Ještě před několika lety bylo při odečtu spotřeby vody či tepla jediným řešením vpuštění cizí osoby do domácnosti. Toto řešení je však již zastaralé a nekomfortní, kladoucí zbytečné časové nároky na uživatele, při očekávání návštěvy odečitatele. Už dnes se proto instalují měřiče s funkcí rádiové komunikace, které umožňují provést odečet na dálku nebo sledovat spotřebu prakticky v reálném čase. Díky chystané evropské legislativě by mělo být toto řešení do budoucna běžným standardem. Odborníci taktéž počítají s dalším rozvojem této technologie a jejím navázáním na takzvaný internet věcí.
Doby, kdy musel člověk při odečtu spotřeby vody či tepla otevírat cizím osobám, pomalu mizí. Čím dál populárnějším řešením je totiž používání indikátorů topných nákladů i měřičů spotřeby s funkcí rádiové komunikace. Ty pro uživatele i pro rozúčtovatele znamenají větší komfort. Vycházejí přitom z takzvaného Smart Meteringu - uceleného systému automatického sběru dat z měřičů spotřeby a jejich následného zpracování. „Nejmodernější indikátory umožňují vysílat údaje o naměřených spotřebách k vybranému datu, v předem daných intervalech po celý rok a odečet tedy není vázaný na konkrétní datum odečtu. Při kontrole, která je výrazně rychlejší než u starších modelů, tak není vůbec potřeba vstupovat do domu." řekl Ivo Winkler, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se zabývá měřením a rozúčtováním spotřeby tepla a vody.
Současným nejčastějším řešením v českém prostředí je takzvaný odečet pochůzkou, kdy pracovník provádí za pomoci modemu a terminálu odečet buď ve společných prostorách domu nebo vně objektu. Systém je však možné doplnit i o takzvané uzly připojené k internetu. Data jsou v takovém případě sbírána průběžně a je možné je sledovat on-line. Díky tomu má uživatel své spotřební chování pod kontrolou, například i díky porovnání s předchozími obdobími. Může tak zavčas reagovat na různé výkyvy ve spotřebě a ve výsledku uspořit více než v případě, kdy je seznámen až s konečným ročním vyúčtováním.
Přístup uživatelů k průběžným datům bývá zpravidla pasivní. Najdou je tedy nejčastěji po přihlášení k internetovému smart-meteringovému portálu, jenž je navázán na objekt, ve kterém člověk bydlí. Druhou, zatím méně častou variantou jsou automatické zprávy o výkyvech ve spotřebitelském chování, například formou e-mailů či SMS zpráv, které mohou sloužit i jako varování. Současné řešení pomocí rádiových uzlů je určitým předstupněm modernizace odečtů v budoucnu, které budou navázány na takzvaný internet věcí. „V tomto ohledu lze očekávat nástup dalších moderních technologií. Zanedlouho by tedy mělo být standardem, že si uživatelé budou moci veškerá data prohlížet přehledně například ve svém chytrém telefonu v reálném čase. Odečet prostřednictvím rádiových uzlů jim k tomu ostatně již nyní poskytuje veškerá potřebná data. Rozhraní aplikace jim dá pouze vhodnou a přehlednou grafickou podobu," doplnil Ivo Winkler.
Na modernizační trend v oblasti odečtů se snaží reagovat i evropská legislativa. Jak uvádí návrh novely směrnice o energetické účinnosti z roku 2016, od 1. ledna 2020 by měly být v tuzemsku instalovány pouze měřiče a indikátory, které umožňují dálkový odečet. U již instalovaných přístrojů, které toto neumožňují, by se pak funkce buď musela aktivovat, nebo by byly do 1. ledna 2027 nahrazeny odečitatelnými přístroji. Pokud tedy dojde ke schválení návrhu, zhruba za osm let tak již bude možné provést odečet pouze na dálku. „Postupně lze nejen u těchto zařízení počítat s možností připojení k systému takzvané chytré domácnosti, její chod tak bude v budoucnu energeticky výrazně úspornější než doposud. Funkcí pro dálkový odečet mohou být totiž vybaveny nejen indikátory topných nákladů, ale i vodoměry, měřiče tepla, plynoměry či elektroměry," uzavřel Winkler.