Iniciativa středoevropských průmyslových a zaměstnavatelských svazů se na svém posledním jednání na Slovensku mj. zabývala problematikou obchodní politiky EU a tržního statusu Číny. Společně s dalšími zaměstnavatelskými svazy ze střední Evropy je i Hutnictví železa pro konstruktivní a otevřený dialog s našimi partnery v Číně. Máme ale obavy ze zvyšujících se zásahů čínské vlády do ekonomiky ČLR, nárůstu čínské nadprodukce, ztráty evropského know-how
a ničivého vlivu čínského dumpingu na rostoucím počtu světových trhů.
Členové iniciativy přijali na závěr svého jednání deklaraci určenou vládám jednotlivých zemí i Evropské komisi.
„Postup vůči Číně je jasný: EU musí vyžadovat splnění 5 kritérií k uznání statutu tržní ekonomiky, ponechat důkazní břemeno při výpočtu cel na Číně a vycházet z cen zboží obvyklých v tržních ekonomikách, nikoliv z čínských exportních cen dotovaných státem," uvedl Jan Czudek, předseda dozorčí rady Hutnictví železa.
Podnikání ve střední Evropě stojí na férové obchodní soutěži a na principech volného trhu. Otázkou zůstává, jak v prosinci letošního roku naložit s přístupovým protokolem Číny k WTO. Jinými slovy: zda se při výpočtu obchodních cel proti čínskému dumpingu stavět k Číně jako k tržní, či k netržní ekonomice.
Čína se dnes snaží vyřešit své ekonomické problémy exportem. Čínské problémy s nadprodukcí v řadě oborů však bohužel nejsou řešeny tak, jak je běžné v tržních ekonomikách - tzn. uzavřením výrobních kapacit. Naopak zboží, které nenalézá uplatnění v Číně, putuje na mezinárodní trhy. Aby se takové zboží prodalo, nabízí jej Čína za absurdní ceny, které jsou výrazně pod výrobními náklady běžnými v tržní ekonomice. Evropské firmy jsou zasaženy tímto chováním na svých domácích i exportních trzích, což poškozuje jejich konkurenceschopnost a ohrožuje tisíce pracovních míst v průmyslových oborech, a to včetně hutnictví, papírenského průmyslu, výroby stavebních materiálů, či technologií pro AZE.
Čína si přeje, aby k ní bylo přistupováno jako k tržní ekonomice. To by však vedlo k antidumpingovým opatřením pouze v případech, kdy je cena zboží exportovaného do Evropy nižší než prodejní cena přímo v Číně. Vzhledem k tomu, že ceny čínského zboží jsou zkreslené intervencemi vlády a nedovolenou státní podporou, vedlo by to jen k masivnímu nárůstu čínského dumpingu, aniž by se evropští výrobci mohli jakkoliv bránit.
Během orientační debaty v červenci t.r. nastínili evropští komisaři další možný vývoj v podobě možné III. cesty ohledně toho, jak se vypořádat s čínským dumpingem. Evropská komise zamýšlí zrušit základní východisko antidumpingové ochrany, tj. seznam netržních ekonomik, a vytvořit tak jednotnou metodologii výpočtu cel použitelnou pro všechny členy WTO.
Takový přístup ale může pomoci odvětvím, na něž nejvíce dopadají neférové tržní praktiky Číny jen tehdy, pokud budou existovat objektivní kritéria pro aplikaci nestandardní antidumpingové metodologie, a pokud důkazní břemeno zůstane na čínských producentech. Jen tehdy, pokud Čína prokáže, že splňuje všech 5 kritérií EU definujících tržní ekonomiky, by se měla vůči ní začít používat standardní metodologie k výpočtu cel.
„Společně se zaměstnavatelskými svazy střední Evropy proto apelujeme na českou vládu, aby se zasadila o posílení právního rámec ochrany zemí EU před dumpingem z Číny a dalších zemí. Klíčovými požadavky jsou:
1) Evropská komise musí do nové antidumpingové metodologie aplikované na Čínu zahrnout
5 stávajících kritérií pro přiznání statusu tržní ekonomiky.
2) Důkazní břemeno musí kvůli netransparentnosti čínské ekonomiky a skrytým státním subvencím zůstat na čínských výrobcích a nesmí být přesunuto na Evropskou komisi či evropské firmy.
3) Metodologie výpočtu dumpingového rozpětí musí i nadále vycházet z reálných tržních nákladů a cen, nikoliv z cen pokřivených zásahy čínské vlády.
4) Antidumpingová řízení musí být rychlejší a efektivnější.
5) V případech nepovolené podpory v oblasti surovin a energií či státních dotací pro exportéry je při splnění jasných kritérií nezbytné pozastavit aplikaci pravidla nižšího cla.
(aa)