Ostrava počátkem dubna t. r. hostila konferenci o chytrých městech. „Jaký byl její cíl a kdo se jí zúčastnil?“ zeptali jsme se náměstka ministra životního prostředí ČR Ing. Vladislava Smrže: Cílem akce bylo představit iniciativu Evropské komise „Smart Cities and Communities“ v kontextu zemí V4 a posílit v této oblasti spolupráci mezi státy Visegrádské skupiny. Konkrétně měla za úkol sdílení zkušeností s přijetím a realizací konceptu Smart Cities v zemích V4, a to jak na národní, tak na regionální a lokální úrovni. Expertního kulatého stolu a následné konference „Smart Cities: Cesta k udržitelnému rozvoji měst“ („Smart Cities: The Pathway to Sustainable Development of Cities“) se účastnili zástupci centrální veřejné správy a měst z ČR, Slovenska, Polska a Maďarska, odborníci z oblasti energetiky, dopravy, informačních a komunikačních technologií i urbanismu. Na konferenci své přístupy prezentovali zástupci Moravskoslezského kraje, Prahy, Brna, Ostravy, Třince, Litoměřic a Písku. Mezi zástupci zahraničních měst vystoupili představitelé městské samosprávy Bratislavy a maďarského Miskolce. V současnosti připravujeme výstupy z akce, které budou zveřejněny na webových stránkách MŽP. V ČR v poslední době patří termíny „SMART“ mezi silně frekventované. Z vašeho pohledu: dospěla ČR politicky, ekonomicky i sociálně do úrovně, aby se jich úspěšně zhostila v praxi? Jak obstojíme v jejich rozvoji a implementaci v porovnání s jinými průmyslově vyspělými státy EU28? Podle mého názoru se politické, ekonomické a sociální prostředí pro uplatňování konceptu chytrých měst stále zlepšuje. Přestože se ČR nemůže srovnávat se státy EU, jako je Německo, Velká Británie, Francie, Rakousko a další, chytrá města se stále více dostávají do povědomí veřejnosti. Současně vznikají nová soukromá uskupení, jejichž náplní je implementace konceptu chytrých měst. Ať už formou zpracování strategie, nebo realizace konkrétních řešení. Poměrně nedávno do nabídky svých služeb zařadil financování vybraných „chytrých“ projektů i jeden finanční ústav (Česká spořitelna – program www.chytremesto. cz). Stále je však co zlepšovat. Chceme, aby se koncept chytrých měst nestal prázdnou frází, která bude pouhým prostředkem ke sbírání politických bodů. Budování chytrého města je složitý a dlouhodobý proces, který přesahuje délku volebního období, a tudíž vyžaduje shodu většiny zastupitelů. Současně pozorujeme, že koncept chytrých měst funguje v jakémsi dvourychlostním režimu. Do této chvíle oslovil zejména progresivní a pokrokové municipality, které jsou na poli zlepšování životního prostředí a kvality života obyvatel aktivní již delší dobu. Podávají kvalitně zpracované žádosti o finanční podporu a úspěšně ji i získávají. Vedle nich jsou pak municipality, které mají potenciál, ale se zapojením do iniciativ, jako je např. Pakt starostů a primátorů, zatím stále váhají. Hodně si však slibujeme od toho, že koncept chytrého města chce nově přijmout také metropole Praha. To by mohlo posloužit jako dobrý příklad ostatním městům. V Ostravě jste mj. konstatoval, že hlavními pilíři evropské smart iniciativy jsou inovace, informační a komunikační technologie (ICT), udržitelná doprava a energetika. Disponujeme v ČR v tomto směru dostatečnými věcnými, organizačními i legislativními předpoklady? Jak se k této nesporně složité problematice staví vědecko-výzkumná a akademická sféra? V otázce dostatečných předpokladů je ČR (podobně jako ostatní země V4) někde na půli cesty. Domnívám se, že věcné předpoklady pro širší uplatňování konceptu chytrých měst u nás existují. Ukázkovým příkladem je město Písek, kde funguje spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Důležitým prvkem je i odborné know-how, resp. znalosti konkrétních technologií a jejich parametrů, kterými státní úředníci zpravidla nedisponují. Jak definovat např. pojem „inteligentní budova“ a její technické parametry? Případná spolupráce se soukromým sektorem nesmí vyústit v upřednostnění jednoho konkrétního dodavatele či konkrétní technologie. Ostatně to byl také důvod, proč jsme na konferenci v Ostravě nechtěli žádné komerční prezentace, jaké jsou zpravidla k vidění na jiných takových akcích. Prvky chytrého města by do sebe měly zapadat jako dílky puzzle. Měly by spolu navzájem komunikovat bez ohledu na to, od jakého výrobce pocházejí. Jinak dochází k efektu tzv. vendor-lock in (závislosti na jedné konkrétní technologii jednoho dodavatele). Na druhou stranu zapojení soukromého sektoru je bezesporu přínosné. Přístup vědecko-výzkumné a akademické sféry hodnotím velmi pozitivně. V Ostravě vystoupili zástupci ČVUT, VŠB-TU, Technologického centra AV ČR a Centra dopravního výzkumu. Smart systémy libovolným prizmatem jsou (a logicky být i musí) ve finální rovině určeny pro komplexní zkvalitnění života lidí. Můžeme se inspirovat pozitivními příklady v zahraničí? Počet měst, která mají zájem stát se tzv. chytrými, pomalu, ale jistě roste. Jejich přístup k budování chytrého města se však velmi liší. V zásadě ale můžeme rozpoznat dva různé přístupy. V prvním případě si město zpracuje (či nechá zpracovat) strategický dokument, na jehož základě provádí další kroky a realizuje konkrétní projekty. Ve druhém město realizuje projekty podle toho, na jaké typy projektů lze aktuálně získat finanční podporu. Vždy je ale třeba, aby byly realizované projekty spolu propojeny, resp. aby na sebe navazovaly. Příkladů ze zahraničí je bezpočet. Je však třeba respektovat místní specifika. Přenositelnost takových zkušeností je tudíž omezená a jedná se spíše o inspiraci. Každý náročný multioborový projekt (a smart systémy mezi ně nepochybně patří) se neobejde bez patřičného investičního zázemí. Může ČR spoléhat při jejich realizaci na bruselské oborově příslušné fondy a nástroje financování? Domnívám se, že ano. Mám-li zmínit jeden program za všechny, pak to bude HORIZONT 2020. Je zaměřen na podporu výzkumu a inovací, mj. také v souvislosti s rozvojem chytrých měst. Samozřejmě, že vedle tohoto programu lze čerpat peníze na dílčí projekty z různých operačních programů. HORIZONT 2020 je však výjimečný. Jednak svým přímým zaměřením na oblast chytrých měst, jednak důrazem na spolupráci se zahraničními městy a přenos zkušeností. Rezervy jsou podle našeho názoru zejména v účasti našich měst v tomto programu. Na první pohled se může zdát, že možnosti financování chytrých řešení jsou omezené. Je to ale jinak. Zpravidla se nejedná o podporu chytrého města jako celku, nýbrž některého z jeho dílčích aspektů. Ať už jsou to energetické úspory (např. OPŽP 2014–2020 – Prioritní osa 5, Nová zelená úsporám, program EFEKT), čistá mobilita (Národní program Životní prostředí, OPPIK, OPD, IROP), či nízkouhlíková ekonomika (podpora Paktu starostů a primátorů v rámci Národního programu Životní prostředí). /uai/