Virtualizace serverů je hned po cloudu nebo online službách jedním z nejčastěji skloňovaných pojmů v IT. Většina z nás již o virtualizaci někdy slyšela, a to nemusíme být ani IT odborníci. V poslední době je virtualizováno mnoho služeb – jedním z příkladů může být třeba virtuální operátor v GSM sítích. Definice slova virtuální pak hovoří o něčem, co je nehmatatelné, nefyzické nebo existující na jiné úrovni. Jak chápeme virtualizaci v případě serverů a k čemu může být dobrá? Podstatou virtualizace je vytvoření (typicky více) virtuálních serverů, které běží na jednom skutečném, fyzickém serveru. Výhody virtualizace jsou finanční – na jednom fyzickém serveru můžeme provozovat více serverů virtuálních, kde každý využívá pouze určitou část procesorového výkonu, paměti a úložné kapacity. Tím zajistíme optimálnější využití fyzického hardwaru, na jeden server fyzický se v rámci konsolidace umístí optimální počet serverů virtuálních tak, aby zcela využily dostupné zdroje a server neběžel zčásti naprázdno. Další výhodou je nezávislost na hardwaru – virtuální servery lze libovolně přesouvat – kopírovat a spouštět na různých fyzických serverech. Tuto výhodu využijeme například v okamžiku, kdy vzrostou nároky na výkon nebo kapacitu paměti, virtuální server snadno přesuneme, bez nutnosti reinstalace a složitého nastavování, na jiný výkonnější server. V neposlední řadě pak v rámci virtuálních strojů lze poměrně snadno realizovat redundantní řešení, tedy více serverů, na kterých běží jedna aplikace nad stejnými daty pro řešení živé zálohy v případě výpadku jednoho stroje (v tomto případě je ovšem potřeba mít každý virtuální server umístěn na jiném fyzickém hardwaru). Za zmínku stojí také testování aplikací vývojáři, kdy lze snadno na virtuálním stroji, v odděleném prostředí, testovat nové aplikace bez ovlivnění jiných aplikací, případně řešení provozu starších aplikací na novém hardwaru – často jediná cesta, jak provozovat starší, ale obtížně nahraditelné aplikace, které by na novém fyzickém serveru nebylo možné spustit. Důvodů, které hovoří pro virtualizaci je tedy opravdu mnoho, jejich účinné nasazení s sebou ovšem přináší také určitá úskalí, která je potřeba překonat. Jedním z nich je účinné automatické zálohování virtuálních strojů, kde si většinou nevystačíme s řešeními, která jsou běžně k dispozici pro nasazení na fyzickém hardwaru. Úskalí zálohování Hlavní problém zálohování virtuálních strojů spočívá v tom, že je potřeba udržovat zálohy v čase, typicky po dobu 30 dní. Každodenními zálohami pak velmi rychle narůstá jejich objem. Řešením jsou tzv. rozdílové zálohy, kdy se jednou za týden (např. o víkendu) provedou plné zálohy a pak se každý další den zálohují pouze ty soubory, které se změnily. Obnova požadovaného dne pak probíhá tak, že se rekonstruuje plná záloha plus rozdílové zálohy z dalších navazujících dnů. Avšak v případě zálohování virtuálních strojů přichází jedno velké ALE. Disky virtualizovaných strojů vytvářejí z celého virtuálního počítače jeden velký soubor o velikosti desítek či stovek gigabytů, takže když máme například na jednom hardwaru čtyři virtuální stroje, jsou uloženy ve čtyřech souborech. Z toho vyplývá, že se sice tyto soubory velmi snadno zálohují, avšak špatná zpráva je, že pokud se přírůstková záloha aplikuje na změněné soubory, pak se tato přírůstková záloha rovná záloze plné. A v případě, že bychom chtěli zálohovat 30 dní zpět, tak například u virtualizovaných strojů v běžné SMB firmě o velikosti 500 GB to znamená mít úložiště o velikosti 15 TB! Což je fyzicky i finančně neúnosné. Proto musíme mít nástroj, který dokáže poznat, které části souboru se změnily a přírůstkově zálohovat pouze je a nikoliv celé soubory. Pokud je změna jen například desetiprocentní, pak se měsíční zálohy vejdou do 1,5 TB, což už je celkem zvládnutelné. Jak zálohovat virtuálních stroje? Jaké dnes mají podniky možnosti? Tradičně se naskýtá služba Windows Backup, která dokáže zálohovat všechno, ale neumožňuje rozdílové zálohy a ani nastavit plán záloh. Pak lze použít standardní zálohovací nástroje, které ale nebyly primárně vytvořeny pro zálohování virtuálních strojů a jejich nevýhodné licencování do značné míry eliminuje úspory, kvůli kterým podniky využívají virtualizaci. Anebo se zákazníci mohou obrátit na specializované zálohovací aplikace určené pro virtualizované prostředí, jehož představitelem je například Altaro Hyper-V Backup. Jakmile zákazníci zjistí, že vestavěné zálohování ve Windows jejich požadavkům přestává stačit, či standardní zálohovací nástroje prakticky eliminují finanční výhody virtualizace, je třeba ohlédnout se po specializovaném řešení, které by mělo: • být jednoduše použitelné a vysoce spolehlivé v oblasti zálohování virtuálních strojů • poskytovat velmi rychlou obnovu včetně možnosti nabootovat virtuální stroj přímo ze zálohy • možnost obnovit jednotlivé položky z Exchange, či jednotlivé soubory z virtuálního stroje • pravidelně testovat obnovu • šetřit úložný prostor a zkracovat zálohovací okna díky rozdílovým zálohám ReverseDelta. Obnova souborů a Reverse Delta Specializovaný software umožňuje plánovat oddělené zálohy více a méně důležitých dat, umí nezávisle plánovat retence dat (týden, měsíc dozadu apod.) podle potřeby a umí rozdílové zálohy na úrovni bloku souboru. Navíc, umožňuje obnovit i jednotlivé soubory, včetně jednotlivých e-mailů. A to je velmi důležité, protože nejčastějším důvodem obnovy není katastrofické zničení systému, jak si mnozí myslí, ale vytažení konkrétního, omylem smazaného soboru ze zálohy. Druhým nejčastějším důvodem je obnova databáze, třetím je v případě selhání systému obnova posledního funkčního stavu a až na čtvrtém místě je kompletní obnova celého hardwaru několik dní či týdnů zpátky. Proto například drží specializovaný software plnou zálohu vždy tu poslední a rozdílové zálohování probíhá zpětně (ReverseDelta), protože takto poskytuje nejrychlejší obnovu. Virtualizace přinesla do oblasti zálohování nové výzvy a pro řadu SMB podniků možná i těžko řešitelné situace. Dobrou zprávou je, že dnes již i pro tyto společnosti existují specializované nástroje umožňující efektivní a cenově dostupné zálohování virtuálních počítačů. Martin Říha, ředitel společnosti PB Com