S nástupem moderního průmyslu, automobilismu a chemie se jedním z nejdůležitějších neobnovitelných zdrojů energie stala ropa. Zákazníci ji poptávají nejenom pro její vysokou výhřevnost. Dobře se také těží, zpracovává a transportuje. I přes intenzivní (dnes již více než stoletou) těžbu se její známé celosvětové zásoby odhadují na cca 1,5–1,6 bilionů barelů. Vyjádřeno termínově: ropa by měla vydržet ještě dvěma generacím (40–60 let). Faktor dobře dostupného, zpracovatelného a využitelného zdroje energie učinil z ropy také grandiózní zdroj finančních příjmů. Jen v posledních 40 letech se cena za 1 barel (159 l) znásobila více než dvacetkrát. Na světových burzách a odbytištích se dnes nejčastěji prodávají dvě základní sorty: lehká, méně sirnatá WTI a severomořský Brent. V posledních letech se pozornost těžařů a prodejců černého zlata soustředila také na nové rezervoáry ropy a plynu, které je třeba vydobýt frakováním z břidlicových vrstev. Dlouhé roky platilo, že ropa a plyn zabezpečují až 2/3 globálně exploatované energie na této planetě. Ještě v půli loňského roku se jí spotřebovávalo téměř 90 mil. barelů denně. Poptávka po ropě dlouhá léta permanentně stoupala. Pokud zůstaneme pouze u obou zmíněných sort, cena WTI v letech 2010–2013 vyšplhala ke 105 USD a cena Brentu ke 125 USD za barel. Na sklonku roku 2014 i v prvních týdnech roku 2015 jsme však svědky řady turbulentních jevů při stanovování těžebních kvót i ve vývoji cen ropy na světových odbytištích. Dnes už více než čtyřicetiprocentní propad cen ropy se v ekonomických i politických kruzích zdůvodňuje mnoha příčinami. Mj. poklesem poptávky z titulu rozdílného ekonomického vývoje ve světě a razantní nabídkou tohoto zdroje z nových nalezišť. Jenže: vyspělé průmyslové země světa poslední vzplanutí ekonomické krize už překonaly a někteří ekonomičtí tygři (zejména Čína a Indie) ji při svých vysokých tempech hospodářského růstu ani nezaregistrovali. Druhé vysvětlení se váže na vzpomenuté frakování ropy z břidlic v ložiscích severní Ameriky. Pokud je budeme posuzovat prizmatem pouze USA a Kanady, pak je nezpochybnitelné. Zdejší nabídka ropy se v letech 2012–14 vyhoupla o 17,7 %. Jenže v celosvětovém měřítku to za roky 2012–13 činilo toliko 0,55 %. Boom tzv. břidličné ropy proto ještě nelze považovat za globální, ale pouze za kontinentální faktor. Rozhodnutí Saudské Arábie (největšího exportéra ropy), že od října 2014 sníží na asijských a severoamerických trzích cenu svého produktu na 50–60 USD za 1 barel, platí dodnes a generuje řadu dopadů i mimo odvětví energetiky a petrochemie. Političtí analytici poukazují na ambice některých arabských těžařů a exportérů ropy a plynu jednak zásadním způsobem změnit poměry na světových trzích s oběma energetickými komoditami a jednak dosáhnout řady regionálních i globálních politických cílů. Další týdny a měsíce roku 2015 nám ukáží více. ČR aktuálně těží 300–400 tis. m3 ropy, hlavně ve starších geologických oblastech (Karpatská předhlubeň, Vídeňská pánev, svahy Českého masivu). Surovinu proto dovážíme ve velkých objemech. Magickou hranici 7 mil. tun jsme překročili už v roce 2012 (7 074,56 tis. tun). Strategický úkol zabezpečit bezchybnou přepravu a uskladnění nakoupené ropy v ČR připadá akciové společnosti MERO ČR. Tato společnost stála na sklonku roku 2014 také u kolébky Mezinárodní asociace přepravců ropy (MAPR). Na otázku časopisu TECHNIK odpověděl Ing. Jaroslav Pantůček: Jaké úkoly jste vložili MAPR do vínku? Význam založení Asociace je zřejmý. Zatímco v jiných strategicky významných odvětvích zahrnujících síťovou infrastrukturu (elektroenergetika, plyn, telekomunikace, producenti ropy atd.) taková uskupení již existují, v případě přepravců ropy a ropných produktů tomu tak doposud nebylo. A v současné době je tato myšlenka ještě více aktuální než v minulosti. V prosinci 2014 bylo na společné schůzce podepsáno memorandum, v němž se společnosti JSC Transněft, JSC Gomeltransněft Druzhba a TRANSPETROL, a. s., přihlásily ke vstupu do Asociace. S ohledem na poslání a cíle Asociace by dalšími účastníky (členskými subjekty) tohoto projektu mohly být nejen všechny společnosti provozující ropovod DRUŽBA a operující na něm (PERN, MOL, NVL), ale i jiné ropovody v teritoriu Evropy a Asie (západoevropské ropovody, JANAF, Kazachstán, Ázerbájdžán, či Turecko). Rodí se projekt, jehož význam a strategickou důležitost není možné v tuto chvíli ani odhadnout. Kromě uvedených skutečností má mimořádný význam pro Českou republiku, pro její prestiž a pro posílení mezinárodního významu rovněž skutečnost, že sídlo Asociace je v Praze. Naše metropole se tak může stát centrem ropného přepravního businessu se všemi z toho plynoucími výhodami a efekty.