V loňském roce se k síti připojily čtyři nové jaderné bloky o celkovém výkonu 3 305 MW. Tři bloky zahájily výstavbu a pět jich bylo definitivně odstaveno. Letos by ve světě mělo zahájit provoz 17 nových bloků, osm z nich v Číně.
Po poměrně hektickém roce 2016, kdy začalo vyrábět 10 nových bloků (celkový výkon přes 9 500 MW), si odvětví udělalo krátkou oddychovou pauzu před dalším připojovacím náporem. Letos by totiž podle Světové jaderné asociace (WNA) mělo být zprovozněno hned 17 nových bloků (instalovaný výkon 19 668 MW).
Velkému zájmu se letos bude rozhodně těšit start čínské elektrárny Tchaj-šan (Taishan) s reaktorem typu EPR z dílny francouzské Arevy (Framatom). Stejný se totiž staví i ve finském Olkiluotu (připojení k síti plánováno v prosinci 2018) a dva další mají vyrůst v lokalitě Hinkley Point ve Velké Británii. Také reaktor AP1000 od společnosti Westinghouse by si měl letos odbýt světovou premiéru, rovněž v Číně: dva bloky plánuje připojit elektrárna Sanmen a dva elektrárna Chaj-jang (Haiyang). Pozornost si zaslouží i plánované spuštění rychlého sodíkem chlazeného množivého reaktoru PFBR v Kalpakkamu v Indii. Kromě Finska má Evropa horké želízko v ohni ještě v podobě 3. bloku JE Mochovce na Slovensku.
Do klubu jaderných zemí loni nakročila Bangladéš, kde byla ke konci roku zahájena výstavba JE Roopur. Kromě toho zahájily výstavbu rovněž elektrárna Kudankulam 3 v Indii a Sia-pchu (Xiapu) v Číně.
Letopočet 2017 má v kolonce jako rok definitivního uzavření pět jaderných bloků: jihokorejský Kori-1 (v provozu od 1978), švédský Oskarshamn-1 (1972), německý Grundremmingen B (1976), španělská Santa Maria de Garoña (1971, dlouhodobě odstavena od 2013) a japonský rychlý množivý reaktor Monju (1986, odstaven od 1995). Celkově se jedná o výkon 3 025 MW, čistý přírůstek jádra tedy loni činil 280 MW.
Radek Svoboda
Titulní foto: Olkiluoto /commons.wikimedia.org/