Společný tým z Helmholtzova centra v Berlíně, Univerzity v Heidelbergu a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze poprvé pozoroval nový typ tzv. Augerova jevu v kapalné fázi. Jejich práce vychází v březnovém čísle prestižního časopisu Nature Chemistry a otevírá novou cestu ke zkoumání kapalin, ale také k cílenému „odpálení“ energie v materiálech či buňkách. Když v roce 1912 Max von Laue ukázal, že rentgenové záření podléhá na krystalech difrakci, způsobil tím revoluci v chemii a vysloužil si Nobelovu cenu. Difrakční obrazce představují obrazy rozložení atomů v krystalu a chemikové tak mohou „vidět“ atomy v krystalech. Většina zajímavé chemie se ale odehrává v roztoku. Arzenál metod použitelných ke studiu kapalin je přitom značně omezený. Potíž spočívá v náhodném pohybu molekul v kapalině. Společná práce spojeného týmu experimentátorů z Berlína a teoretiků z Prahy a Heidelbergu ukazuje, že rentgenové záření může odhalit i strukturu kapalných roztoků, a to díky elektronům vyletujícím z ozářené kapaliny. Energie těchto elektronů v sobě nese otisk uspořádání atomů v roztoku. Zbavit se přebytečné energie Rentgenové záření je „světlo“ s fotony o velké energii. Molekuly se ozářením ocitnou v ohromně vybuzeném stavu a potřebují se přebytečné energie zbavit. Typicky to odnese některý z elektronů, který je vymrštěn z molekuly – mluvíme o Augerovu jevu. Za určitých okolností takto může být „obětován“ i elektron ze sousedních molekul. Takovéto děje byly popsány docela nedávno. Na vývoji v této oblasti se výrazně podílí i Laboratoř teoretické fotodynamiky prof. Petra Slavíčka z Vysoké školy chemicko- technologické v Praze. Jeden z těchto dějů, tzv. rozpad zprostředkovaný přenosem elektronu (ETMD, electron transfer mediated decay), zanechává v okolí původně vybuzené molekuly dokonce dvě molekuly s vyraženým elektronem. „Elektrony vyletující z ozářeného roztoku přitom v sobě nesou otisk struktury roztoku, z roztoku létají různé elektrony, záleží na uspořádání molekul,“ vysvětluje RNDr. Eva Muchová z české části mezinárodního týmu. Široké možnosti využití Popsaný děj byl v kapalinách pozorován vůbec poprvé. Možnosti využití děje ETMD jsou široké. Vhodně zvolenou energií rentgenového fotonu si můžeme vybrat, jaký atom bude na počátku vybuzen. V jeho bezprostředním okolí jsou generovány agresivní radikály a ionty. Mohlo by jít o novou cestu k přetváření materiálů či k vysoce selektivním radioterapiím. /PJ/