Jeden ze scénářů vývoje jaderných kapacit podle MAAE počítá s tím, že instalovaný výkon všech jaderných elektráren vzroste z 392 GW na konci roku 2016 až na 874 GW v roce 2050. Celkový podíl jádra na výrobě elektřiny by se zvýšil z dnešních 11 na 13,7 %. Předpoklad vychází ze současných projekcí ekonomického růstu a poptávky po elektřině.
Vysoký scénář vývoje odhaduje, že kolem roku 2025 by se tempo připojování nových jaderných elektráren k síti dostalo k 30 až
35 jednotkám za rok. Stejnou rychlostí přibývaly jaderné reaktory naposled v roce 1984, kdy jich bylo připojeno 33. Světové průmyslové a výrobní kapacity (především v oblasti ocelářství) je Mezinárodní agentury pro atomovou energii v současnosti schopná pokrýt výstavbu až
34 reaktorů ročně. Hlavní výzvou je politická podpora výstavby, monetizace hlavních výhod jaderné energetiky v porovnání s dalšími zdroji (např. ocenění nízkých emisí CO2) a lepší komunikace příležitostí i rizik s širokou veřejností.
Tahounem výstavby bude podle MAAE podobně jako dnes střední a východní Asie, kde se kapacita jaderných zdrojů během následujících třiceti let zvýší o 350 %. Přestože instalovaný výkon jaderek v Evropě (bez východní Evropy a Ruska) podle odhadů nejprve klesne, do roku 2050 by se měl vrátit lehce nad současnou úroveň (odhadem na 120 GW v porovnání s dnešními 113 GW).
MAAE vypracovala rovněž scénář nízkého vývoje. Ten předpovídá v letech 2030 až 2040 pokles jaderných kapacit na 332 GW, především z důvodu odstavování dosluhujících elektráren. V roce 2050 by se však měl vrátit na současnou úroveň kolem 320 GW, což bude odpovídat asi 6% podílu na světové výrobě.