V poslední době se v souvislosti s konceptem chytrých měst velmi často hovoří o konceptu e-Governmentu, neboli „elektronizaci veřejné správy“, jejímž posláním je především zlepšit fungování veřejné správy a jejího vztahu k veřejnosti. Jedním z významných počinů v této oblasti je nový územní plán Prahy, který na svém webu zveřejnil Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy dne 7. 6. 2016. Pořízení nového územního plánu bylo zahájeno na základě usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 7. 6. 2012. Pořizovatelem Metropolitního plánu je Odbor stavební a územního plánu MHMP, projektantem Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha), zpracování plánu zajišťuje Kancelář metropolitního plánu. Zadání Metropolitního plánu bylo schváleno v září 2013 Zastupitelstvem hl. m. Prahy. Tvorbu nového Metropolitního plánu inicioval bývalý primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček, který ukončil přípravu staronového územního plánu, tzv. Konceptu 09, a na jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy v létě roku 2012 prosadil přípravu zcela nového dokumentu, který by měl více odpovídat současným potřebám města. V souvislosti s pořizováním Metropolitního plánu na IPR Praha vznikla Kancelář Metropolitního plánu, která má pod vedením Ing. arch. Romana Kouckého zpracování plánu na starosti. Podle novely stavebního zákona musí mít Praha nový územní plán do 31. prosince 2020. Petr Hlaváček, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, říká: „Jsme velice rádi, že konečně můžeme širokou veřejnost s návrhem seznámit. V nejbližší době k plánu přibudou i videa, články a další materiály, které lidem pomohou naučit se nový plán číst. Vše bude vystaveno na webu www.iprpraha.cz/ metropolitniplan. Naším cílem je, aby měli zájemci dostatek informací a pomohli hlavnímu městu vytvořit plán, který nasměruje Prahu k úspěšnému a zároveň udržitelnému rozvoji.“ Metropolitní plán přichází s novým pohledem na plánování města. „V posledním půlstoletí územní plány určovaly hlavně využití jednotlivých ploch – zjednodušeně, jestli tam bude cukrárna, nebo ordinace. Teď se mnohem víc soustředíme na to, jak budovy ovlivňují své okolí, jak vypadají ulice, náměstí a parky ať už ve vilových čtvrtích, blokové zástavbě, nebo na sídlišti. Nově bude plán také říkat, jak mohou být novostavby maximálně vysoké,“ vysvětluje Hlaváček. Nový územní plán bude ještě zhruba další čtyři roky procházet projednáváním. Dokument určí jasná pravidla rozvoje Prahy na příštích 15 až 20 let. Skončit by mělo například rozpínání města do polí na okraji Prahy – napříště by se mělo stavět spíše na nevyužívaných nádražích nebo opuštěných továrnách uvnitř města, což je šetrnější k životnímu prostředí. Silnice, veřejná doprava, energie, odpady apod. už tam totiž na rozdíl od satelitních městeček za Prahou jsou zavedené. „Je ovšem nutné zdůraznit, že zveřejněním plánu ještě nezačíná proces projednávání ve smyslu stavebního zákona,“ doplňuje mluvčí IPR Praha Adam Švejda. „O začátku oficiálního projednávání rozhodne pořizovatel. Očekáváme, že by se to mohlo stát na podzim roku 2016.“ Podle IPRP Praha zpracovala Ivana Strasmajerová