Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři dny se v Česku stane ve firmách střední velikosti, kde pracuje 100 až 249 zaměstnanců. V prvním pololetí loňského roku to bylo 710 případů na 100 000 pojištěnců, jak vyplývá z posledních údajů Českého statistického úřadu za první pololetí 2018. Zatímco velcí zaměstnavatelé mají dobře řízený a optimalizovaný systém bezpečnosti práce, u menších firem je zřetelná tendence promítat do ochrany zaměstnanců zejména otázku nákladů na jednotlivá bezpečnostní opatření, podotýkají odborníci na bezpečnost práce.
„V nejrizikovějších firmách malé a střední velikosti pracuje zhruba polovina produktivní populace. Největší zaměstnavatelé mají řízený a funkční systém bezpečnosti práce. Ten zahrnuje například bezpečnostní audity a výběrová řízení na ochranné pracovní prostředky, to vše v koordinaci s bezpečnostními techniky. V menších firmách bývá mnohdy adekvátní ochrana zaměstnanců na druhé koleji a přijatá opatření se dělají s co nejnižšími náklady. To ale nepřináší v ochraně zaměstnanců úplně nejlepší výsledky," srovnává Ondřej Švadlenka ze společnosti Ardon Safety, která realizuje pro firmy analýzu rizik na pracovišti a poskytuje řešení pro redukci pracovních úrazů.
Zaslepenost absolutní cenou ochranného vybavení
Ondřej Švadlenka vnímá ještě jeden rozdíl mezi velkými a menšími zaměstnavateli a uvádí k tomu jeden příklad z praxe. „Ve velké automobilce proběhl bezpečnostní audit a z něj vyplynulo, že je nutné používat pro manipulaci s ostrými díly protiřezné rukavice. Zní to logicky. Ale u subdodavatele této automobilky se na obdobných pracovištích stále používaly rukavice za poloviční cenu a bez ochrany proti pořezání. Tato zaslepenost absolutní cenou je hrozná škoda, protože protiřezné rukavice vydrží pro danou práci o hodně déle a ve finále jsou pro firmu levnější. A to už vůbec nemluvím o nepřímých úsporách za nižší úrazovost," podotýká specialista na prevenci úrazů horních končetin ze společnosti Ardon Safety.
Petr Kaňka, školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas, k tomu dodává: „Nejabsurdnějším příkladem úspor je nákup nářadí s vysokou mírou hluku a vibrací, kde pak následné zdravotní prohlídky několikanásobně překročí úsporu v nákupu. Podobně je to s rukavicemi, které mají od výrobce uvedený certifikovaný index prošoupání, ale protože mu málokdo rozumí, nakupuje rukavice s cenovým rozdílem několika procent, ale s 80krát menší životností."
Psychologické faktory úrazovosti podle počtu zaměstnanců ve firmách
Petr Kaňka přidává na závěr ještě jeden pohled na pracovní úrazovost podle počtu zaměstnanců ve firmách. „Z našich opakovaných šetření vyplývá, že u firem, kde pracuje více než 150 pracovníků, přestávají fungovat prvky firemní kultury a spontánní ochrana a péče o členy v kolektivu, lidé jsou ve firmě často jen sami za sebe. U mnoha úrazů to je právě lhostejnost, která dovedla úrazový děj až do konce. V praxi navíc chybí seznámení zaměstnanců s riziky práce, například na konkrétním stroji, o což by se měl postarat přímý nadřízený. Tady nepomáhá nějaké obecné školení bezpečnosti, vedoucí musí mít schopnosti a kompetence prosadit pravidla a představit jejich smysl, aby je zaměstnanci dodržovali sami od sebe," uzavírá školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.