Rozhovor s profesorem Wilhelmem Bauerem, úřadujícím ředitelem Fraunhoferova institutu pro průmyslový inženýring IAO, o dopadech Průmyslu 4.0 na pracovní místa.
Profesore Bauere, minulý rok Fraunhoferův institut IAO inicioval pilotní výzkumné projekty zaměřené na digitalizaci pracovního místa. Kde očekáváte klíčové výsledky v příštích letech?
Každému, kdo sleduje současná témata napříč podnikáním, politikou a společností, je jasné, že digitalizace přinese obrovské změny ve způsobu, jak žijeme i pracujeme. Z mého pohledu jsou zde tři klíčové prvky: lidské bytosti se svými moderními potřebami a chováním, nové (a často průlomové) obchodní modely a technologie, u kterých udávají směr digitální a informační technologie.
Jaký dopad bude mít digitální transformace na naše každodenní životy?
Internet a digitální technologie výrazně mění naše běžné pracovní životy. Praktiky digitální práce přicházejí ruku v ruce se změnou pracovního prostředí: můžeme pracovat kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv si přejeme. Další velké změny pak budou přinášet systémy umělé inteligence, které budou čím dál tím víc převažovat. Tento vývoj se začíná také čím dál tím více uplatňovat i v samotných továrnách – v internetu věcí, chytré komunikaci mezi předměty zapojenými do sítě mezi sebou navzájem a také s lidmi. Prostřednictvím těchto „novinek“ získáme nový impulz pro automatizaci – pozitivní řešení naší současné demografické situace.
Nebudou tyto změny sloužit k dalšímu rozšiřování tzv. digitálního rozdělení?
Ano, toto nebezpečí tady je. Na jednu stranu zde máme technicky zdatné mladé lidi z generací Y a Z, kteří se socializují digitálně a jsou „vždy online“. Digitální technologie používají zcela přirozeně, a to i na svých pracovištích. Na druhé straně tu jsou potřeby starších lidí, pro které není tento přístup přirozený. S těmi ale také musíme hovořit o digitální práci budoucnosti, poněvadž nechceme přijít o nikoho, kdo má cenné znalosti a zkušenosti, abychom neztratili dopředný pohyb. To vyžaduje zavedení vhodných následných školicích programů. Dobrým řešením je také sestavení pracovních týmů tvořených lidmi různých věkových kategorií.
K tomu všemu ale potřebujeme digitální technologii, která je natolik uživatelsky přátelská, že ji mohou zcela čitelně využívat lidé bez ohledu na věk, kulturu a úroveň vzdělání.
„PRŮMYSL 4.0 MŮŽE REVOLUCIONIZOVAT TVORBU PRŮMYSLOVÉ HODNOTY STEJNĚ, JAKO INTERNET REVOLUCIONIZOVAL PRÁCI SE ZNALOSTMI. MUSÍME PŘIJMOUT HOLISTICKÝ PŘÍSTUP VYTVÁŘEJÍCÍ EKOSYSTÉM LIDÍ, TECHNOLOGIE A ORGANIZACE.“ |
Průmysl 4.0 – jak bude tento předpovídaný vývoj posunovat vpřed výrobní podniky?
Internet věcí a služeb nás staví na začátek další průmyslové revoluce, kterou nazýváme Průmysl 4.0. V praxi to znamená, že výrobní podniky budou vyvíjet digitálně obohacené produkty, tedy kyber-fyzické systémy.
A tyto produkty budou vyráběny v chytrých továrnách digitálními a zasíťovanými výrobními systémy se stále větším podílem automatizace. Digitální platformy budou podporovat výrobu chytrých produktů v celém hodnotovém řetězci – od potřeb zákazníků až po jejich benefity.
Jaký potenciál si myslíte, že má Průmysl 4.0 pro ekonomiku?
To je samozřejmě klíčová otázka, kterou jsme zařadili do naší společné studie s BITKOMem již v roce 2014. Tato studie odhalila, že Průmysl 4.0 má potenciál revolucionizovat tvorbu průmyslové hodnoty stejným způsobem, jakým internet revolucionizoval práci se znalostmi. Abychom si dokázali představit plný potenciál Průmyslu 4.0, musíme přijmout holistický přístup, který vytváří ekosystém lidí, technologie a organizace. Potřebujeme rovněž standardy pro technologie, výrobní praxi, ale také předpisy pro rychlou a bezešvou komunikaci, ochranu a bezpečnost dat. Na tomto úkolu pracuje v rámci Fraunhoferova institutu iniciativa Datový prostor.
Jak se Průmysl 4.0 stane realitou? Co vidíte jako největší problém při jeho implementaci?
Průmysl 4.0 se musí zavádět postupně. K tomu ale potřebujeme získat další zkušenosti z výzkumu a praktických implementací. Současně je důležité školit lidi v digitálním způsobu práce a seznamovat je s novými procesy. V Německu máme pro toto velký potenciál, ale dokážeme ho využít pouze tehdy, když budeme vystupovat jako poskytovatelé základních technologií, a ne pouze jako trh pro tyto technologie. Je pravda, že Německo je na špici ve strojírenství, ale silně zaostává v datovém managementu. Někteří říkají, že Německo a Evropa prohrály v digitalizaci první poločas. Teď ale začíná druhý poločas, a ten je celý o skutečném světě, základních potřebách a digitalizaci reálné ekonomiky. V tom byla vždy naše síla, a proto teď máme velkou šanci uspět.
Dá se říct, že lidé se nyní dostávají v interakci člověk-stroj víc do popředí?
Na příkladech, jako jsou sluchové implantáty, nositelné tělní senzory nebo spolupracující roboty, je vidět, že inteligentní stroje, a tedy obecně inteligentní technologie, se čím dál tím víc adaptují na individuální potřeby a schopnosti. V tomto ohledu jsme nicméně stále na začátku. Nyní potřebujeme vytvořit uživatelsky přátelské aplikace a do procesu návrhu a vývoje začlenit nejrůznější skupiny uživatelů. V centru našeho přístupu musí být integrovaný a interdisciplinární výzkum. Etickým, sociálním a právním aspektům bychom měli přikládat stejnou vážnost jako vědeckým, technickým a ekonomickým otázkám. Za tímto účelem potřebujeme nový druh socio-ekonomického výzkumu, který bude zahrnovat i technologie.
Přeloženo z „Trends in Industrie 4.0“, Fraunhofer-Gesellsch aft 2016