Tranzitní zatížení české přenosové soustavy v loňském roce vzrostlo o 40 %. Naopak výrazně nižší byl v roce 2015 vývoz elektřiny: v meziročním srovnání klesl asi o čtvrtinu.
„Výrazně v loňském roce narostly fyzické hodnoty toků přes naši přenosovou soustavu, nikoliv obchodní exporty a importy. Jedná se o neplánované přetoky elektrické energie způsobené často vysokou výrobou větrných elektráren na severu Německa, která směřovala na jih a východ Evropy," informoval Vladimír Tošovský, předseda představenstva ČEPS, a.s. Rostoucí tranzitní zatížení neplánovanými toky má negativní vliv nejen na bezpečnost provozu, ale i na ztráty v naší soustavě. Ty v loňském roce činily
1 007 GWh, asi o 20 % více než v roce 2014.
„Pro zajištění bezpečného provozu sítě se používají různá nápravná opatření, mj. i drahé mezinárodní redispečinky. Abychom zmírnili rizika vyplývající z těchto situací, je po vyčerpání všech vnitřních možností nutné přijímat i vícestranná nákladná opatření," dodal Miroslav Vrba, místopředseda představenstva ČEPS, a.s., zodpovědný za dispečerské řízení.
Častějším opatřením je změna v zapojení sítě - tzv. rekonfigurace. Významným přínosem je také mezinárodní spolupráce dispečinků 13 provozovatelů přenosových soustav sdružených v iniciativě TSO Security Cooperation. Ta přispívá k bezpečnému provozu přenosových soustav v celém regionu střední a východní Evropy.
Velké fyzické toky z Německa a přes polskou soustavu měly souvislost s nižším exportem energie z ČR. Ten vloni klesl oproti roku 2014 téměř o 4 TWh (na 12,5 TWh). Během 18 dní (v období od 1. 9. do 30. 11. 2015) celkem na 96 hodin, se Česko stalo dokonce čistým dovozcem elektrické energie. Import se realizoval zejména z Německa a z Rakouska.
„Nejednalo se o žádné dramatické importy. Důvodů bylo několik: překlenutí neplánovaných výpadků velkých zdrojů a ekonomické důvody, kdy se obchodníkům vyplatí dovézt elektřinu místo provozování dražších zdrojů v ČR," konstatoval M. Vrba.
Všechny zdroje v ČR vloni vygenerovaly téměř 84 TWh elektrické energie. Rekordní byla výroba v přečerpávacích vodních elektrárnách. Ta stoupla meziročně o víc než 20 % (na 1 266 GWh). Zvětšila se také produkce fotovoltaických elektráren, a to asi o 6 % (na více než 2,2 TWh). Maximum solární zdroje zaznamenaly krátce po poledni dne 21. 4. 2015. Tehdy okamžitá výroba činila 1 730 MW. Naopak k výraznému snížení výroby došlo na jaderných elektrárnách, a to téměř o 3,5 TWh oproti roku 2014. Maximální zatížení ČR (s hodnotou 11 022 MW) bylo zaznamenáno 9. 2. 2015. Minimální (ve výši 4 867 MW) krátce přes 6. hodinou ranní 2. 8. 2015.
(zs)