JAKO KAŽDOROČNĚ BYL I LETOŠNÍ ROČNÍK NEJVĚTŠÍHO A NEJVÝZNAMNĚJŠÍHO SVĚTOVÉHO VELETRHU HANNOVER MESSE ZAHÁJEN V NEDĚLI, V PŘEDVEČER SLAVNOSTNÍHO OTEVŘENÍ BRAN VÝSTAVIŠTĚ. NA POZVANÉ HOSTY I LETOS ČEKAL BOHATÝ PROGRAM KOMPONOVANÝ Z PROSLOVŮ PŘEDSTAVITELŮ POŘADATELSKÝCH STÁTŮ A KULTURNÍCH VYSTOUPENÍ. SNAD KVŮLI SOUČASNÉ, VYSOCE NESTABILNÍ SOCIÁLNĚ-POLITICKÉ SITUACI VE SVĚTĚ ZDE ZAZNĚLO NĚKOLIK APELŮ, KTERÉ PUBLIKUM ODMĚŇOVALO BOUŘLIVÝM POTLESKEM.
Do hlavního sálu hannoverského kongresového centra letos přicházeli hosté za zvuku písně „Mamma mia“ od švédské ikonické skupiny ABBA. Důvod je jasný. Švédsko je letos partnerskou zemí již
72. ročníku veletrhu Hannover Messe.
V úvodním proslovu ji představil Stephan Weil, předseda vlády země Dolní Sasko, jako silnou ekonomiku postavenou především na strojírenství a IT technologiích. Ale nejen to. Tato země je v mnoha aspektech i vysoce respektovaná, jak zdůraznil.
Ve své řeči připomenul i fakt, že právě zde, v Hannoveru, se zrodil Průmysl 4.0. Bylo to v roce 2011. „Kam jsme se za těch osm let posunuli? K individualizované masové výrobě,“ řekl. „Hannover Messe každoročně otevírá bezpočet nových možností. Má ale být vše, co je možné, také dovolené?“ Tuto otázku nechal bez odpovědi. Snad proto, aby se nad ní mohl každý z posluchačů zamyslet sám.
Následovalo tradiční udělování Cen Hermes a poté s velmi úderným proslovem vystoupil Michael Ziesemer, prezident ZVEI (Svaz německých výrobců elektrických zařízení a elektroniky). „Zatímco technologie postupují velkou rychlostí kupředu, politika se vyvíjí opačným směrem,“ řekl. „Velkým neúspěchem a stejně tak velkým varováním je právě probíhající Brexit. Začíná se vytrácet to, čemu se říká »evropské myšlení«.“
ŠVÉDSKÝ ZÁZRAK
Dalším palčivým tématem, kterého se dotkl, byl nedávný skandál kolem čínské společnosti Huawei a reakce evropských zemí.
Jeho postoj, stejně jako všech ostatních, které jsem měla možnost na veletrhu slyšet mluvit, včetně samotné kancléřky Angely Merkelové, byl nekompromisní: evropský průmysl se nesmí izolovat a vyžadovat jakoukoliv formu protekcionismu. Musí naopak pronikat do celého světa. „Je špatné požadovat jakékoliv vládní intervence, Čína je příležitost, ne nebezpečí,“ zdůraznil. „Na Čínu musíme mít realistický pohled – naučit se předem odhalit nebezpečí a uchopit ho jako výzvu,“ uzavřel. Je důležité, aby platila stejná pravidla všude a pro všechny. Na závěr svého vystoupení vyzdvihl volbu Švédska coby partnerské země jako „skvělou“. Švédsku se, podle jeho slov, podařilo velmi rychle přetransformovat z ekonomiky v podstatě závislé na automobilovém průmyslu do silné digitální ekonomiky, a tím jít příkladem mnoha dalším zemím. 
