Koaliční kabinet projednal a odsouhlasil projekt Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020. / V dokumentu se navrhují změny v řízení a financování vědy tak, aby vznikalo více špičkových vědeckých výsledků a do výzkumu a vývoje se aktivněji zapojovaly také firmy. V následujících letech bude kladen větší důraz na podporu aplikovaného výzkumu pro potřeby ekonomiky a státní správy. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 určuje klíčové obory a výzkumná témata, na něž by se měl aplikovaný výzkum zaměřit. „Vůbec poprvé jsme do přípravy vědní politiky přizvali soukromý sektor a i na základě jejich připomínek nastavujeme systém do budoucna. Podporu aplikovaného výzkumu chceme zaměřit především do perspektivních oblastí, které táhnou české hospodářství,“ uvedl místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který dokument na vládě předkládal. Více než polovinu celkových výdajů na vědu a výzkum v ČR tvoří podle Českého statistického úřadu výdaje podniků. Konkrétně v roce 2014 tato částka činila 43 mld. Kč. Potřeby průmyslu, ale i státní správy budou průběžně projednávány se zástupci trhu a budou se podle nich upravovat programy podpory. Jako klíčové obory byly vytipovány biotechnologie a nanotechnologie, digitální ekonomika, automobilový a letecký průmysl a železniční doprava, ale také tradiční odvětví, jako jsou strojírenství, elektrotechnika, ocelářství, slévárenství a energetika. Pozornost se nově zaměří také na kulturní a kreativní průmysly. Tyto oblasti byly stanoveny po rok trvající diskuzi se zástupci podniků. Seznam výzkumných témat bude dále doplňován. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020 dále určuje pět oblastí, v nichž česká věda zaostává, a navrhuje řešení. 1. Systém řízení vědy a výzkumu Řízení vědní politiky se má sjednotit pod jeden úřad, plánované Ministerstvo pro vědu. Pod něj by spadalo financování výzkumných institucí, včetně nově vzniklých výzkumných center. Na centrální úrovni by se zde řešila také mezinárodní vědecká spolupráce a vědecká diplomacie. 2. Veřejný sektor Nový systém hodnocení výzkumných organizací by měl podpořit špičkové vědecké výsledky a nastartovat aplikovaný výzkum a zapojení výzkumníků do mezinárodní spolupráce. Vznikne také přehledný systém financování nových výzkumných center a velkých infrastruktur. 3. Spolupráce soukromého a veřejného sektoru Hodnocení a financování výzkumu bude upraveno tak, aby motivovalo výzkumníky a podniky ke spolupráci. Část stávajících pracovišť by se mohla transformovat v centra aplikovaného výzkumu. Vznikne databáze přístrojů, které mají výzkumné organizace a které by mohly být využity také pro podnikový výzkum. 4. Inovace v podnicích Do výzkumu a vývoje zatím investují zejména velké nadnárodní firmy. Nové služby a finanční nástroje (např. Národní inovační fond) mají pomoci malým a středním podnikům zapojit se do výzkumu. 5. Strategické zacílení podpory Výsledky aplikovaného výzkumu se dosud uplatňují v praxi jen v malé míře. Programy na podporu výzkumu jsou zaměřeny příliš obecně. Nově se proto stanoví prioritní oblasti aplikovaného výzkumu, které se budou podporovat. Programy budou zaměřeny na konkrétní témata podle aktuálních potřeb podniků a také s ohledem na potenciální výzvy nebo hrozby, jimž bude společnost čelit (např. migrace, sucho). Podkladem pro navržená opatření byla Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací. Zvýšené výdaje na uvedená opatření budou řešeny v rámci celkového rozpočtu na vědu. Kritika ze strany Svazu průmyslu a dopravy ČR Ke schválení Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016–2020 se vyjádřili rovněž činitelé Svazu průmyslu a dopravy ČR. Mj. připomněli, že jejímu přijetí nepředcházela dostatečná diskuze. „Vzhledem ke klíčovému významu Národní politiky VaVaI považujeme nyní za důležitou její implementaci. Měl by být vytvořen konkrétní akční plán s prioritními úkoly pro roky 2016 a 2017 a nastaven systém průběžného hodnocení,“ konstatoval viceprezident SPD ČR Zbyněk Frolík. O přijatém dokumentu jednala rovněž tripartita, a to v prosinci loňského roku. Zástupci SPD ČR na ní požadovali širokou diskuzi při přípravě materiálu, aby se na tomto strategickém dokumentu shodly všechny zúčastněné strany. „Následně měl být materiál opětovně předložen před jednáním vlády na program plenární schůze, což se však nestalo,“ připomněl Z. Frolík. Citovaný strategický dokument, který by měl reagovat na výzvy a problémy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, by měl podle zaměstnavatelů více řešit hlavní problémy, jimiž jsou nedostatečná spolupráce podniků s výzkumným sektorem a nevyhovující využívání výzkumu pro rozvoj podniků. Nejasná jsou opatření na podporu získávání soukromých prostředků. „Takto po roce 2021 pravděpodobně nenastane deklarovaný předpoklad, že výpadek prostředků z EU nahradí výzkumným organizacím soukromé zdroje,“ upozornil Z. Frolík. /zv/