Polovina elektřiny v Evropské unii pochází z výroby, při které vznikají emise CO2. Pokud má kontinent urychleně přejít na bezuhlíkovou ekonomiku, nemůže si dovolit ignorovat jadernou energetiku, říká dvacet pět energetických firem včetně ČEZ a 14 oborových asociací z třinácti evropských zemí. Pro mnohé země by totiž podle nich nezahrnutí jádra do plnění klimatických cílů znamenalo nárůst nákladů. Sdružení provozovatelů jaderných zařízení FORATOM navíc zdůrazňuje, že nová pravidla pro financování nízkouhlíkových zdrojů musí být nediskriminační.
V otevřeném dopise, adresovaném předsedkyni Evropské komise von der Leyenové a předsedům Evropské rady a Evropského parlamentu, přední energetické firmy poukazují na skutečnost, že jádro zajišťuje v současnosti více než čtvrtinu bezemisní elektřiny v Evropské unii. Podle nich tedy přirozeně patří do bezuhlíkové průmyslové strategie Evropské unie, jak ostatně sama Komise v roce 2018 naznačila ve svém strategickém dokumentu Čistá planeta pro všechny. V tomto výhledu do roku 2050 přisuzuje jádru 15% podíl na evropské výrobě elektřiny a považuje ho spolu s obnovitelnými zdroji energie za páteř bezuhlíkového energetického systému. V nových plánech pro integraci energetického systému a ekonomickou obnovu ale jaderná energie nefiguruje.
Signatáři dopisu apelují na zachování technologické neutrality: tedy aby Komise přistupovala ke všem nízkouhlíkovým zdrojům stejně a bez diskriminace. „Pro některé národní státy by splnění celoevropských cílů bylo bez jaderné energetiky významně dražší, snížení uhlíkové zátěže méně efektivní, a navíc by představovalo zvýšené riziko v zajištění bezpečnosti dodávek energie a oslabilo by odolnost celého energetického systému," varují.
Epidemie koronaviru odhalila, jak důležité je pro Evropu zachovat celistvost navazujících průmyslových činností a snížit závislost na dodavatelích z třetích zemí. Jaderná energetika v Unii zaměstnává přes milion lidí, má výrazný potenciál pro vývoz jak technologií, tak know-how a navíc masivně investuje do výzkumu a inovací.
Energetické firmy provozující jaderné elektrárny jsou podle slov svých nejvyšších představitelů připravené podílet se na plnění evropských klimatických cílů. Potřebují ale jasný signál, že o to Komise stojí. Bez něj totiž nechtějí riskovat investice do výzkumu nových technologií typu malé modulární reaktory, ani do výstavby nových a dlouhodobého provozu stávajících zdrojů. Komise by také podle nich měla urychlit sestavení odborné skupiny, která ještě v průběhu letošního roku objektivně zhodnotí jadernou energetiku vůči kritériím udržitelného financování. Hodnocení, kterým musí projít všechny zdroje, bude vodítkem pro investory na cestě k nízkouhlíkovým investicím.
Radek Svoboda