O stlačeném zemním plynu, tedy CNG se již delší dobu proslýchá, že jde o jedno z mála alternativních paliv, jež se opravdu prosadilo. Na rozdíl třeba od elektricky poháněných vozidel se stále limitovaným dojezdem. V České republice se CNG běžně užívá pro autobusy hromadné dopravy v celé řadě měst, například v Kladně, Liberci, Táboře, Semilech, Havířově, Přerově, Litoměřicích či v Karlových Varech. Stlačený zemní plyn je vhodný i pro různé komunální stroje a ve výrobních procesech se rozšířilo používání vysokozdvižných vozíků na CNG. Je ale také zřejmé, že mnoho případných zájemců nemá v otázce využití CNG zcela jasno a zatím si nedokáží představit náročnost celého řešení. Pojďme se tedy věnovat tomuto tématu hlouběji. CNG je něco jiného než LPG V případě CNG (Compressed Natural Gas) se jedná o stlačený zemní plyn, kdežto v minulosti hodně užívaný LPG (Liquid Petroleum Gas) tvoří vedlejší produkt při zpracování ropy, jde tedy o kapalný ropný plyn. LPG je v nádržích vozidel v kapalném skupenství, je těžší než vzduch a při případném úniku se plyn může hromadit v různých jímkách, podzemních garážích a podobně. Proto do těchto prostor mají vozidla s pohonem LPG vjezd zakázán. Na rozdíl od vozidel na CNG, pokud jsou pro to garáže připraveny (nutnost vybavení metanovými čidly). Zemní plyn je totiž lehčí než vzduch, avizované nebezpečí nehrozí a v případě úniku se plyn snadno rozptýlí v ovzduší. Principy CNG není nic jiného než plyn z běžné plynovodní sítě stlačený na tlak 200–250 barů, aby jím šla tankovat vozidla. Vozidla lze plnit buď na veřejných plnicích stanicích, nebo na vnitropodnikových (privátních) stanicích. Dají se vybudovat všude tam, kde je dostatečně dimenzovaná přípojka zemního plynu a elektřiny. Není bez zajímavosti, že osobní vozy je možno plnit i v domácích podmínkách, třeba v garáži. Existují řešení domácích „plniček“, které vůz naplní během několika hodin. Aktuální ceny a úspory Aktuální průměrná cena za 1 kg CNG činí v současnosti 25,98 Kč. Vozidlo střední třídy s pohonem CNG jezdí se spotřebou okolo 5 kg CNG na 100 km. Z výše uvedeného vychází cena okolo 1,30 Kč/km. Srovnatelný vůz s úsporným turbodieselem jezdí za cca 5,5 l nafty na 100 km, což při dnešních cenách motorové nafty okolo 36 Kč znamená náklady 1,98 Kč/km. Vozidlo CNG tedy šetří na každém kilometru asi 70 haléřů za pohonné hmoty, aniž by náklady na jeho pořízení byly nějak závratně vyšší. Při ročním nájezdu třeba servisního vozidla či vozu obchodního zástupce kolem 40 000 km jde o úspory cca 28 000 Kč. Jezdí-li ve firmě takových vozů například 20, uplatní se kouzlo malých čísel a firma pouhým přechodem na CNG vozy uspoří ročně statisícové částky. Jak konstatuje Ing. Jindřich Kotyza, jednatel společnosti Linde Material Handling, která již přešla s částí svého autoparku na vozidla na CNG: „V naší společnosti jsme vybudovali privátní plnicí stanici před necelými dvěma lety. Postupně obměňujeme vozy našich obchodních zástupců na pohon CNG. Již jsme pořídili 18 vozidel VW Touran a VW Passat, které nám prokazatelně ušetřila přes 700 000 Kč. Přitom výše investice do technologie naší plnicí stanice pro cca 25 vozidel byla pouze 1,6 milionu Kč.