, které ji obklopuje, a na orgánu, ve kterém se nachází," řekl ČTK profesor Aleksi Šedo, děkan první lékařské fakulty a vedoucí vědeckého týmu.
Melouchařící molekuly ovlivňují rychlost růstu nádoru, komunikaci mezi nádorovými a nenádorovými buňkami, krevní zásobení mozku a schopnost nádoru prorůstat do okolí. Zároveň ale mohou hrát pro člověka příznivé role v různých orgánech, imunitním systému nebo procesech hojení.
Pro hledání možností, jak tyto molekuly využít ve prospěch nemocných, musejí vědci potlačit funkce, které vedou ke vzniku a růstu nádoru, a přitom nepotlačit ostatní užitečné funkce.
"Předpokládáme, že když najdeme a ověříme způsob, jak aktivitu těchto molekul cíleně regulovat, anebo na ně specificky zaměřit nosiče protinádorových léčiv, mohli bychom nové poznatky využít pro léčbu zhoubných mozkových nádorů," vysvětlil Šedo.
Cílem badatelů je výsledky výzkumu patentovat. Cesta od patentu k uvedení do klinické praxe pak je ještě dlouhá, obvykle trvá deset až 15 let.
Glioblastom prorůstá zdravými tkáněmi a ničí je, často roste ve funkčně významných oblastech, a proto se nedá vyoperovat. Vyhlídky pacientů jsou velmi špatné, délka přežití se počítá na měsíce.
Výzkum provádí laboratoř biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK pod vedením profesora Šeda ve spolupráci s neurochirurgy z neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice, Nemocnice Na Homolce a s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, kteří navrhují a připravují pro výzkum originální látky.
Práce skupiny profesora Šeda v minulých letech přispěla k definici tzv. DASH molekul a objasnila některé jejich funkce v mozkových nádorech.