Barcelona je jedním z nejvíce fascinujících a kosmopolitních měst v Evropě. Ale je tu ještě jiný aspekt, na který je dobré se zaměřit. Barcelona realizovala mnoho městských, ekonomických a sociálních plánů na vytvoření vysoce kvalitního prostředí pro práci a bydlení – od ortogonální autobusové sítě přes systém sdílení jízdních kol až po nové městské senzory. Katalánská metropole se tak přeměnila na městskou laboratoř. V roce 2015 byla Barcelona oceněna jako nejelegantnější město na světě. Porazila Londýn, Singapur a New York v propojené infrastruktuře, občanské angažovanosti, technologických schopnostech a v používání otevřených datových zdrojů. Dokládá to nový Networked Society City Index, který vypracovala společnost Ericsson. Od roku 2011 Barcelona vyvinula 22 různých programů s více než 200 projekty pod záštitou Městského institutu informačních technologií. Mnoho měst již investovalo do širokopásmového připojení, cloudu nebo internetu věcí, ale málo měst to dělá ve stejném měřítku jako Barcelona. Čím je Barcelona příkladná? Jak chytře investovat a mít tak pozitivní dopad na městskou ekonomiku? Jak může starosta a jeho tým přetransformovat sto hektarů průmyslových pozemků do inovativní obchodní čtvrti? Jak mohou veřejné a soukromé společnosti plánovat a rozmísťovat elektrickou mobilitu pro město? Měli bychom se ptát a učit se od Barcelony. „V mé zemi bude Evropská unie /HORIZONT 2020/ přidělovat na výzkum a inovace podpůrný fond s 16 mld. eur po dobu dvou let s cílem řešit a financovat nápady a příležitosti ve zpracovatelském průmyslu, automatizaci dopravy, digitálních službách, internetu věcí a chytrých městských iniciativách. Tyto programy mají za cíl vrátit technologické výhody evropským městům a rozvíjet jejich lokální průmysl,“ řekl Tasos Pagakis, člen Ericsson Marketing Communications Community. „Měli bychom se inspirovat Barcelonou, jejím plánem a provedením. Jsou vůbec naše města připravena zvelebovat život svých občanů tím, že vytvoří prostředí, které podporuje podnikání a tvorbu nových modelů? Jsou tato města podněcována veřejným a soukromým sektorem místo démonizování změn soukromého sektoru? To bychom se měli dozvědět v Barceloně!“ dodal Tasos Paganis. /PJ/