Po více než ročním zpoždění, 11. června 2014, evropští komisaři notifikovali České republice zákon o podporovaných zdrojích energie. Uvedli, že český systém podpory produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů je v souladu s evropskými pravidly o státní podpoře s tím, že systém nedeformuje hospodářskou soutěž. Schéma podpory pomáhá Česku plnit cíle spojené s využíváním energie z obnovitelných zdrojů (OZE), jak poznamenal eurokomisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia. Rozhodnutí komise se přitom týká jen zařízení schválených po 1. lednu 2013, tedy od chvíle, kdy začala platit nová zákonná úprava. „Když komisaři notifikaci schválí ve stanoveném termínu, o den později dáme do mezirezortního připomínkového řízení připravené změny zákonů,“ prohlásil koncem května Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu (MPO). Inspirace Německem Stalo se, teď je řada na MPO. Jednou z hlavních změn by měl být způsob stanovení příspěvku na podporu OZE. Zatím se počítá ze spotřebované elektřiny, nová kalkulace má využít rezervované kapacity v distribuční soustavě. U domácností tomu odpovídá síla (kapacita) hlavního jističe. Z nového systému podpory zelených zdrojů, který si vyžádala Evropská komise, bude profitovat průmysl. V čisté podobě plánu by se největší odběratelé mohli dostat na čtvrtinu částky, kterou dnes dávají na OZE. Jenže to by si vyžádalo výrazně zatížit domácnosti, což rezort průmyslu nechce. Ve vyhlášce, která tarify stanoví, proto bude i koeficient, jenž rovnoměrněji rozloží zátěž mezi podniky a maloodběratele. I tak by se ale měly firmy dostat podle propočtů MPO v průměru na 80 % současných nákladů na zelenou energii. Ke zvýhodnění velkých českých průmyslových firem při odvodech na OZE má přispět i systém tzv. kapacitních plateb, který po vzoru Německa připravuje MPO. „Kapacitní platby by měly zohlednit podniky, které spotřebovávají stejné množství energie kontinuálně, tedy bez ohledu na čas,“ vysvětluje ředitel sekce průmyslu MPO Eduard Muřický. „Jsou to náročné výroby typu ocelářství, chemický průmysl a tak dále,“ doplňuje. Zlepšit konkurenceschopnost by si podle Muřického měly řádově desítky až stovky podniků. Většina z nich si totiž dlouhodobě stěžuje, že platí mnohonásobně vyšší poplatky než srovnatelné firmy právě v Německu. Letos 2,5 miliardy na podporu OZE Česko učinilo podle komise řadu dodatečných opatření, aby úpravu podpory sladilo s evropskými pravidly. Mezi jinými to bylo zavedení mechanismů, které producentům energií z OZE brání získávat kompenzace výrazně nad dodatečné náklady, spojené právě s využíváním takových zdrojů. Český systém podpory, jak dále komise poukazuje, využívá garantované výkupní ceny a „zelené bonusy“ pro elektřinu vyprodukovanou vodními, větrnými a solárními elektrárnami či za využití biomasy, bioplynů nebo geotermálních sil. Komise také uvádí, že v letošním českém rozpočtu je na ně vyčleněno okolo 91 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). Současná právní úprava začala platit v lednu 2013, přijata byla přes veto prezidenta Václava Klause. Zákon měl mimo jiné za cíl omezit podporu elektřiny z OZE. Zároveň uvolnil prostor novým solárním zdrojům, ovšem jen těm malým, napojeným na samostatné objekty, a také mezi podporované zdroje energie zahrnul bioplyn. Zákon také umožňuje ERÚ zastavit podporu OZE, pokud bude naplněn národní plán, který předpokládá, že tyto zdroje v roce 2020 pokryjí 13,5 % celkové spotřeby energie v ČR. Bohumír Kotora