é fáze téhož hluku. Individualizovanou léčbu pacientů, odklon od masové produkce léků. Nahrazení jednoletých kulturních plodin vytrvalými. A mnoho dalšího. Pokud mám říci, který vynález bude nejvíce revoluční, pak jistě půjde o nový typ baterie, která udrží všechnu energii dodanou z fotovoltaiky, vydrží alespoň pět tisíc nabití a vybití, bude velmi levná a její likvidace ekologicky šetrná. Takový typ baterie spolu s pokročilou fotovoltaikou změní tvář světa podobně jako vynález parního stroje, vynález elektřiny, automobilů, rozhlasu, televize, letadla a internetu. Proč? Od té chvíle dozná změn mnoho odvětví a oborů. Baterie ve spojení s fotovoltaikou nového typu (polymerové fólie s nanoanténkami s účinností 60–70 %, pro něž stačí pouhé rozptýlené světlo) způsobí, že se během dvaceti až třiceti let může každá budova na celé Zemi stát energeticky soběstačnou. Postupně přestanou existovat elektrárny na fosilní paliva. Z krajiny postupně zmizí stožáry vysokého napětí a trafostanice. Tím přibude půdy využitelné pro zalesnění, zemědělství či pro výstavbu. Možná zaniknou i bioplynové elektrárny, kde se topí obilím a dalšími potravinovými plodinami. Zřejmě zmizí i větrné elektrárny, které často hyzdí krajinu. Přestane se ve velkém těžit ropa a zanikne většina rafinerií, nebudou hrozit ekologické katastrofy (např. potopení tankeru Exxon Valdez či havárie ropné plošiny BP v mexickém zálivu r. 2010). Zlepší se životní prostředí, ubude emisí a imisí, kouře, mastných skvrn a zápachu. Benzínová a naftová auta budou vzácná, všude budou jezdit elektromobily na baterie a dobíjet se budou zdarma sluncem. Z ulic zmizí hluk, města utichnou. Ve velkých městech se bude dobře dýchat i v místech s hustou dopravou. Děti v aglomeracích budou zdravější, ubude nemocí, astmatu i alergií. Státy se vzájemně přestanou vydírat skrze energetickou závislost. Peníze ušetřené za ropu a uhlí budou firmy moci investovat do vědy, do základního i aplikovaného výzkumu. Arabské země budou muset podnikat v jiných oblastech. Energie bude velmi levná – sluneční energie je všude zadarmo, platit se bude jen technologie. Výrobky se výrazně zlevní, protože si výrobci do ceny nezapočítají energie. Nebude třeba topit ani plynem, ani tuhými palivy. Zmizí většina komínů. Každý, kdo se tohoto byznysu zúčastní na jakémkoliv místě celého řetězu, bude finančně úspěšný. Již nepůjde o spekulativní investování, ale investování do svých vlastních úspor. Nastane nová éra lidstva. Lze nějak propojit potřeby lidstva s vynálezy, které jsou takříkajíc čerstvé? Mohou se nějak potencovat? Může se princip z hotových vynálezů spojit s jiným pro vyřešení nějakého palčivého problému? Jaké nové vynálezy jsou na světě či za dveřmi? Nová DNA, ve skutečnosti XNA – xenonukleová kyselina. Má mít velmi široké využití v diagnostice a léčbě nemocí. To, že je XNA komplementární s DNA a navíc strukturně jedinečná, ji činí užitečnou pro detekování jakýchkoliv jemných příznaků nemocí v těle, jež současná technologie nedokáže odhalit. Může posloužit i pro vytvoření nového života, který by neprošel evolucí. Vědci chtějí XNA vložit do protobuněk a sledovat, co se vyvine. Umělá DNA. Jedná se o novou, umělou DNA, která má sloužit k zapisování informací. Údajně jeden gram umělé DNA dokáže pojmout přes 700 terabytů informací. Umělá DNA má být téměř nezničitelná a přečkat věky. Voda čištěná sójovým olejem. Vědec Anurag Bajpayee využil sójového oleje k čištění odpadních vod a jeho projekt je pravým požehnáním pro města, firmy i zemědělské farmy. Je to velmi levné a účinné. Když se sójový olej zahřeje na 40 ºC, absorbuje vodu a na místě zanechá kontaminanty. Po ochlazení směsi může voda vytéci a kontaminanty