Uspořádání pracovní doby ve směnném režimu má na zaměstnance velký dopad. Odvíjí se od něj pracovní rytmus, který je třeba sladit s biologickými i sociálními rytmy zaměstnanců. Mnoho společností fungujících ve směnném provozu musí často čelit problémům kvůli nesprávně zvolenému směnnému modelu, což může způsobovat zdravotní i sociální potíže, častou absenci, nízkou produktivitu i celkovou nespokojenost zaměstnanců.
O tom sice většina zaměstnavatelů ví, ale netuší, zda právě jejich směnný model je pro firmu ten pravý. Řešením může být softwarový nástroj RRPA (Roster Risk Profile Analysis), který dokáže vyhodnotit rizika plynoucí z nevhodně naplánovaných rozvrhů směn. U nás ho nabízí jako jediná společnost Déhora, která se kromě plánování směn u svých klientů zabývá i posouzením jejich současného směnného modelu a hledáním možností pro zlepšení.
„Na základě našich zkušeností i průzkumů u našich klientů mohu potvrdit, že zlepšením rozvrhu práce lze dosáhnout velmi překvapivých výsledků nejen, co se týče nákladů firmy, ale především spokojenosti zaměstnanců. Spokojený zaměstnanec je nejen výkonný, zdravý a stabilní, ale navíc šíří dobré jméno zaměstnavatele na trhu práce a přitahuje nové potencionální pracovníky. Proto by měly firmy posuzování směnného modelu věnovat maximální péči," říká Roman Urban, Senior konzultant společnosti Déhora, která první verzi RRPA vyvinula již v polovině 80. let.
Program RRPA hodnotí fyzická a společenská rizika pracovní doby ve směnném režimu práce a dokáže tak posoudit stávající směnný model nejen z hlediska jeho efektivity, ale i spokojenosti pracujících. Moderní přístup se zaměřuje na několik aspektů, které pomáhají odhalit skryté problémy související s prací na směny. Patří mezi ně zdraví zaměstnanců, špatný worklife balance, společenská separace, méně možností k osobnímu rozvoji a vzdělávání, nejistý výhled do budoucna způsobený vysokým pracovním nasazením nebo potřeba lepšího zázemí souvisejícího s dojížděním či stravováním.
RRPA pracuje s devíti kritérii, podle kterých se rozvrhy práce na směny posuzují. Tato kritéria vycházejí jednak z logických úsudků o dopadech nerovnoměrně rozvržené pracovní doby na zaměstnance, z dostupných závěrů vědecké literatury a v neposlední řadě i z názorů samotných zaměstnanců. Analýza se provádí zadáním stávajícího rozvrhu směn do programu, který posoudí celý směnový model, tedy několikatýdenní pracovní cyklus. Výsledkem hodnocení je rizikový profil směnného modelu vyjádřený v procentech. Zaměstnavatel tak získá přesnou představu, v kterých oblastech a jak moc jeho současné plánování směn pokulhává, a na co by se měl zaměřit.