V dalším díle seriálu o zajímavostech různých jazyků světových i menších se podíváme na turečtinu a čínštinu. Články připravujeme ve spolupráci s jednatelem českého zastoupení STAR Group panem Ing. László Jankovicsem, který sám hovoří 6 jazyky a překladatelství a překladatelským technologiím se věnuje 19 let. Je spoluzakladatelem a ředitelem české pobočky mezinárodní překladatelské a softwarové agentury STAR Group. Pravidelně přednáší o efektivní lokalizaci technické dokumentace, mj. na MSV. Turečtina Turečtina je turkický jazyk používaný 80 miliony mluvčích hlavně v Turecku, Bulharsku, na Kypru a v Řecku. Kořeny jazyka se dají vystopovat v pohoří Altaj, nejstarší zachované psané záznamy jazyka pocházejí z 8. století našeho letopočtu. Původní forma turečtiny, nazývaná osmanská turečtina či osmanština, byla používána za dob Osmanské říše. Disponovala mnoha výpůjčkami z arabštiny a perštiny a zapisovala se tureckým osmanským písmem (variantou arabského písma). Za dob největší slávy Osmanské říše tyto výpůjčky počtem výrazně převyšovaly původní turecká slova. Z tohoto důvodu byla osmanská turečtina z větší části nesrozumitelná chudým obyvatelům bez vzdělání, kteří mluvili kaba Türkçe („hrubou turečtinou“), která používala mnohem méně cizích výpůjček a stala se základem dnešní turečtiny. Osmanská turečtina de facto zanikla roku 1928, když první prezident Turecké republiky Kemal Atatürk provedl reformy, mj. i reformu jazykovou. Atatürk ustanovil lidovou turečtinu spisovným jazykem a obrátil se k jazykovému purismu ve snaze vybudovat moderní národní stát. Zbavil se také osmanského arabského písma ve prospěch latinky, aby tak orientoval zemi více na Západ a pryč od arabského světa. V Turecku a turecké části Kypru je turečtina úředním jazykem, turecky však mluví i mnoho menšin po celém světě. Turecká abeceda sestává z 32 písmen. Některá písmena (Â, Ç, Ğ, Î, Ş a další) byla upravena tak, aby odpovídala fonetickým potřebám jazyka. Pravopis je fonetický a zápis každého slova odpovídá jeho výslovnosti. Pro turečtinu je typická tzv. samohlásková harmonie, kdy se samohlásky afixu přizpůsobují samohláskám kořene slova. Základní slovosled turečtiny je podmět-předmět-sloveso (tedy např. „Petr jablko snědl“), turecká mluvnice nezná rody a nemá vzory podstatných jmen. Čínština Znakové písmo používá řada jazyků, nejrozšířenějším je čínština s 1,2 mld. rodilých mluvčích, přičemž rozlišujeme 13 nářečí tohoto největšího jazyka na světě. Čínské písmo patří mezi starověká písma a jde o nejdéle soustavně používané písmo na světě (nejstarší doklady čínských znaků pocházejí z období cca kolem roku 1200 př. n. l.). V Číně se hovoří celkem 298 jazyky, ze kterých více než polovina jsou ohrožené nebo téměř zaniklé. Čínské znaky původně symbolizovaly podobu popisovaného pojmu a psaly se ve sloupcích, shora dolů. Dnes se čínské znaky píší (stejně jako latinka) zleva doprava. Mezi slova se nevkládají mezery, na konci věty se používá malé kolečko místo tečky. V čínských znacích se neodráží výslovnost tak přímým způsobem, jako je tomu u latinky v případech mnoha jazyků. Zjednodušeně řečeno, téměř pro každý morfém (část slova) existuje zvláštní grafém (grafický prvek – znak, znaménko, značka). Tento fakt samozřejmě značně ztěžuje výuku čtení a psaní jak u cizinců, tak u Číňanů, a je velkou brzdou gramotnosti: na rozdíl od evropských jazyků, kde počet znaků obvykle nepřesahuje 50, čínských znaků jsou tisíce. V běžném jazyce se používá až 5 000 znaků, obsáhlejší slovníky obsahují až 80 000 znaků, drtivá většina z nich je však dávno nepoužívána, případně se jedná o varianty (až 1/3). Na druhou stranu jsou zde i nesporné výhody: v jazykově roztříštěné Číně se spousta vzájemně nesrozumitelných (byť příbuzných) jazyků a dialektů píše těmi samými čínskými znaky. Mluvčí kantonštiny se nedomluví s mluvčím standardní čínštiny, ale pokud jsou oba gramotní, mohou si psát. Z podobného důvodu také čínské televizní stanice vysílají filmy v čínském znění s čínskými titulky. V obdobné funkci jako lingua franca (zprostředkující jazyk) řadu staletí byla v Evropě užívána latina a nyní takto slouží celosvětově angličtina a v muslimských zemích arabština. O asijských zemích se často mluví jako o lukrativních trzích pro české vývozce, kde poptávka po výrobcích z dovozu prudce roste. Řada českých exportérů toho využila a jejich prodeje v asijských zemích rostou nevídaným způsobem. Např. v Číně může spotřebitel koupit minerální vodu, hračku, polohovací lehátko či auto české provenience, na které si může dokonce půjčit od české banky. Rostoucí vývoz do asijských zemí má za následek také zvýšenou poptávku po překladech technické i jiné dokumentace k výrobkům do čínštiny i dalších asijských jazyků. STAR Group zájemcům nabízí překlady do zjednodušené i tradiční čínštiny. Ta první se používá v Čínské lidové republice, ta druhá na Tchaj-wanu. Pro řadu úspěšných českých firem zpracováváme překlady do čínštiny a dalších asijských jazyků takřka denně. Jde hlavně o překlady technické dokumentace, marketingových materiálů či právnických a právně- -technických dokumentů.