V úterý 30. května večer byly v Praze vyhlášeny výsledky letos již 6. ročníku soutěže o nejlepší realizovaný projekt z oblasti výzkumu, vývoje a inovací vycházející z úspěšné spolupráce mezi výzkumnou vysokoškolskou institucí a aplikační sférou.
Ocenění Nejlepší spolupráce roku 2017 získal tandem týmu Dr. Ing. Jana Macáka z Centra materiálů a nanotechnologií (CEMNAT) Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM, s.r.o.
Vyhlášení výsledků letošní soutěže o Nejlepší spolupráci roku proběhlo v úterý 30. května 2017 v 18:30 hodin v Erste Premier Centre (Rytířská 29) v Praze. Slavnostní večer doplnila panelová diskuse na téma komercionalizace vědy.
Speciálně sestavená odborná porota vyhodnotila letos jako nejúspěšnější projekty z oblasti nanotechnologií, veterinární medicíny a zemědělské výroby. „Jsem rád, že oceněné projekty patří ke kategorii, která představuje špičkový výzkum a přitom přináší skutečně praktická a užitečná řešení našich aktuálních problémů," řekl k letošnímu ročníku soutěže Petr Očko, předseda Technologické agentury ČR, která soutěž pořádá společně se Sdružením pro zahraniční investice AFI a Americkou obchodní komorou v ČR AmCham.
Několikaletá spolupráce týmů z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM, která byla oceněna letos 1. cenou, vyústila vývojem unikátního sorpčního materiál na bázi vláken oxidu křemičitého, který svým povrchem a sorpčními vlastnostmi výrazně převyšuje jak standardní nanovlákenné materiály, tak i dnes běžně používané sorbenty. Nový technologický postup pro průmyslovou výrobu pokročilých nanostrukturních křemičitých vláken se pak stal základem společného patentu Univerzity Pardubice a společnosti PARDAM č. 306370 uděleného 9. 11. 2016 Úřadem průmyslového vlastnictví.
„Byl vyvinut sorbent, který má mimořádné užitné vlastnosti. Vlákna vyrobená novou technologií mají velkou chemickou a tepelnou odolnost, obrovský měrný povrch a vykazují mesoporézní charakter, což z nich činí excelentní sorbenty," vysvětluje výhody nově vzniklých vláken Dr. Ing. Jan Macák.
„Nový patent pomůže společnosti PARDAM v reálné výrobní praxi vyrábět takové množství materiálu, které pokryje jejich rostoucí potřeby směrem k zákazníkům. Zároveň byl výrobní postup optimalizován do takové podoby, že vyrobená vlákna mají reprodukovatelné parametry a vlastnosti, nezávisle na tom, jestli se vyrobí
1 kilogram nebo 1 tuna," popisuje novinku Dr. Ing. Jan Macák, který spolu se svým týmem a týmem ze společnosti PARDAM s.r.o. stál za novým technologickým postupem výroby nových křemičitých vláken a který přibližuje dále jejich podstatu a využití:
„Úkolem tohoto vlákenného materiálu je pokrýt poptávku po sorpčních materiálech s vysokým měrným povrchem, přičemž oproti standardním sorbentům na trhu se vlákenný sorbent vyznačuje nejen vyšší sorpční schopností, tj. pohltí více vody, ale také snadnou a energeticky méně náročnou regenerací. Všechny tyto parametry z něj dělají materiál s vysokou přidanou hodnotou. V praxi to znamená to, že např. v prostředích, kde je nutné zbavovat vzduch vlhkosti, jako jsou archivy, muzea, speciální výrobní prostory pro elektroniku a další místa, nebude nutné měnit sorbenty tak často. Navíc je možné tyto sorbenty po relativně snadné regeneraci opakovaně využít. Tím přinášejí úspory ve výrazně nižších nákladech finančních i energetických."
Nový sorpční materiál má velkou naději pro uplatnění v různých katalytických aplikacích, jako nosič částic drahých kovů, jako vysoce odolný bateriový separátor, či speciální chemicky a tepelně odolný filtrační materiál v mnoha odvětvích jako je elektronika, potravinářství, chemický průmysl. Nyní je vyráběn v průmyslovém měřítku v moderních výrobních prostorách společnosti PARDAM s.r.o. v Roudnici nad Labem technologií odstředivého zvlákňování, přičemž výrobní postup je předmětem uděleného patentu.
Spolupráce na vývoji nového materiálu trvala tři roky. Probíhala formou pravidelných výrobních testů, a to v prostorách společnosti PARDAM s.r.o., které se postupně rozšiřovaly z laboratorní, přes poloprovozní až do provozní podoby. Zároveň probíhala nezbytná charakterizace, která byla realizována v centru CEMNAT v Pardubicích.