Obrovská a dlouhodobě rostoucí poptávka strojírenských firem po kvalifikovaných technicích zaručuje absolventům takto zaměřených škol skvělou profesní budoucnost. Ostatně, cestu k budoucí kariéře už dnes v mnoha případech umetají firemní stipendia. Dobrý obráběč kovů si tak hned po svém nástupu do zaměstnání dokáže vydělat výrazně víc, než leckterý absolvent celé řady humanitních či společenských oborů.
„Stipendia jsou již zcela běžnou součástí naší personální politiky. Přestože nejde o nijak masivní program, patří stipendia rozhodně mezi hlavní a velmi efektivní formy získávání nových kvalifikovaných pracovníků," uvedla Monika Tischlerová, specialistka firemního vzdělávání z personálního oddělení českobudějovického výrobního závodu strojírenské společnosti Groz-Beckert Czech.
V rámci svého stipendijního programu v současné době spolupracuje Groz-Beckert Czech se Střední odbornou školou strojní a elektrotechnickou ve Velešíně. Na jejím základě mohou zdejší žáci získat firemní studijní podporu v oborech programátor CNC obráběcích strojů, obráběč kovů, elektromechanik pro zařízení a přístroje, strojní mechanik a mechatronik. „Základní podmínkou pro získání stipendia v denní formě studia je především řádné plnění studijních povinností a pravidelná docházka do školy. Stipendista nesmí mít sníženou známku z chování, nesmí opakovat ročník a podobně," doplnila Tischlerová.
Za to mu firma nabízí měsíční stipendium 1 500 korun v prvním ročníku, 2 000 korun ve druhém, 2 500 korun ve třetím a 3 000 korun ve čtvrtém ročníku. Každý rok dostává také nový pracovní oděv a obuv. Ve 3. a 4. ročníku absolvuje stipendista placenou odbornou praxi za 100 korun na hodinu a v těchto dvou ročnících je mu proplaceno také jednorázové cestovné na praxi ve výši 1 000 - 1 200 korun. Groz-Beckert svým stipendistům nabízí rovněž možnost letní brigády. Po úspěšném ukončení studia je zde možnost perspektivního a lukrativního zaměstnání ve známém prostředí. Společnost podporuje své zaměstnance také v jejich dalším vzdělávání a profesním růstu, protože to je jeden z předpokladů, jak si udržet vedoucí pozici na trhu.
Jedním z prvních stipendistů, věrným firmě už patnáct let, je nový předseda zdejší Základní organizace Odborového svazu KOVO, Marek Profant. „Do Groz-Beckert jsem nastoupil jako absolvent oboru obráběč kovů v roce 2014 a nikdy jsem rozhodnutí učit se pro tuto konkrétní firmu nelitoval. Firma splnila do puntíku vše, co slíbila. Mnozí mladí se obávají závazku zůstat v podniku po dobu, kterou pobírali stipendium. Je to však obava zbytečná. Nikdo z čerstvých absolventů nemá ještě takové zkušenosti a praxi, aby mu jiná firma nabídla výrazně lepší podmínky a odměnu za práci. Navíc zakázková výroba, která je pro strojírnu Groz-Beckert typická, slibuje každodenní pestrost a zajímavost pracovní náplně. Vyrobit několikatunový stroj od malých dílců až po jejich sestavení do jednotlivých skupin a sestavení celého stroje, to je velké dobrodružství, které chce při práci zažívat každý strojař," zdůraznil Profant.
Podle emeritního zmocněnce OS KOVO pro Jihočeský kraj Jana Švece se celý systém technického vzdělávaní do jisté míry vrací před rok 1989, kdy bylo zcela běžné, že náboráři hledali své budoucí pracovníky už ve školách. „Pokud dnes chtějí firmy aktivně čelit personální krizi, musí postupovat stejně, jako to dělaly někdejší podniky. Jinak neobstojí," konstatoval v této souvislosti Švec.
Personalisté napříč odvětvími se shodují v jednom. Nynější dramatickou personální situaci způsobila obrovská disproporce mezi nabídkou škol a poptávkou na trhu práce. Vyvést společnost z této šlamastiky může snad jedině zásadní reforma školství spojená s rušením mnoha nadbytečných škol. Neprodukovat odborníky, ale pouze držitele titulů, je zjevně neefektivní. Náprava je ovšem v nedohlednu. I bez křišťálové koule tak lze věštit skvělou budoucnost kvalitním technickým školám a jejich absolventům. Kdo by si nenechal platit za studium a současně se připravovat na konkrétní práci s jasným výhledem do budoucna, zaručenými benefity a slušnou mzdou?
Strojírenská společnost Groz-Beckert Czech, jejíž loňské tržby činily dvě miliardy korun, investovala v roce 2018 do svých tří výrobních závodů kolem 300 miliónů korun. V Českých Budějovicích, Valašských Kloboukách a Lužicích u Hodonína zaměstnává celkem více než 1100 lidí. Zhruba 450 z nich v jihočeském krajském městě. Někdejší IGLA, jak firmu znají starší obyvatelé jihočeské metropole, prošla po roce 1989 řadou výrazných proměn. Z výrobce šicích či pletacích jehel a rybářských háčků se stal dodavatel klíčových technologií a komplexních řešení pro textilní průmysl ve více než 150 zemích světa.