Na příští rok navrhuje vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) historicky nejvyšší rozpočet na vědu - 32,7 miliardy korun. Oproti roku 2016 by se tak rozpočet navýšil o 3,6 miliardy korun. Střednědobý výhled počítá s celkovou částkou téměř 35 miliard pro rok 2018 a 34,5 miliardy pro rok 2019. Vůbec poprvé Rada připravovala návrh rozpočtu s výhledem na pět let, v roce 2020 by podle něj mělo jít na vědu 37,2 miliardy, v roce 2021 pak 39,1 miliardy korun. Návrh nyní zamíří do mezirezortního připomínkového řízení, vláda by jej měla projednávat v květnu.
„Rozpočet jsme navrhovali s ohledem na očekávaný nárůst financí
z EU v letech 2017 a 2018 a zároveň jejich prudký pokles po roce 2020. Postupným navyšováním rozpočtu na vědu tak chceme zajistit stabilitu financování výzkumných organizací, udržitelnost nových vědeckovýzkumných center a více podpořit aplikovaný výzkum," vysvětlil místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Pavel Bělobrádek.
Rada proto navrhuje v roce 2017 posílit institucionální financování
o 768 milionů korun, spolufinancování programů EU v letech 2014-2020 o 1,1 miliardy korun. Na podporu základního výzkumu by mělo jít o
600 milionů korun víc. Tyto peníze by se měly rozdělit mezi Grantovou agenturu ČR a Akademii věd ČR. Dalších 600 milionů korun je určeno na financování aplikovaného výzkumu. Z těchto prostředků má být posíleno financování programů MPO (TRIO) a programů Technologické agentury ČR. Větší podpora aplikovaného výzkumu je v souladu s Národní politikou VVI pro léta 2016-2020 a vychází z RIS3 strategie. Cílem je zvýšit konkurenceschopnost ČR.
Na zajištění výzkumu pro potřeby státní správy je v návrhu rozpočtu počítáno s navýšením o 330 milionů korun. Tyto peníze půjdou na financování programů Technologické agentury ČR zaměřených na řešení potřeb státu a společenských potřeb.
Současně bude posílena oblast rezortního výzkumu na jednotlivých ministerstvech. Na zlepšení mezinárodní spolupráce je navrhováno navýšení o 297 milionů. „Chceme se díky tomu více zaměřit na spolupráci se státy, které patří ve výzkumu ke světové špičce, například Německo, USA a Izrael," uvedl Pavel Bělobrádek.