O historii akciové společnosti KOVOSVIT MAS a o její současné pozici na českém i světovém trhu, o dopadu sankcí EU vůči Rusku na české strojírenské firmy, o nejbližším směřování produktového portfolia a o podpoře strojírenství obecně ze strany státu hovoří manažer marketingu Ing. Martin Volný. KOVOSVIT MAS , a. s., je tradiční česká strojírenská firma. Značka MAS je na trhu více než 75 let. Společnost byla založena v roce 1939 významným českým podnikatelem Tomášem Baťou. Od roku 1940 také disponuje jako jedna z mála českých firem vlastní slévárnou, která zde do dnešní doby aktivně funguje. Po celou dobu své existence je průkopníkem ve vývoji a výrobě obráběcích strojů v ČR. Její produkty byly několikrát oceněny zlatými medailemi. Naposledy v roce 2013 na MSV v Brně za stroj MCU 1100V-5X, který provádí vertikální pětiosé obrábění. Společnost prošla několika vývojovými etapami. Významným byl rozvoj elektroniky v 60. letech, kdy začíná samostatný vývoj a výroba numericky řízených strojů. Průlomovým unikátním výrobkem se stalo počítačově řízené univerzální soustružnicko-frézovací centrum. KOVOSVIT se takto zvolenou koncepcí stroje zapsal do dějin vývoje obráběcích strojů a vlastně předběhl dobu. Zásadním byl pak rok 2010, kdy se po celosvětové ekonomické krizi podařilo firmě dostat z červených čísel a během tří let se KOVOSVT stal lídrem ve výrobě obráběcích strojů v České republice. V loňském roce dosahovaly tržby více než 2,2 miliardy korun. Podnik také investuje do rozvoje výroby, inovativních technologií, rekonstrukcí budov a vzdělávání svých pracovníků. Za poslední tři roky KOVOSVIT MAS, a. s., navýšil počty téměř o 200 zaměstnanců. Současný stav je cca 870. Nyní je výroba zaměřena na pětiosá a multifunkční obráběcí centra a hi-tech technologie. V těchto segmentech výroby je KOVOSVIT jedním z šesti světových výrobců, kteří tyto hi- -tech technologie vyrábějí. Dalším pilířem rozvoje jsou kompletní technologie na klíč, včetně robotizovaných linek. Nadále podnik produkuje standardní obráběcí centra, CNC soustruhy a soustružnická centra. I v tomto segmentu má stále své zákazníky. Strukturu zakázek a subdodávek KOVOSVITU MAS, a. s., tvoří cca z 20 % automobilový průmysl, z 20 % energetika a 50 % další odvětví strojírenství, tzn. například těžební či železniční průmysl. V roce 2014 se portfolio podnikání rozšířilo o divizi MAS HYDRO, která je zaměřena na výrobu malých vodních elektráren. Kde jako český výrobce vidíte své budoucí perspektivy např. ve vývozu? V současné době mezi odbytové trhy patří i nadále domácí trh České republiky a Slovenska. V zahraničí je to Společenství nezávislých států (SNS) a Polsko. Rozvoj nových odbytových teritorií a další aktivity na trzích jsou orientovány směrem do Kazachstánu, Indie a Turecka. Na asijském trhu je to pak Čína, kde KOVOSVIT MAS prodal první stroje a jedná zde o založení společných podniků. Na západních trzích společnost usiluje především o vyšší rozvoj obchodu na trhu Německa a o vstup na trh Mexika, USA a Brazílie. Ovlivnily Vás nějak výrazněji sankce vůči Rusku a nestabilita na východních teritoriích? V současné době tuto situaci v oblasti reálného dopadu sankcí na chod naší firmy nevnímáme nijak negativně. Je to dáno prosazením připomínek k podobě sankcí EU vůči Ruské federaci ze strany české vlády, které ochránily český strojírenský export. Aktivní spolupráce a pomoc přišly především ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. V součinnosti s tímto ministerstvem, licenční správou a s oborovými svazy jsme podpořili premiéra ČR v jeho vyjednávání, aby sankce EU neměly nepříznivý dopad na české strojírenské firmy. Naším prvořadým zájmem bylo udržení výroby a stávající zaměstnanost. Jaké máte plány v blízké budoucnosti z hlediska inovace produktového portfolia a marketingových aktivit? Nechtěl bych zde z pochopitelných důvodů sdělovat úplné detaily, nicméně plány máme a týkají se rozvoje řad pětiosých a multifunkčních obráběcích center. Které nové technologie nebo postupy se ve Vašem oboru objevují a mají dobrou perspektivu uplatnění i u českých výrobců? Obecně lze říci, že je cítit stále větší tlak na produktivitu a kumulování více technologií do jednoho stroje. Čím dál více spotřebních oborů pro obráběcí stroje má na stroje a technologie právě tyto požadavky. Jak vnímáte podporu českých výrobců ze strany státu, profesních svazů, příp. bank, pojišťoven a leasingových společností? Je dostatečná? V minulém roce jsem vnímal zvýšené aktivity a snahy. Vzhledem k tomu, že strojírenství je v České republice jedním z hlavního motorů HPD, tak bych si podporu představoval intenzivnější. Například tak, jako je tomu v sousedních zemích, třeba v Německu. Počínaje školstvím a jeho podporou (zejména učňovského a středního) přes podporu zaměstnanosti a průmyslu a konče realizacemi prezentací na výstavách, kde jsou společné expozice za ČR. /cej/