se odstraní (srov. Scientific American 3–4, 2013, s. 22). Sekvence genomu u lidských plodů jen z krve matky sloužící k včasnému odhalování genetických poruch. Kardiostimulátory poháněné cukrem. Vytěžování mobilního života – vytváření profilu každého z nás na základě údajů mobilních operátorů a internetových vyhledavačů. Masové využívání dronů pod vodou i ve vzduchu – od „rozvážení“ pizzy až po špionáž, od mapování krajiny k natáčení filmu. Ultratenké ohebné senzory-čipy společnosti MC10, které se zatím lepí na kůži a monitorují tělesné funkce. Ve velmi blízké budoucnosti mají být vpravovány do srdce, kde budou ovlivňovat jeho činnost, nebo do mozku, kde budou zabraňovat epileptickým záchvatům či uvolňovat určitá léčiva. Mohou také sloužit jako obrovské databáze znalostí. Každý si bude moci na tomto čipu koupit univerzitní znalosti různých oborů a získá tím jistou konkurenční výhodu. Nepůjde však o funkční gramotnost – tedy praktickou dovednost nakládání s poznatky, ale o pouhou znalost. Tato technologie je tak revoluční a univerzální, že výrobci elektroniky i lékaři a další odborníci pro ně brzy najdou široké využití (srov. Scientific American 3–4, 2013, s. 28). Nanotechnologie, fullereny, uhlíkaté nanotrubice, nové materiály, kompozity. Rodí se nové materiálové inženýrství. To je další zlom ve vývoji lidstva. Za několik desetiletí se přestanou těžit rudy a suroviny, zmizí úpravny a zpracovny rud i výroba polotovarů a ingotů surových kovů a nanoroboti vyrobí vše na míru bez jakéhokoliv odpadu, bez obrábění se všemi požadovanými vlastnostmi a bez dodatečné povrchové úpravy. 3D tiskárny. Chystá se rozmach a mnohé aplikace. Vyvinulo se nové odvětví a vznikne mnoho oborů. Co s tím? Jak pojmout potřebné i hotové vynálezy či inovace z hlediska zmíněných slabých signálů budoucích trendů a pomalých tušení? Zkuste si v podniku udělat cvičení na strategické myšlení a použijte Paretovo pravidlo malých příčin a velkých následků i exponenciální škálování. Odhadněte, které vynálezy podmiňují vznik jiných. Odhadněte, co může být katalyzátorem těch kterých inovací a co naopak jejich brzdou. Komu inovace uškodí a komu prospějí? Jak budou zájmové skupiny bojovat za svůj byznys? Jaké obory a odvětví zaniknou a jaké vzniknou? Zkuste řadu kombinací. Odhadněte, jak může vypadat synergie mezi jednotlivými zásadními inovacemi a při působení vlivů společenských (arabské jaro, Occupy Wall Street, válka na Ukrajině) nebo přírodních (sopečná činnost, sucha, záplavy). Jak ovlivní výsledné synergie to, která inovace ze všech zmíněných bude realizována v pořadí jako první, která jako druhá atd.? Jak synergie ovlivní, kdy a kde první inovace nastane? Jak do tohoto procesu může vpadnout pandemie chřipky, recese a roční období? Dejte pak prostor svým pomalým tušením a sdílejte je s jinými vývojáři či konstruktéry z dalších oborů. Dívejte se přes hranice svého oboru do jiných. Objevíte mnohé… PhDr . Karel Červený, MSc ., MBA; vedoucí lektor kurzu Master of Business Creativity
Svět potřebuje vyřešit mnoho problémů. Některé se týkají nás všech, jiné jen určitých, různě velkých zájmových skupin. Tyto výzvy jsou příležitostí k inovacím a podnikání. Některé mají již dnes naprosto zřetelné kontury a jasnou strukturu zadání, jiné jsou ve fázi tzv. slabých signálů budoucích trendů nebo pomalých tušení. Nejprve si několik termínů vysvětleme. Co jsou slabé signály budoucích trendů? Nejprve jde o ojedinělé zprávy (jedna až dvě za rok), které informují o nějakém novém jevu ve vědě, rodícím se vynálezu v technologii, v přírodě může jít o objev nějaké neznámé zákonitosti (např. nový typ bakterií u horkých pramenů v oceánech využitelných pro nová