Špatné nebo chaotické rozvržení směn, tedy nerespektování rytmů našeho těla, dokáže s našimi biologickými hodinami výrazně zamávat. Narušený biorytmus je často příčinou problémů se spánkem nebo jeho kvalitou, ale ohrozit může také jiné sféry našeho zdraví. Navíc hrozí i narušení soukromého a společenského života, když kvůli nepromyšlenému střídání směn ztrácíme kontakt s přáteli a trávíme málo času s rodinou.
Biorytmus lidského těla je nastavený tak, že ve dne jsme aktivnější a v noci se nám chce spát. Největší zátěží jsou proto pro lidský organismus noční směny. Práce v noci představuje pro člověka nesoulad s jeho přirozeným biorytmem, tedy časem vyhrazeným pro spánek, stravování a sociální aktivity. Práce na směny, a mnohdy i chaotické střídání směn, tento přirozený biorytmus narušují a lidské tělo pak prochází podobným procesem jako při pásmové nemoci, tzv. jet lagu. Významnou roli hrají přestávky a množství odpočinku pro regeneraci. Výzkumy například prokázaly, že bdění po dobu 17 po sobě jdoucích hodin odpovídá fyzickému a psychickému stavu po požití 2 piv, tedy cca 0,5 promile alkoholu v krvi.
Ze studií dále vyplývá, že špatně nastavené směny mohou způsobit zdravotní potíže spojené s nevolností, nechutenstvím, zácpou nebo bolením hlavy. Lidé s narušeným biorytmem také častěji trpí úzkostmi a depresemi. Z dlouhodobého hlediska pak mohou být nesprávně naplánované směny důvodem poruch trávení, obezity, cukrovky typu 2, vysokého krevního tlaku i cholesterolu. U všech zmíněných zdravotních potíží však hraje významnou roli také životní styl. Problémům se vystavují hlavně lidé, kteří holdují nezdravému stravování, alkoholu, cigaretám a vyhýbají se sportu. Dostupné studie poukazují i na stoupající riziko onemocnění střev a žaludečních vředů, což opět souvisí se způsoby stravování a kvalitou spánku. Naznačují také, že dlouhodobý, a navíc špatně nastavený, směnný režim práce by mohl být jedním z mnoha faktorů přispívajících i ke vzniku rakoviny.
Nejpřirozenější pro lidské tělo je střídání směn ranní - odpolední - noční. Tělo se rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu 2 až 4 směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn. Naopak 5 nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží. Délka směn by neměla překročit 9 hodin a podceňovat bychom neměli ani řazení směn za sebou. Riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %. U tří po sobě jdoucích denních směn se riziko úrazu sice také zvyšuje, ale podstatně méně.
Směnný provoz tak není pro každého. Zvládají ho lépe mladší lidé a ti, kteří jsou více nezávislí a nemají rodinu. Biorytmus každého člověka je nastavený jinak a někteří lidé mohou mít dispozice k tomu, aby časté, a hlavně dlouhodobé střídání směn snášeli lépe než jiní. Schopnost zvládat práci na směny se mění i s přibývajícím věkem. Čím je člověk starší, tím potřebuje více času na to, aby se z náročných směn zotavil. Ale jsou lidé, kteří bez významných zdravotních problémů pracují ve směnném režimu až do důchodového věku, zatímco u jiných se postupně rozvíjejí zdravotní potíže již od věku kolem 45 let.
Jak plánovat pracovní dobu a směny s ohledem na zdraví a výkon, a jak se směnným provozem skloubit lidský biorytmus i osobní život zaměstnanců, radí firmám poradenská společnost Déhora. Nastavení směn by mělo sledovat určitá pravidla. V první řadě by mělo co nejvíce zohlednit účinky pracovní doby na zdraví, výkonnost a bezpečnost zaměstnanců a současně naslouchat jejich přáním. Jen tak se dá minimalizovat negativní vliv na jejich biorytmus. S tím může firmám pomoct i koncept tzv. samoplánování. To je možné aplikovat s využitím speciální SW aplikace, kde si mohou zaměstnanci na základě předem stanovených pravidel vytvořit svůj vlastní rozvrh práce a trávit tak více času se svou rodinou, nebo se věnovat koníčkům. To navíc přináší výhody i samotným firmám, které na současném trhu práce hledají nástroje, jak si udržet, nebo získat zaměstnance, a zmírnit jejich fluktuaci.