Třímilionová Tchaj-pej, metropole Tchaj-wanu, se už před třemi lety zaměřila na projekty smart city. Po fázi výzkumu a vývoje je nyní postupně nasazuje v městské praxi.
V ČELE INICIATIVY
Vedení města, vlastně celé aglomerace, si je dobře vědomo faktu, že v dnešní době neexistuje jiné řešení. Zvyšující se koncentrace obyvatel a tím i dopravy na relativně malém území, nutnost snižovat energetickou spotřebu a v neposlední řadě péče o kvalitnější ovzduší jsou asi těmi nejhlavnějšími argumenty. Ty ostatně platí i v ostatních městech po celém světě, jak potvrdilo i největší chytré expo v Asii, Smart City Summit & Expo (SCSE), které se v Tchaj-peji pořádá vždy na jaře. 
Vedení města vyvinulo iniciativu „Smart City“ (智慧 城市) jako plán pro rozvoj ekonomické budoucnosti města založené na integraci technologie do městské krajiny. Implementace inteligentního městského rozvoje je pro městskou správu prioritou od roku 2015.
Letos zde založili iniciativu Global Organization of Smart Cities (GO SMART), jež akcentuje Tchaj-pej jako živou laboratoř, jako akcelerátora inovací, jako spoluorganizátora výstavy inteligentních měst a jako poskytovatele mechanismů pro vytvoření chytřejší budoucnosti.
Pro nás je potěšitelné, že se do mezinárodní iniciativy zapojila i Česká republika, jak uvedla na svých webových stránkách česká pobočka Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (The World Business Council for Sustainable Development, WBCSD), která sdružuje významné aktéry z řad různých odvětví podnikání a socioekonomické sféry.
Na pozvání tchajwanské strany se letošní konference zúčastnila i delegace Jihočeského kraje, tradičně zástupci města Písek a rovněž delegace Libereckého kraje a Kraje Vysočina, které aktivně implementují koncept udržitelného rozvoje prostřednictvím Smart City / Smart region.
V jihočeské delegaci byl přítomen i viceprezident České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) Ing. Petr J. Kalaš a rovněž zástupce společnosti E.ON, která je aktivním členem rady. 
Cílem tohoto již 5. setkání více než 120 starostů, guvernérů a dalších vedoucích představitelů městských samospráv byla výměna zkušeností na poli implementace konceptu chytrých měst a regionů. Důležitým výstupem summitu byl vznik světové komunikační platformy GO SMART, jehož členy se staly i zúčastněné české regiony.
Hlavní náplní nově vzniklé a široké komunikační platformy GO SMART bude zaměření se na cesty zvyšování kvality života obyvatel zúčastněných komunit za přispění rozvoje chytrých inovací a jejich implementace. První výstupy této iniciativy budou prezentovány v listopadu tohoto roku na světovém kongresu Expo v Barceloně.
V rámci účasti na summitu byla dohodnuta pilotní spolupráce mezi přední tchajwanskou společností Tatung a Smart City městem Písek. Na základě dohody vybaví firma Tatung na své náklady budovu autobusového nádraží v Písku moderními ostrovními technologiemi „Smart grid“ včetně solárního zdroje čisté energie a bateriového úložiště. V případě úspěšné realizace tohoto projektu se počítá s dalším rozšířením této spolupráce.
JAKÁ TECHNOLOGIE?
Žijeme ve věku internetu věcí (IoT), kdy se mezi jednotlivými zařízeními stále častěji propojují zdroje, data a služby. Jejich objemy a potřebná rychlost se nedají zvládnout bez nových technologií. Jejich výběrem a implementací pověřilo město tchajwanský start-up BiiLabs.
„Očekává se, že do dvou let bude na IoT asi 50 miliard zařízení s odhadovanými 50 biliony interakcí denně,“ uvedl na setkání s novináři Lman Chu, spoluzakladatel zmíněného start-upu. 
„Obáváme se, že stávající technologie blockchain se s takovými nároky, s tak velkým objemem transakcí nedokáže vyrovnat,“ a dodal, že nejsou jediní, kteří si všimli problému škálovatelnosti. Na doporučení tohoto týmu se město Tchaj-pej rozhodlo pro spolupráci s nadací IOTA. Hlavní výhodou její technologie je rychlost a nulové transakční náklady. Je postavena na struktuře DAG (Directed Acyclic Graph), která nese název Tangle. Systémy se liší v celé architektuře sítě: zatímco DAG je postaven na acyklickém grafu, který vypadá jako shluk jednotlivých bloků, u blockchainu jsou naopak bloky uspořádány jako řetěz.
Začátkem letošního roku podepsalo město s IOTA dohodu o spolupráci na poskytování klíčových technologií pro projekty inteligentních měst.
OBČANKA, OSVĚTLENÍ A TOALETY
Prvním úkolem je zavedení nových identifikačních karet pro obyvatele Tchaj-peje, jinými slovy občanských průkazů. V minulých dnech byl schválen návrh grafické podoby karty, jež v budoucnu bude mít i další úlohy, například bude sloužit jako zdravotní knížka. Závažným zadáním je také rozhodnutí používat tuto kartu jako voličský průkaz.
Další projekt nese označení Smart City Airbox. Jedná se o široce rozšířenou síť senzorů, která shromažďuje data o kvalitě vzduchu v Tchaj-peji. Měřicí senzory jsou již instalovány na soukromých budovách i ve 150 školách. Spolupráce s IOTA by nyní měla umožnit sledování znečištění ovzduší v reálném čase.
Velká pozornost je také věnována turistům. Pro mobilní telefony se připravuje zdarma vícejazyčná aplikace s důležitými dopravními informacemi, s přehledem muzeí a turistických zajímavostí. První taková aplikace se už testuje na hlavním nádraží, jež je obrovskou křižovatkou několika linek metra, vlakového a autobusového dopravního systému. Už nyní je ve všech 117 stanicích metra ve všech vlacích podzemní dráhy vynikající příjem mobilních sítí zdarma. Za zmínku stojí také velmi názorný informační program ve voze metra jezdícího z centrálního nádraží na letiště.
Velmi aktivní je Správa parků a pouličního osvětlení (Parks and Street Lights Office – PSLO).
V Parku míru 2-28 testuje první „chytré“ stožáry s osvětlením LED doplněné informačním systémem, veřejnou wi-fi sítí, dobíjecím systémem a sběrem informací o počasí, kvalitě ovzduší
a v neposlední řadě i s bezpečnostním systémem, který v případě nouze přivolá pomoc.
  A nakonec ještě jedna perlička. Místní noviny přinesly před několika dny senzační zprávu. V rozsáhlém Daan parku uprostřed města testuje PSLO na dvou veřejných toaletách atraktivní informační systém. Má zabránit tomu, aby se člověk dostal do nepříjemné situace, když v kabině WC zjistí, že chybí toaletní papír. V zásobnících papíru je proto nainstalován senzor, který předává informace o situaci do nadřazené jednotky. V ní se shromaždují data získaná z dámských i pánských kabin, k nim se přidává ještě informace o množství tekutého mýdla u umyvadel a všechny poznatky se on-line přenášejí do dispečinku. Opravdu chytré! |