antibiotika) či se objevuje nový úkaz ve společnosti – např. změna životního stylu mládeže či výrazná demografická změna (migrace, stárnutí populace). Člověk, který má vyvinutou citlivost na takové slabé signály, si je dokáže v mysli propojit a najít společného jmenovatele. Z toho může vzejít nápad na podnikání. Později zpráv o daném jevu a věcech souvisejících přibývá, až je jich třeba padesát za rok. Tehdy o nich ví již téměř každý. Pokud se na budoucí nový trend nějaká firma nachystá v oblasti zdrojů, lidí, znalostí i kapacit v době, kdy o něm ví jen málokdo, může na tom ohromně vydělat a „slíznout všechnu smetanu“. Když se do procesu další firmy zapojí, až když je byznys rozjetý, budou už jen paběrkovat. Dalším pojmem, který souvisí s předchozím, je tzv. pomalé tušení, s nímž operují někteří psychologové zkoumající kreativitu a vznik inovací. Co je to pomalé tušení? Většina velkých myšlenek se rodí v částečné neúplné podobě. Podle Stevena Johnsona „tušení, která se rozvinou ve významné inovace, většinou nabírají obrysy postupně, dlouhodobě. Začínají vágním, prchavým pocitem, že daný problém má zajímavé řešení, které ještě nikdo nenavrhl, načež prodlévají ve stinných zákoutích mysli, někdy celá desetiletí, spojují se s dalšími informacemi a sílí. A pak se jednoho dne transformují v něco zásadního; někdy jim dodá impuls zbrusu nová informace [slabý signál], jindy nějaké jiné tušení prodlévající v mysli někoho jiného nebo vnitřní asociace…, a myšlenka je náhle kompletní. A protože tato pomalá tušení potřebují ke svému rozvoji tolik času, jsou to křehká stvoření a snadno podlehnou tlaku naléhavějších všednodenních potřeb,“ kterým říkáme operativa. Slabé signály budoucích trendů jsou spíše podněty nebo informacemi mimo nás, pomalá tušení jsou více vnitřním procesem směřujícím k řešení nějakého problému. Avšak toto je jen schematické pojetí, oba jevy se mohou prolínat. Jak to souvisí s výzvami pro inovační podnikaní? Když si přečteme, co všechno potřebuje lidstvo vyřešit, a uvědomíme si, co všechno už je vynalezeno a jen to čeká na reálné aplikace či snížení ceny, pak může v našich myslích dojít k jevu, tedy k nápadu na exaptaci, což je použití vynálezu k jinému účelu, než pro jaký byl původně zamýšlen. Nebo může dojít k vynálezu, který posune nějaký obor dále či nám všem ulehčí život. Co například potřebuje lidstvo vynalézt a objevit? Biodegradabilní (v přírodě rozložitelné) obaly na všechny druhy spotřebního zboží. Po otevření obalu se třeba mechanicky, chemicky nebo elektricky čipem spustí proces rozložení obalu, až nezůstane nic než malinká hromádka prachu. Materiály na stavbu domů či na látky na oblečení, které budou v zimě hřát a v létě chladit. Principem bude patrně sendvič několika materiálů s různou mřížkou, které budou proti sobě či v souladu kmitat a produkovat teplo či chlad. Kmitání částic bude ovlivňovat slabý elektrický proud, který bude protékat v jednotlivých vrstvách. Lék na Alzheimerovu chorobu (příp. očkování proti ní či genovou manipulaci v dětství) – toto onemocnění se týká stovek milionů lidí ročně. Baterii – akumulátor, který bude umět dlouhodobě pojmout velké množství energie. Ve světě se pracuje na jejich vývoji a zkoušejí se nové koncepty – od tekutých kovů až po harvardské řešení, kdy místo drahého kovového či anorganického elektrolytu je použito chinonů. Očkování proti závislosti na cigaretách, alkoholu a jiným drogám. Výrobu orgánů z vlastních kmenových buněk na míru. Nový typ pružných vozovek, které není třeba opravovat. Nový typ tramvajových a železničních soukolí (případně kolejí), které nebudou vydávat hluk. Pero, které si pamatuje, co psalo. Přes bluetooth se text nahraje do počítače.