Tažení státu proti rozšiřování obnovitelných zdrojů energie loni nejvíce zadusil větrné elektrárny. Česká společnost pro větrnou energii očekávala, že se postaví turbíny s výkonem 30 MW. Licenci Energetického regulačního úřadu ale získalo jen sedm projektů s výkonem 7,4 MW. Přesto tuzemské větrné elektrárny loni do sítě poslaly o 15 % více energie, celkem 478 GWh. Z celkové hrubé výroby elektřiny to představuje 0,55 % a odpovídá pokrytí spotřeby zhruba 136 tisíc domácností. A to i přesto, že je podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka nejlevnější tuzemský obnovitelný zdroj v silném útlumu. „Větrných elektráren, až na výjimečný rok 2012, přibývá velmi pomalu. A přitom v národním akčním plánu má náš obor prostor k ročnímu nárůstu zhruba 45 MW a do roku 2020 máme dosáhnout ve větrné energetice celkového instalovaného výkonu 743 MW,“ uvedl Janeček. Dodal, že podle vývoje posledních let to vypadá, že cíl nelze do roku 2020 splnit. Nová pravidla projekty dusí Příčinou pomalého růstu je podle Janečka vznik propracovaných opatření ve většině krajů, kde má větrná energetika zajímavý potenciál. Opatření ale nevedou k snazšímu povolování, naopak. Vedou k útlumu projektů a v některých případech k jejich úplnému zastavení. Na celostátní úrovni jsou to potom novely k zákonům o obnovitelných zdrojích, které vedou k dalšímu omezení, míní Janeček. Podle konzultanta pro energetiku Jiřího Gavora je loňský přírůstek 8 MW instalovaného výkonu zklamáním. Pokud by se podařilo dokončit rozpracované projekty dvou větrných parků s investory EP Renewables a plzeňské firmy APB, tak by se instalovaný výkon skokem zvýšil o 200 MW, což je 75 % výkonu dosud stojících elektráren, dodal Gavor. Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost uvedl, že pokles instalací větrných turbín během loňska se projevil v celé Evropě. Příčiny jsou obdobné jako v Česku: další investice do větrné energetiky i obnovitelných zdrojů ovlivňuje politická nestabilita. I přes destabilizaci legislativního prostředí narostl loni v Evropě výkon větru o 11 GW. Investice činily přes 13 miliard, zhruba 356 miliard korun. Lídrem je stále Německo, následované Británií a Španělskem, doplnil Sedlák. Omezení dotací Letos éra rychlého dotovaného rozvoje obnovitelných zdrojů skončí definitivně. Jak uvedl Jiří Chvojka, mluvčí Energetického regulačního úřadu, na podporu už budou mít nárok jen větrné, malé vodní a geotermální elektrárny, které získaly autorizaci ministerstva průmyslu, nebo stavební povolení do 2. října 2013 a stihnou se postavit do konce roku 2015. Výše podpory se jim oproti loňsku snížila o 5 %. Loni ve větrné energetice přibyly v České republice čtyři nové projekty. V souhrnu bylo do konce roku 2013 instalováno 268 MW výkonu větrných elektráren. (brk)