“ Vlastní plnicí stanice O vlastní plnicí stanici je vhodné uvažovat tehdy, nechce-li být provozovatel závislý na cenách CNG na veřejných čerpacích stanicích. Ty sice díky objevům břidlicového plynu v USA nejsou příliš závislé na výkyvech cen ropy, ale přesto se vyplatí plnit vozidla z vlastní plynové přípojky. I vzhledem k tomu, že cenu plynu obvykle garantuje celoroční kontrakt. A při vlastní plnicí stanici se do ní nepromítá marže prostředníka. Lze konstatovat, že při využití vlastní plnicí stanice se dá dosáhnout ceny za 1 kg CNG mezi 16–20 Kč, což je v porovnání s cenou okolo 25 Kč na veřejné čerpací stanici podstatný rozdíl. „Pro všechny společnosti uvažující o zavedení CNG jako pohonného paliva je nejdůležitější rentabilita vloženého kapitálu. Na základě našich zkušeností, datovaných na českém trhu od roku 2006, můžeme konstatovat, že investice vložená do výstavby plnicí stanice se vrátí v období 1–3 let, záleží na intenzitě provozu,“ podotýká ve věci návratnosti Ing. Kotyza. Dodejme, že doba návratnosti se v tomto řádu pohybuje pro malé i velké projekty, neboť plnicí stanice se dodávají jako modulární řešení na míru do konkrétních provozů. Každé řešení odpovídá aktuálním potřebám s možností kdykoliv kapacitu rozšířit. Na tuto eventualitu je však nutné dbát již při výstavbě plnicí stanice. Jak uvádí Václav Král, manažer prodeje Motor Jikov Strojírenská, která dodává plnicí stanice: „Při výběru plničky záleží hlavně na předpokládaném objemu odběru. Pomocí plniček, které dodáváme, lze zajistit veřejné čerpací stanice pro plnění osobních vozů i autobusů, vnitropodniková zařízení zajišťující provoz firemních automobilů nebo vysokozdvižných vozíků, ale i menší domácí plničky. Firmy využívající zemní plyn ke své výrobě či vytápění mohou při jeho nasazení v logistice navíc dosáhnout až 60 % úspor nákladů na pohonné hmoty.“ Průmyslové nasazení CNG Kromě pohonu osobních a dodávkových vozů se CNG prosazuje také přímo ve výrobních procesech. Jako příklad jsou často uváděny vysokozdvižné vozíky, jezdící prakticky v každé firmě, která něco vyrábí nebo distribuuje. „Průměrná hodinová spotřeba vozíku o nosnosti 3 t je u dieselu 3,1 l motorové nafty, u CNG vozíku pak 2,6 kg CNG. U třísměnného provozu s reálným denním nájezdem 21 mth se za směnu spotřebuje 65,1 l motorové nafty, za rok činí celková spotřeba 23 762 l. S průměrnou cenou motorové nafty na veřejné čerpací stanici 36 Kč/l se dostaneme na částku 855 432 Kč za rok. Při stejných parametrech pro vozík s pohonem na CNG tvoří za směnu spotřeba 54,6 kg CNG a za rok 19 929 kg CNG. Při nákladové ceně 19 Kč/kg z vlastní plnicí stanice činí celková částka za rok 378 651 Kč. Úspora u CNG je tedy oproti dieselu 476 781 Kč. Vysokozdvižné vozíky Linde s pohonem na CNG již jezdí v mnoha českých firmách. V nedávné době proběhly médii zprávy o nových dodávkách CNG vysokozdvižných vozíků například do společností WIENERBERGER Cihlářský průmysl, a. s., ČSAD JIHOTRANS a. s., Saint-Gobain Isover CZ s. r. o. a dalších,“ uvádí jednatel Linde MH. Ekologie Zvyšující se nároky na ekologii, environmentální audity výrobních procesů a rozkolísané ceny fosilních paliv hovoří jasně pro CNG jakožto perspektivní palivo k provozu vozidel. Zemní plyn je ekologickým palivem, nepotřebuje žádná aditiva, výfukové plyny neobsahují prakticky žádné pevné částice, motory produkují méně oxidů dusíku i oxidu uhelnatého. U CNG také nehrozí žádná kontaminace půdy, v případě