Předseda vlády Švédska H. E. Stefan Löfven představil svou zemi jako „plnou nádherné přírody a nových idejí“. Vyzdvihl světový význam hannoverského veletrhu a připomněl, že to, co zde bylo v roce 2011 představeno jako „pouhý“ koncept, je dnes již naplněnou realitou. V této souvislosti zmínil i „Digitální strategii Německa 2025“, o které řekl doslova, že ho fascinuje. Vyzdvihl obrovské úsilí Německa, které vynakládá na digitalizaci nejen průmyslu, ale i celé společnosti. „Umělá inteligence, pocházející z Německa, je nejen špičková z hlediska technologie, ale je současně i garancí etiky,“ řekl. Umělá inteligence je spolu s trvale udržitelnými bateriemi předmětem společného vývoje Německa a Švédska, na kterém se obě strany dohodly. Tuto dohodu pak premiér Löfven a kancléřka Merkelová podepsali v pondělí přímo na výstavišti.
Možná trochu překvapivě se poté dostal k genderové otázce a řekl: „Žádná ekonomika světa nemá šanci prosperovat, pokud v ní budou vědci, podnikatelé, inovátoři apod. brzděni ve svém rozletu jen kvůli genderu.“
Největší přínos z veškerého technologického pokroku podle něj spočívá v tom, že nám umožňuje budovat novou a lepší společnost nejen pro nás, ale i pro ty, kteří se ještě nenarodili. „O budoucnosti víme jistě jen to, že bude jiná,“ řekl. „Klíčem k prosperitě a dynamičnosti švédské společnosti je spolupráce. A inspirace přírodou,“ dodává. „Je tady ještě stále mnoho, co se máme učit,“ řekl na závěr.
PROJEV KANCLÉŘKY MERKELOVÉ
Jako poslední v řadě tradičně vystoupila německá kancléřka Angela Merkelová. Již k řečnickému pultu šla za mohutného potlesku a stejně tak byl i několikrát její proslov přerušen spontánním potleskem z auditoria. Hned v úvodu svého vystoupení se zamyslela nad tím, jestli bylo správným krokem oddělení veletrhů Hannover Messe a CEBIT, ke kterému došlo před 11 roky. V posledních letech vidíme, že se tyto veletrhy vzájemně opět výrazně přibližují. „Dochází k obrovské konvergenci digitalizace, informačních technologií, umělé inteligence a strojů a strojních zařízení,“ uzavřela. Jestli by se ale tyto dva veletrhy měly opět spojit, už neřekla.
V další části svého proslovu zmínila roztříštěnost jednotlivých národních strategií evropských zemí vzhledem k Průmyslu 4.0. (Zajímavé je, že oproti minulým rokům se v rámci celého veletrhu toto heslo vyskytovalo již zcela minimálně.) Oznámila, že Evropská komise požádala jednotlivé členské státy EU, aby jí tyto své nejnovější strategie předložily, a v dalším kole se bude vyvíjet snaha co nejvíce je sjednotit. „Evropa musí hledat společné odpovědi na klíčové otázky dneška a cesty, jak čelit tlaku Spojených států a Číny,“ dodala. „Nejde ale jen o to, nalézt dílčí odpovědi. Přístup k těmto otázkám musí být holistický, to znamená, že musí být schopen dohlížet následky,“ zdůraznila.
Stejně jako Michael Ziesemer také Angela Merkelové řekla své jasné NE jakékoliv formě protekcionismu evropských zemí vůči USA a Číně a vyjádřila potřebu lepší dohody o obchodování s USA.
Jediným způsobem, jak si udržet konkurenceschopnost v digitálním věku, je podle Merkelové vytvoření silné platformové ekonomiky. V této souvislosti zdůraznila i význam nového telekomunikačního standardu mobilní sítě 5G a nutnost vytvoření strategie rozvoje umělé inteligence, která bude vyhovovat i nárokům budoucnosti. „Technologie ale musí stále pracovat pro dobro lidí,“ zdůraznila. „Sociální aspekt je tím, co musíme mít vždy na paměti a co je ze všeho nejdůležitější.
O špatných věcech se vždy dozvídáme nejdříve, o těch dobrých někdy vůbec ne,“ řekla na závěr. „A toto byla, doufám, ode mě dobrá a optimistická zpráva.“