Růst českého strojírenství se bude v letošním roce pohybovat na úrovni 3,4 procenta, v dlouhodobém horizontu však dojde k výraznému zpomalení, až na kladnou stagnaci. Brzdou růstu je především nedostatek pracovních sil a narůstající náklady. Rozvoj je naopak podporován vývojem poptávky na zahraničních trzích a robotizací. Tržby firem letos porostou rychleji než výkon sektoru, a to v průměru o 5,1 procenta. Strojírenské společnosti mají aktuálně nasmlouvané zakázky téměř na rok dopředu, vytížení kapacit se pohybuje na úrovni 92 procent. Vyplývá to ze Studie českého strojírenského průmyslu 2018 zpracované analytickou společností CEEC Research.
České strojírenství poroste i v roce 2018, a to v průměru o 3,4 procenta. Tento vývoj potvrzuje drtivá většina (97 procent) ředitelů a členů představenstev strojírenských firem, přičemž mezi predikcemi velkých a malých/středních společností nejsou v tomto ohledu žádné rozdíly. Nadpoloviční většina firem (58 procent) však předpokládá, že v dlouhodobém horizontu dojde ke zpomalení růstu českého strojírenství. V roce 2019 sice ředitelé očekávají v průměru kladnou stagnaci na úrovni 0,5 procenta, bezmála polovina z nich (42 procent) však predikuje pokles výkonu českého strojírenského průmyslu. Pesimističtější jsou přitom ve svých prognózách malé a střední společnosti.
„Očekávám růst, jeho tempo bude záviset na kondici zahraničních trhů a zejména na segmentu „automotive", který český průmysl ovlivňuje nejvíce. Pro energetické a surovinové strojírenství pak bude podstatný další vývoj cen komodit, jenž generuje investiční rozhodnutí těžařů a zpracovatelů surovin," říká Antonín Růžička, generální ředitel, WIKOV Industry, a. s. Obdobně to vidí i Martina Hloušková, Sales director CAT Phones: „Českému strojírenství se v tomto roce bude dařit, poptávka roste v ČR i v zahraničí. Co vidím jako riziko, je ale nedostatek kapacit jak na straně strojírenských firem, tak i jejich subdodavatelů, kteří v řadě případů již nestíhají realizovat zvyšující se objem dodávek."
V dalším růstu je přitom strojírenský segment nejvíce brzděn nedostatkem kvalifikovaných odborníků. Na škále od -5, pro faktor limitující segment nejvíce, do +5, pro faktor, který naopak nejvíce podporuje růst českého strojírenského průmyslu, ohodnotili ředitelé tuto okolnost známkou -4,4 bodu. Významný negativní vliv má rovněž celkový nedostatek pracovních sil (-4,0 bodu) a také zvyšování, zejména mzdových, nákladů (-3,3 bodu).
„V tomto roce ještě předpokládáme růst, nicméně ten již výrazně zpomaluje a je ovlivněn neduhy, které nás denně trápí a o nichž všichni víme - nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil, nízká produktivita práce a spirálový tlak na nárůst mezd," tvrdí Tomáš Prášil, ředitel pro projektové řízení, Motor Jikov Group, a. s. Podobný názor má Mojmír Čapka, předseda představenstva, Brisk, a. s. „Vývoj českého strojírenství v letošním a příštím roce vidím stále optimisticky. Přesto se dá říct, že na vývoj segmentu budou mít vliv právě růstová omezení firem kvůli nedostatku pracovníků, posilující koruna, zvyšující se rizikovost způsobená mírou napojení našich podniků na velké zahraniční odběratele, a tím i vyšší citlivost na případné uměle vyvolané krizové situace, nebo politicky motivovaná omezení."
Motorem růstu je naopak vývoj poptávky na zahraničních trzích (2,7 bodu) a automatizace a robotizace (2,1 bodu). „České firmy aktivně inovují, k automatizaci a robotizaci továrny tlačí i nedostatek pracovních sil. Rezervy ve výrobě pomáhají odkrývat výrobní IT (MES) systémy, které mohou realizovat při komplexním nasazení digitální továrnu v části řízení výroby. Pozitivní je, že některé české podniky mají již implementace Digitálních továren i s dílčími rysy Industry 4. 0." uvádí Vlastimil Braun jednatel společnosti, Compas automatizace, spol. s r. o.
Tržby strojírenských společností porostou v roce 2018 rychleji než výkon sektoru, a to v průměru o 5,1 procenta. Je to však zároveň o jeden procentní bod méně, než ředitelé předpokládali na konci minulého roku (viz Studie českého strojírenství H2/2017). Pro rok 2019 pak strojaři predikují další zpomalení růstu na 2,9 procenta, přičemž pětina z nich (20 procent) dokonce očekává pokles svých tržeb.
Aktuálně mají strojírenské společnosti nasmlouvané zakázky v průměru téměř na rok dopředu (11,3 měsíce). Lépe si přitom vedou velké firmy, které mají v zásobníku práce zakázky na 13,8 měsíce, malé společnosti avizují nasmlouvané zakázky na 8,6 měsíce. Stejně jako v minulém roce, vytížení kapacit strojírenských firem nadále zůstává na velmi vysoké úrovni 92 procent. „Řada společností je kvůli nedostatku pracovních sil již na samé hranici svých výrobních možností. Ředitelé jsou rádi, pokud se jim podaří splnit své stávající dodavatelské závazky, ideálně bez časového prodlení. Chtějí-li se chovat zodpovědně, nové zakázky už přijmout nemohou," hodnotí situaci Alena Burešová, ředitelka pro průmysl, CEEC Research.
Studie českého strojírenského průmyslu 2018 byla publikována 15. května na SETKÁNÍ LÍDRŮ ČESKÉHO PRŮMYSLU A EXPORTU a je ke stažení na www.ceec.eu.