Na noční obloze budou letos příznivé podmínky ke sledování meteorického roje zvaného Geminidy. Jeho maximum vychází na odpoledne v pátek 14. prosince, vysoká aktivita meteorů však bude probíhat i v noci ze čtvrtka na pátek a z pátku na sobotu. Dva dny po maximu meteorického roje se navíc můžeme těšit na další, ještě vzácnější astronomickou podívanou: v neděli 16. prosince proletí kolem Země kometa 46P Wirtanen. Půjde o desátý nejtěsnější známý průlet komety v historii.
Vrchol Geminid nastane v pátek 14. prosince ve 13:30 SEČ, tedy za bílého dne, ale sledovat je se vyplatí zejména v noci ze čtvrtka na pátek mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Pozorování v těchto hodinách nebude rušit Měsíc, který zapadne ještě před půlnocí. Během noci (zejména časně zrána) zazáří nad českým nebem až 90 meteorů za hodinu. S menší intenzitou lze Geminidy sledovat i v několika předcházejících či následujících nocích (od 7. do 17. prosince), nejlépe na místech s minimálním světelným znečištěním daleko od měst.
Ohnivé stopy ledoprachových částic
Meteorický roj je jev, při němž částice meziplanetárního prachu (meteoroidů) křižují zemskou dráhu, při průletu zemskou atmosférou se vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopu. Vznikají záblesky, jež se odborně nazývají meteory, lidově „padající hvězdy" nebo „létavice". Ledoprachové částice, které při průletu zemskou atmosférou vytvářejí nebeské divadlo Geminid, pocházejí z drolící se planetky 3200 Phaethon.
Název roje Geminidy má původ v latinském názvu souhvězdí Blíženců (Gemini), z něhož meteory zdánlivě vylétají. Na prosincové obloze vychází toto souhvězdí už za soumraku, a je tedy pozorovatelné celou noc. Nejvýše nad obzorem pak v polovině prosince bývá kolem druhé hodiny ranní.
První zprávy o Geminidách se objevily v roce 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhla 30 meteorů za hodinu. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů zvýšil na dvojnásobek a k současným hodnotám stoupal až do roku 1990. Z některých modelů vyplývá, že nyní se bude intenzita Geminid rok od roku snižovat a do konce 21. století by pak měl roj téměř vymizet.
Jedna z nejbližších a nejjasnějších komet
Pouhé dva dny po maximu roje, konkrétně 16. prosince ve 14:05, nás čeká ještě vzácnější astronomická událost: kometa 46P Wirtanen proletí 11,6 milionu kilometrů od Země, tedy jen zhruba 30x dále, než je vzdálenost mezi Zemí a Měsícem. Půjde tak o desátý nejbližší zdokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva. Nebezpečí v podobě srážky se Zemí nehrozí, jádro komety měří přibližně 1,2 kilometru a naši planetu bude míjet velice daleko za kolizní zónou. Naopak lze očekávat pěkné astronomické divadlo, neboť kometa by při svém největším přiblížení k Zemi měla být viditelná pouhýma očima. Podle nejoptimističtějších předpokladů by dokonce měla patřit k nejjasnějším kometám za posledních pět let.
V době největšího přiblížení a předpokládané maximální jasnosti ze 16. na 17. prosince se kometa bude pohybovat souhvězdím Býka jen několik stupňů jihovýchodně od hvězdokupy Plejády (Kuřátka). Kvůli fázi Měsíce ji zastihneme na tmavé obloze v druhé polovině noci a nad ránem, kdy souhvězdí Býka bude ještě poměrně vysoko nad západojihozápadním obzorem. V dalších dnech bude Měsíc dorůstat k úplňku a kometa začne slábnout, a stane se tak hůře pozorovatelnou. Lepší podmínky pak znovu nastanou až ke konci roku, kdy Měsíc ustoupí na ranní oblohu a kometa se dostane do nadhlavníku. V té době už ale bude slabší, pozorovatelná jen ve světelných binokulárech.
Kromě Geminid a blížící se komety Wirtanen si můžete na noční obloze v polovině prosince prohlédnout také krásná zimní souhvězdí a fotogenické přiblížení Měsíce v první čtvrti k planetě Mars na večerní obloze. O půlnoci vrcholí majestátní Orion, jehož pás tvořený třemi výraznými a podobně jasnými hvězdami míří vlevo dolů k nejjasnější hvězdě noční oblohy - Siriovi. Vysoko nad Orionem leží bohatá otevřená hvězdokupa ve tvaru písmene „V" zvaná Hyády, severozápadně od ní již zmíněná hvězdokupa Plejády, v jejíž úhlové blízkosti se ocitne kometa Wirtanen 15. a 16. prosince. V časných ranních hodinách pak východně od hvězdy Spica v souhvězdí Panny začne nad obzor stoupat nepřehlédnutelná „jitřenka" - planeta Venuše.
Na úvodním snímku maximum Geminid v roce 2015 nad čínskou observatoří Xinglong. V pravém horním rohu výrazné souhvězdí Orion (foto: Steed Yu, NightChina.net)
Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR
Foto: Steed Yu, NightChina.net