Ještě pro naše otce a dědečky to byl technický sen z kategorie „verneovek“: vkročit do libovolného obchodu, vybrat si tam zboží, zaplatit za ně bez bankovek a odejít. Dnes se stal masovou realitou a postupně se k němu přidružují další technické i organizační varianty, zejména bezhotovostní nákupy z pohodlí domova. Někteří oboroví prognostici si kladou otázku, zda jsme na prahu, nebo už jsme vstoupili do nové epochy – do doby bezhotovostní. Tak či onak, s moderními elektronickými finančními službami a nástroji se roztrhl příslovečný pytel. S platební kartou Češi operují nejenom v širší síti obchodů a provozoven služeb. Kouskem plastu rychle a spolehlivě zaplatíme za svůj oběd, za léky pro nemocného člena rodiny, za nový kus nábytku, za dovolenou, za ošetření našeho štěkajícího či mňoukajícího společníka a nejnověji i za standardní jízdné v městské hromadné dopravě. Za podobnými technickými a technologickými unikáty jsme v minulosti s povzdechem upínali pozornost k technicky nejvyspělejším státům. „To už ale dneska neplatí,“ konstatuje Richard Walitza, viceprezident MasterCard pro mobilní platby a inovace pro Česko, Slovensko a Rakousko. „V ČR, na Slovensku a v Polsku, kde se s nimi začínalo málem ,na zelené louce‘, jsme dnes svědky doslova exploze bezhotovostního placení a exploatace nejmodernějších technických prostředků pro bezhotovostní platební styk.“ Že tento technický trend vykazuje řadu pozitiv (jak pro jednotlivce a jejich domácnosti, tak pro ekonomiku celého státu), to mj. potvrzují statistická čísla ze současné Skandinávie. V severských zemích zbyla na hotovostní platby už jen čtvrtina či pětina objemu. „Zbytek“ se děje bez použití bankovek. Jen podle Dánské národní banky hotovostní platby v této zemi poklesly na 25 %. Ve Švédsku už více než polovina poboček největších bank hotovostí nedisponuje a ani ji nepřijímá. Symbol nových bankovních technologií z konce XX. století – bankovní bankomaty – je na ústupu, a to jak ve městech, tak na venkově. Lidé i firmy systematicky přecházejí na vyšší a technicky progresivnější formy a nástroje platebních operací. Nejsou daleko časy, kdy návštěvník těchto zemí přijíždějící bez karty (pouze s hotovostí v peněžence) tu bude mít problém uhradit jakoukoliv službu a nákup, včetně nejmenších výdajů. Konkrétně: Dánsko hodlá zcela přejít na bezhotovostní placení nejpozději do roku 2030. Jaká je vaše předpověď, pane Walitzo? Věřím, že s postupem moderních IT a komunikačních technologií začne na trhu platebních nástrojů pěkná tlačenice. Vedle dnes plastové karty se stále razantněji prosazují platby přes smart telefon. Vzpomenutí Dánové zabezpečují po telefonu už bezmála třetinu veškerých svých plateb. A nečiní tak pouze při sobotním nákupu v supermarketu. S plastovou kartou, s chytrým telefonem, hodinkami nebo brýlemi mohou zaplatit třeba v lékárně, v restauraci či za benzín na čerpadle. Časem jistě vzplanou debaty o potřebnosti (resp. o zrušení) hesla anebo o zavedení biometrie. A to jak ve spojitosti s placením pomocí otisků prstů, tak s rozpoznáním obličeje (selfie pay). Problém třeba vnímat nejen v jeho instrumentální rovině, ale i v nezbytné infrastruktuře? Samozřejmě. Očekávám, že v horizontu 3–5 let i v naší zemi plně zevšední pojem osobní identifikátor. Šance bezpečně identifikovat plátce nejenom podle individuálního kódu jeho karty, ale i podle otisku prstu, obličeje (selfie pay) nebo osobní tepové frekvence se stane běžnou součástí každodenní finanční reality. A rýsuje se nová adresa pro dnešní plastové karty (libovolno zda s čipem, či bez něj) – technická muzea. A nebudeme se přitom muset opět inspirovat výlučně v baštách světového finančnictví a vyspělých IT – v USA, Japonsku, SRN nebo Velké Británii? Na to bych příliš nespoléhal. Určitě i vaši čtenáři před několika měsíci zaregistrovali zprávu, že první ID personální kartu v masovém měřítku zavádí zdánlivě zaostalá rozvojová africká země Nigérie. Budeme si muset s nástupem vyšších forem bezhotovostních plateb zvykat i na zcela nové produkty a možnosti? Nepochybně. Chceme prožít plnohodnotné životy. Moderní finanční operace k tomu potřebujeme. Už nyní je intenzivně využíváme jak ve své profesi, tak při zabezpečování chodu domácností, při sportu a rekreaci, při vzdělávání, a nikoliv naposledy ve sféře zdravotnictví a rehabilitace. Moderní karta budoucnosti může např. spolehlivě navigovat po městě nevidomé a hluchoněmé. Může vyjadřovat naši způsobilost k řadě právních i organizačních úkonů. Může to být také náš řidičský průkaz i parkovací karta zároveň. A chcete-li: pro policejní hlídku rovněž kronika našich dopravních přestupků z minulosti. To si ale vyžádá řadu nových legislativních úprav ve sféře ochrany a využívání osobních informací. Určitě. Třeba si ujasnit, co chceme, k čemu a za jakých podmínek směřujeme. Vše ostatní je už pouze technické instrumentárium. Při současném stupni našeho technického poznání a schopností to není problém. Promiňte, pokud by to bylo takto snadné a přímočaré, proč si potom občané hlavního města nemohou koupit jízdenku na tramvaj pomocí své platební karty přímo v tramvaji a v autobuse? To je velmi dobrá otázka a existuje na ni celkem jednoduchá odpověď. Pro řešení už ani nemusíme cestovat do zahraničí. Stačí se rozhlédnout a inspirovat se v okolních městech, kde to již zastupitelé (ruku v ruce s technickými partnery) proměnili ve skutečnost. Kde konkrétně? Třeba v Plzni, v Liberci a brzy v mnoha dalších městech. Naposledy se o tom přesvědčili obyvatelé a návštěvníci Jesenicka. MasterCard a Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK) jim umožnili, aby na 14 autobusových linkách spojujících město Jeseník s přilehlými obcemi mohli přímo ve vozidle platit jednotlivé jízdné bezkontaktní platební kartou a k ní si také přiřadit časový kupón. Elektronické odbavení cestujícího probíhá řádově v několika sekundách. Při prokazování slevy jízdného se po přiložení karty objeví na řidičově obrazovce i fotografie cestujícího, podle které jej autorizuje. Takže dlouhé fronty a složitá administrativa odpadají? Stačí, aby se cestující v dopravní kanceláři (anebo přímo na webu dopravce) zaregistroval a následně si k registrované kartě přiřadil časový kupón. Nákupy časových kupónů lze provést rovněž v e-shopu. Návštěva prodejního místa je vyžadována pouze při prokazování nároku na slevu, např. u žákovských jízdenek. Mimochodem, kolika lidí se tato inovace na Jesenicku týká? Celý region má cca 635 000 obyvatel a měsíčně tu cestuje autobusy více než 200 000 lidí. Arriva na Jesenicku vybavila terminály pro platbu kartou už na 50 autobusů. Před rokem tu začali nabízet platby kartou na dálkové lince Jeseník – Praha. Dodnes je využilo několik tisíc cestujících. /bs/