úniku se plyn volně rozptýlí do ovzduší. Bezpečnost Snad každého napadne, zda při užití plynu ve vozidle nehrozí nehody s fatálními následky. Osobní vozidlo může havarovat ve vysoké rychlosti, nebo dojde k požáru v garáži. Na otázky o bezpečnosti provozu odpovídá Ing. Václav Štverák, specialista servisu Linde Material Handling: „Lze konstatovat, že vozidla jezdící na zemní plyn, jsou bezpečnější než ta, která jezdí na LPG, naftu či benzín. Je to dáno fyzikálními vlastnostmi těchto paliv a také tím, jak je zemní plyn ve vozidlech uskladněn.“ Továrně produkovaná vozidla s pohonem CNG, tedy i vysokozdvižné vozíky, se vyrábějí vyspělou technologií a jejich vývoj provázely mnohé bezpečnostní testy. Protože jde o technologii, kde se pracuje s vysokým tlakem (v nádržích je tlak 200–250 barů), má třeba výdejní stojan celou řadu bezpečnostních pojistek, které přeruší plnění vozidla při jakémkoliv mimořádném stavu, jako je náhlý pokles tlaku při vytržení hadice atd. Také samotné nádrže na stlačený zemní plyn ve vozidle mají své bezpečnostní pojistky a na rozdíl od LPG nebo benzínu nehrozí jejich exploze ani při velké nehodě. Ba ani při požáru vozidla, kdy se aktivuje tepelná pojistka, která umožní bezpečné odhoření plynu z nádrže a k explozi tak nemůže dojít. Zemní plyn je jedním z nejbezpečnějších paliv, oproti například LPG nebo benzínu. K fyzikálním vlastnostem: teplota vznícení je u zemního plynu podle druhu přes 500 °C (pro srovnání u propanu je to asi 460 °C, u benzínu kolem 220 °C. Spodní hranice výbušnosti se u benzínu udává od 0,6 %, u propanu od 2 % ale u CNG až od cca 4,7 %. Navíc je CNG lehčí než vzduch, na rozdíl od LPG tak nehrozí jeho shromažďování v různých kanálech a šachtách (nebezpečí udušení, výbuchu aj.). Rychlý vývoj i v ČR „Vozy na CNG jednoznačně vítězí nejen u nás, ale i ve světě. CNG zcela jistě bude dlouhou dobu třetím nejoblíbenějším palivem po benzínu a naftě. Elektromobily mají ještě dnes hodně nevyřešených problémů, které má CNG již dávno za sebou. U nás jezdí dnes už více než 7000 CNG vozidel, zatímco elektromobilů jen asi 200–300. Za poslední rok se v ČR meziročně zvýšila spotřeba zemního plynu o 44 % a přibylo 2000 CNG vozidel, což je řádově dvakrát více než průměrně ročně v předešlých devíti letech. A s tím souvisí i výstavba nových stanic, letos se jich otevřou desítky a jen dvě firmy hodlají investovat zhruba půl miliardy korun do vybudování vlastní sítě plnicích stanic na stlačený zemní plyn v ČR. Navíc třeba společnost Benzina již uzavřela rezervační smlouvy na výstavbu 25 plnicích CNG stanic a celkově vidí potenciál v ČR pro zhruba 40 CNG plnicích stanic. V porovnání s ostatními zeměmi, třeba Itálie nebo Německo, ČR trochu zaspala. Ale myslím si, že nyní stojíme na prahu boomu pohonu na zemní plyn. Evropou již na CNG projedete bez problémů s natankováním, protože po ní dnes jezdí již 1,85 milionu CNG vozidel, které mohou už dnes tankovat u 4 500 plnicích stanic. Autobusy na zemní plyn jsou nejlepší alternativou pro zdravá čistá města a dnes jich jezdí ve světě přes 800 000, namátkou v Barceloně jezdí už 400 autobusů na CNG a v Madridu více než 790. U nás zatím v celé ČR jezdí jen 500 autobusů asi ve 35 městech,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu. Ing. Martin Petřík, Vedoucí odd. marketingu Linde MH